Za tichých nocí

Přes hvězdné obsazení i ve vedlejších rolích (N. Gollová, L. Hodačová, Z. Janů, S. Svozilová, , A. Nedošinská, R. Schánil, K. Hašler či J. Marvan atd.) je to bohužel promarněná příležitost. Kdyby se námětu chopil jiný režisér, mohlo to dopadnout daleko líp. Opakovaně nechápu, že L. Baarová byla považována za krásku nebo dokonce femme fatale a její herecké umění mě nikdy příliš nepřesvědčilo. (Naproti tomu pouhé cameo její sestry Zorky Janů mě utvrdilo v tom, že její předčasný skon byla velká ztráta pro čsl. filmografii.) A schody u Zlaté studně mi připomněly dobu, kdy i do této restaurace mohl zavítat Čech s průměrným platem. Zhudebnělá báseň Vítězslava Nezvala interpretovaná jeho milenkou Lily Hodačovou mě potěšila. (28.03.2023)

Film o dvou mládencích nevěda zamilovaných do téže slečny, a velké lži která nakonec pomohla ke štěstí všem. Film, který objevil Karla Högera a jeho civilní herectví jež znamenalo doslova přelom v tuzemské kinematografii a pojmu herectví u nás. Film, který mu otevřel dveře k mnohem lepším dílům. Zároveň snímek na můj vkus příliš patetický, přístupy k látce jsou natolik rozdílné že Baarová, Schránil a jiní oproti civilně noblesnímu Högerovi hrozně přehrávají. Nepovedla se ani režie a střih. Potěší přítomnost Karla Hašlera a záběry z dostihu. Vcelku jde ale, z pohledu mého a vcítění do tehdejšího diváka, spíš o krok zpět, vyjma herectví jednoho do té doby neznámého mladíka...! (24.12.2023)

Tklivé melodrama si sice udržuje "ušlechtilou" úroveň, já barbar jsem ale neprožíval dramata těch mladých lidí, přišlo mi to hrozně povrchní a ty potoky slz jsem tedy přenechal jiným. Neshledal jsem na filmu vůbec nic zajímavého, a to ani v případě hereckých výkonů. A to mne třeba Měsíc nad řekou naprosto dostal, takže žánrem to nebude. Myslím, že se to prostě nepovedlo...50% (30.06.2012)

Překrásný "rodinný" film. Syn Karla Hašlera, Gina, zrežíroval romanci v mnoha detailech inspirovanou životy, které ho obklopovaly. Svého otce písničkáře nechal příběh jen pozorovat na starých zámeckých schodech a později v lóži Lucerny. Svého strýčka z matčiny strany, Rudolfa Frimla (pod fiktivním jménem Záviš Herold, později Ben Collman), naopak učinil hlavním hrdinou, kterému tvář propůjčil Karel Höger. A rozkošatil příběh mezi lety 1912-1932. Není náhodou, že takový materiál zaštítili Havel s Nezvalem a korunku tomu všemu dodala něžná Lída Baarová. Je na tom celém projektu cosi přitažlivého, snad pro tu staropražskou romanci, jenž se mění v osudovou až díky zkušenosti jednoho z milenců z Ameriky a vrcholí ve velkém sále Lucerny, která se stala symbolem české kultury za doby rozkvětu podnikání rodiny Havlů. (09.06.2020)

Málo přesvědčivý a hodně přeslazený film. Lída Baarová (pořád velmi půvabná) zde podává svůj klasický výkon, tzn. průměrný výkon. Ovšem i ostatní herci (snad s výjimkou Karla Högera, který zde debutoval) tady nejsou ve své kůži. Za to může částečně naivní scénář, kde nebylo moc ani co hrát, dalo se pouze přehrávat. Což většina herců dělala. (25.01.2012)