Proč posedl amok pana R.

Jsou nemoci a neštěstí z bídy, nadbytku, ale také stereotypu a nudy. Jsou nemoci a neštěstí, která skrývají potlačené ambice, ale i frustrace. Zdánlivý poklid všedního muže (jsi stále tlustší a nudnější, parafrázuji volně slova hrdinovy manželky). Kdysi se tomu říkalo měšťáctví, dnes mluvíme o konzumismu, nenaplněnosti .... Relativní blahobyt, průměr, který si uvědomuje svou prostřednost, malá ambice, která, jsouc letitě nenaplňována, pustoší své nositele zevnitř víc, než by si kdo kdy dokázal představit .... Znamení zkázy, neštěstí, jsou patrna; právě proto konec filmu překvapí o to víc svou neúprosnou razancí. Šťastné manželství je z ničeho nic v troskách. Otázku proč?, proč právě tak a ne jinak?, si autoři zodpověděli po svém, počínaje předčasným a zřejmě i zbytečným Fassbinderovým odchodem. Otazníky, které stojí nad filmem, jsou stejně nezodpovídanou součástí i naší doby. Odpověď na následnou otázku, nakolik se jedná o "řečnický" dotaz, je a zůstává otevřenou .... (20.02.2012)

Špičkový materiál. Film stojí na zdánlivě prázdných rozhovorech, opakujícím se prostředí a otravné práci kamery. Přitom právě tvoří skvělou realistickou atmosféru k rozpadu pana R. - je uzavřený, unavený životem i prací, nedokáže se soustředit a vyjádřit a lidi se mu smějou, nebo je jim trapně. Místy mi přišlo, že Fassbinder trochu tlačí na pilu, ale jeho režie mi velmi sedí a dokázal jsem se i chechtat. Scény jsou dlouhé, záběry jsou skoro stejně dlouhé a naprosto skvěle si kamera pana R. skoro vůbec nevšímá, když ho slyšíme mluvit, tak ne v záběru kamery - nikdo ho nikde nebere, amok je zřejmý. Zvláště přičteme-li k tomu těžké kouření. 4,5* (10.01.2011)

Film hádanka, vkládanka, skládanka. Fassbinder sešňorovanou šnečí sekvencí záběrů komponuje modrošedý svět své sametové loutky. - Jako později rozehraným Hanekeovým postavám, i Fassbinderovým hrdinům určují život dvě doby, život - smrt, život - smrt. Mezi nimi propast bez přívlastků. Divák-floutek padá přes okraj slova do mlčení. (11.03.2009)

Tento film byl mým prvním setkáním s filmvou tvorbou R. W. Fassbindera a musím říct, že jsem naprosto unešen. Každý záběr tohoto filmu má smysl. Díky nesčetným rozhovorům se režisérovi daří, až do jen tak někde nevídané hloubky, vykreslit povahu a pohnutky hlavní postavy. A to dokonce přesto nebo snad možná díky tomu, že pan Raab sám, se moc neprojevuje. Jeho postava vzbuzuje pohrdání, zároveň však také lítost. Při scéně, kdy se Rath na beznadějně večírku snaží vnutit přípitek, mi bylo trapně i za něj. Nelze také neocenit velice realistický scénář, navozující dojem příběhu ze života a všudypřítomnou kameru, která by mohla být inspirací Larse von Triera. Fassbinder je podle mého největším filmovým psychologem. (11.05.2009)

Krutě realistický pohled na rutinní život - nesmyslné a nekonečné blábolení, stupidní problémy, materialismus jakožto smysl života, vztahy ze zvyku, děti, které nejsou tak inteligentní a bezpoblémové jak by si člověk přál, pocit nepochopení... Fassbinder diváka psychicky týrá nepatřičnou délkou a naturalitou záběrů - nutí ho si neustále uvědomovat, že takhle to prostě doopravdy je... V ZOO jsem viděl orla. V kleci je smutný a nehýbe se. Když je ale volný, létá vysoko a krouží... Pan R. mříže té klece prostě vylomil násilím - jinak to ani dopadnout nemohlo... (27.06.2009)