Umi jori mo mada fukaku
Even Deeper Than the Sea
Po búrke
After the Storm
After the Storm
Režie:
Hirokazu Kore'edaScénář:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Jutaka JamazakiHudba:
HanaregumiHrají:
Hiroši Abe, Kirin Kiki, Taijó Jošizawa, Jóko Maki, Sósuke Ikemacu, Lily Franky, Satomi Kobajaši, Isao Hašizume, Džun Macumoto, Izumi Macuoka, Aizdean, Shigeki (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Rjota (Hiroši Abe) je marnotratný syn, špatný otec a zkrachovalý spisovatel. Úspěch má dávno za sebou, a tak si přivydělává drobnými špinavými kšeftíky jako soukromé očko. Je rozvedený a ke svému jedenáctiletému synovi Šingovi (Taijo Jošizawa) nachází cestu jen horko těžko. Exmanželka Kjoko už začala nový život a na Rjotu se dívá spíše jako na vzdálenou vzpomínku. Odcizenou trojici ale jednoho večera svede dohromady blížící se tajfun. Musí spolu prožít noc v bytě Rjotovy dobrosrdečné matky Jošiko (Kirin Kiki). Co se z jejich vztahu stane po bouři? Mistr rodinných drobnokreseb Hirokazu Koreeda se vrací s novým filmem, který pojednává o zpřetrhaných vazbách, křehké lásce rodičů a dětí a o tom, že nejsilnější bouře jsou někdy ty, při kterých se nepohne ani lístek. (Film Europe)
(více)Videa (6)
Recenze (45)
Zrejme jeden z jeho najlepších filmov. /I keď mám dojem, že ide vždy o konkrétnu náladu a asociácie, ktoré s Kore-edovými filmami zakaždým prepojíme./ O uzavretom čase. Jeho strádaní. A ako sa to zrkadlí medzi generáciami. Pričom nachádzame častú podobnosť. Na druhej strane klasická rodinná dráma. Skvele napísaný mužský hrdina, fandíte mu po celú dobu, i keď looser, vtipné situácie mu dodávajú šarm a zároveň chápeme márnosť jeho túžob a prečo ho ďalšie postavy zavrhujú. A ako tak nejak nikam nesmeruje a nezmení sa... /I keď na konci rozprávkovo vidíme záblesk čiastočného "happyendu"/. Vo filme zaznieva kopa skvelých výrokov, akoby z "múdrej knihy", čo autor často i ironicky podotkne, a predsa sú vo svojej prostote pravdivé. Je dobré, že sa film, oproti starším kúskom, zbavil sentimentálnej hudby. Je škoda, že sposob akým je natočený viac nesúznie s obsahom. ()
Mám rád takéto civilné drámy s pomalším tempom s dôrazom na postavy, preto mi Hirokazu Koreeda celkovo vyhovuje, ale väčšinou sa mohol oprieť aj o nejakú silnejšiu zápletku, čo ale nie je tento prípad. Hlavný hrdina mi sadol, spisovateľ, ktorý je už dávno za zenitom a tak sa v súčasnosti živí ako súkromný detektív, ale aj tak je kvôli svojmu spôsobu života stále bez peňazí, čo mu pokazilo aj vzťahy s rodinou, navyše ho predstavuje Hiroshi Abe, ktorého vždy rád vidím, takže som mu aj celkom fandil, predsa len to nie je zlý človek a snaží sa, ale kvôli svojej povahe všetko pokazí. A ani zvyšné dôležité postavy nie sú zlé, hlavne jeho bývalá manželka a syn, matka už bola skôr navyše. Ale zápletka už toho ani moc viac neponúkne a vlastne ani nikde negraduje, film sa neustále venuje jeho životnej situácii a vzťahom s rodinou a to je všetko. Aj takto sa na to pozerá celkom dobre, predsa len takýto štýl mám rád, ale chcelo by to niečo viac, čo nepríde až do konca. Ale aj tak sa tu nájde viacero dobrých scén, hlavne celá záverečná fáza, čiastočné zblíženie sa rodiny vďaka búrke sa mi páčilo, ale mohlo byť toho aj viac. Takže After the storm je dobrý film, na ktorý sa mi dobre pozeralo, ale kvôli nevýraznej zápletke nemá potenciál byť viac, než len žánrovým priemerom. Film výhradne na jedno pozretie. 62% ()
„PROČ MŮJ ŽIVOT DOPADL TAKTO?...“ /// Lidi. Lidi mluví... („Dneska je vedro.“ „Ještě že jsem si vzal krátký rukáv“...). Rjota. Rjota je ztracená existence. A právě dorazil ukrást (nenápadně, jen tak mimochodem) něco (cokoliv) svojí matce. Mluví. A čas (ten filmovej) neběží... Rjota šmíruje (dělá pro detektivní agenturu). Rjota šmíruje i svoji bejvalku. Taky sází, ale hlavně mu dělá starost ta bejvalka. Kurva to je zábava... (jde vylepovat plakáty kočky. Ztracený.... čtyřnohý...) A bouře se blíží... Drama z rodinnýho života, který nevyřeší ani tajfun. Ten s číslem 24. Nuda. Nuda. Nuda. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na bejvalku nežárlím. Jsem jen zodpovědnej... 2.) Děti mě navštěvujou často. Vždycky prosmejčej byt... 3.) Thx za titule „fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Mé srdce pookřálo, když se vyjevilo, kdo zosobňuje postavu babičky. Já tuto paní (Kiki Kirin) miluju! Nádherná osobnost a charakter! Ještě nikdy jsem ji neviděl hrát zle (fakt ale je, že herec v jejím věku často už ani hrát zle neumí). K filmu: Smířlivý kus zpackaného života. Bez zbytečných vysvětlování. Bez tlačení na pilu. Charakter hlavniho hrdiny je současně sympatický i na pár facek. Jako ostatně většina z nás. Rjóta je sice na pár facek poněkud víc, ale stejně. Říkám si, že laskavost, se kterou Kore-eda ke svým postavám přistupuje, vyplývá z uvědomění si, že málokdo jsme lepší a pokud budeme laskaví k ostatním, dokážeme možná být laskaví i sami vůči sobě. ()
Film je rozdelený na dve roviny. V prvej sa dozvedáme čo to o Rjotovi a o tom ako sa z celkom sympatického chlapíka pomaličky v našich očiach stáva neznesiteľným skrachovancom. Ťažko mu držať palce, alebo mu priať, aby sa mu v živote všetko vyriešilo, keď je neschopný určiť si priority. Kirin Kiki je v úlohe babičky výborná. Potom príde rovina samotnej búrky, ktorá by mala so sebou priniesť nejaké zmeny( a aj ich prinesie) ale sú to zmeny veľmi malé - o to ale dôležitejšie. Napriek Koreedovmu režisérskemu umu jeho filmy občas zaváňajú chladnosťou. V niektorých si to ale kompenzuje silnými charaktermi. Nebyť druhej polovice, bol by to v mojich očiach pomerne nezáživný film. Takto sa z toho stáva znova akási štúdia človeka, ktorá je ukončená niečím čo môžme nazvať aj pozitívnym koncom. A v zásade sa jedná o pomerne príjemný film. Ale Umimachi Diary bol aj tak o 2 triedy lepším filmom. Vyžarovala totiž z neho omnoho väčšia bezprostrednosť. ()
Reklama