Sherlock: Přízračná nevěsta

Tak dlouho jsme čekali alespoň na tento speciál v podobě jednoho viktoriánského dílu... a dočkali jsme se sice místy efektního (jako vždy), ale hlavně hektického guláše, který tak trochu neví, čím chce být. Pevně věřím, že tvůrci si svou chybu uvědomí (lynč fanoušků jim snad naznačí) a navrátí se k původnímu vyznění a kvalitně vystavěným epizodám. (08.01.2016)

Uctivá, zábavná a nic svým novodobým dílům nedlužící odbočka do viktoriánských časů si vybrala vše, co hýbalo tehdejší dobou: probouzející se hnutí za ženská práva, za sociální spravedlnost, mystiku, vystoupení mágů, začátky psychoanalýzy i vědecké racionality. Všechny tyhle motivy příběh unese a skvěle je dokáže propojit. Pranic mi nevadí, že vysvětlení je trochu krkolomné, to přece k Sherlockovým případům patřilo vždycky. (17.04.2016)

Od speciálu jsem čekal prostě dobový příběh se stejným obsazením. Nicméně Přízračná nevěsta je nakonec takový podivný hybrid, který navazuje na konec třetí řady a přibližuje nás řadě čtvrté, aniž by se v něm ovšem stalo cokoliv důležitého. Je to tedy opravdu jen taková zdrogovaná hříčka, která se nebere vážně, což je docela sympatické, ale zároveň je kvůli cestování o sto let zpět, dopředu, zase zpět a zase dopředu až zbytečně zmatená. Arthur Conan Doyle by asi radost neměl. (28.04.2021)

K mému zděšení a zároveň hlubokému smutku se stal z novodobého "Sherlocka" jeden z nejnabubřelejších seriálů současnosti. A nejhorší je, že jsem k tomu (vylepováním plakátů I believe in Sherlock Holmes) taky přispěla... I když jsem byla ze třetí série značně rozladěná (tj. znechucená a nas*aná), stejně jsem se na "The Abominable Bride" těšila. Ne proto, že bych zbožňovala Moffatovy speciály, ale proto, že jsem nepřestávala doufat v závan čerstvého vzduchu, který by mi pomohl zapomenout na předchozí sérii (2*). No, doufat můžu, že? Po úvodní scéně, která se mi ani trochu nelíbila (sakra, nic mě nenapadá, tak prostě přetočíme seznamovací scénu, bude jim to připadat cool...), následovalo až nečekaně příjemné překvapení. Vím, že je Viktoriánská doba pro napínavé duchařské příběhy jako dělaná, ale stejně jsem byla nadšená; z nepříjemné zápletky, z hutné atmosféry i z líbivé vizuální stránky. A pak se Sherlock *spoiler* probudil *spoiler*. Ke zbytku nemám, co bych dodala, snad jen, že nebýt "Moriartiho" (a zvědavosti, co z toho nakonec vypadne), tak bych to nejspíš ani nedokoukala. Snesu hodně, ale díl, který se z 95% odehrává v Sherlockově *spoiler* zfetovaném mozku *spoiler*, to už je vážně moc. A to obhajování vraždících sufražetek mělo znamenat co, proboha?!? Kdyby to brali jako 4x00, tak bych to možná ještě vzala, ale vydávat to za speciál, když je to prachobyčejná (a zároveň naprosto zbytečná) spojnice mezi třetí a čtvrtou řadou, ze které jen čiší tak něco rychle spatláme, ať maj radost a neotravujou?!? Ne, nezlobte se na mě, vím, že většina z vás při jménech "Moffat" a "Gatiss" omdlévá, a že byste pěli ódy i na mimozemšťany, kdyby je zakomponovali do scénáře, ale já už tohle prostě nedávám... "SHERLOCK" IS DEAD. 2,5*. (26.02.2016)

Atmoška je fajn a případ pro nečtenáře opět nepředvídatelný. Ale. Už několik epizod jsem se sám sebe zpětně ptal, kdy asi mě to nablýskané, vypulírované a do očí bijící anglické pozlátko začne po boku pánů Cumberbatche a Freemana nudit. A stalo se. Nevim přesně co, něco mi tam ale holt chybělo. Anebo naopak přebejvalo? Co amíci maj a angláni ne a naopak? Víte to někdo? Nebo to možná prostě jenom úplně nevodsejpalo a Davies trpí vzácným bruckheimerovským CSI syndromem. (03.01.2016)