Kimi no na wa.

Aj keď bol príbeh Mitsuhy a Takiho pekne vyrozprávaný, k dokonalosti tomu chýbalo pár detailov. No zároveň ako tohtoročný najúspešnejší japonský film (k tomu animovaný) s tržbami v kinách presahujúcimi 100m $ jasne naznačuje, kam smeruje japonská tvorba a hlavne záujem diváka posledných pár rokov. Tak populárne sci-fi akčné sekačky ustupujú do úzadia a (najmä) japonci začínajú zbožňovať jednoduchú romancu. Kto by to bol na tých "hikikomorov" povedal. Teraz len treba rozhodnúť, všetko sa to udialo kvôli bezhraničnej sile lásky alebo z vôle bôžika Mutsubiho aby zachránil ničnetušiacich dedinčanov? Odpoveď ostane asi navždy len v našich myšlienkach. (10.10.2016)

(No spoilers) Já prostě pro tyto příběhy osudových setkání / lidí svedených dohromady osudem (kolikrát podbarvených nějakou speciální schopností) mám slabost. Cashback, Sense8, Groundhog Day, z jiného soudku třeba videoherní Life is Strange. A nyní i Kimi No Na Wa. Když jsem si to tu tak vypsal tak si uvědomuji fakt, že z každé ze jmenovaných věcí by se v Kimi No Na Wa něco našlo. Oproti ostatním anime tu až tak není potřeba suspendovat disbelief (netuším jak to napsat česky), pokud přistoupíte na ústřední zápletku výměny těl, po zbytek filmu se vše pohybuje v mantinelech rozumu a smyslu. Když si tedy odmyslím některé momenty, které by se ale daly velice snadno odmávnout nebo vysvětlit (pokud se vše děje jako sen, tak se nedivím, že si nic nepamatují, já si totiž po prosněné noci kolikrát nic nevybavím)(ve stejném duchu - lucidní snění bohužel taky neovládám, abych si zjistil, kde se zrovna nacházím)(ohledně nepoužití sociálních sítí a internetových vyhledávačů jsem ale žádnou výmluvu nenašel). Dechberoucí animace, věrohodně nakreslené téměř vše a nádherné volby úhlů "kamery". Doporučuji si o filmu nic moc nezjišťovat. Není to sice "druhý příchod Ježíše Krista", jak hlásají některá média a žebříčky tržeb, rozhodně to ale má zasloužený úspěch. (10.09.2017)

Anime nevyhledávám (dosud jsem viděla jenom "povinnou" Mononoke), ale tohle mě uchvátilo. Příběh je sice hlavně z počátku náročnější na zorientování se, ale užívala jsem si nádhernou animaci, jímavou hudbu, a i když jsem si nebyla jistá, že jsem pobrala to střídání časových linií, závěr ve mně vyvolal spoustu emocí. Po další projekci už zvedám na maximum. Překrásné. (03.03.2019)

Tento snímek vyčnívá v žánru anime hrozně zajímavou myšlenkou a hlavně totálním oproštění se od klišé. Velkou část stopáže jsem měl strach, že sleduji přeslazenou romantickou předvídatelnou jednohubku a tedy zbytečně ztrácím čas. Tvůrci z toho ovšem dokázali vyrobit něco mnohem víc a dali mi tak příležitost si po hodně dlouhé době užít anime. Dokonce se mi hrozně líbila animace, což u starších anime rozhodně říct nedovedu. Dlouhou chvíli mi bohužel trvalo, abych se ponořil do děje a nepříjemně dlouho jsem se tedy nudil. Také mohu jistotou prohlásit, že Sake pochybného původu nikdy nepozřu. Japonsko je zvrhlý národ hovad a dokážou člověk znechutit nemožné. Také mě neskutečně zklamalo, že se nekonal otevřený konec, hrozně by snímku slušel. Takhle to budou "jen" tři hvězdy. (28.03.2018)

Šinkai Makoto má zkrátka svůj styl. Kámenem úrazu je však to, že jeho filmy pak všechny působí podobným dojmem. Z nějakého důvodu jsou dokonce i plakáty jeho filmů tak podobné, že není divu, že se mi to všechno slívá dohromady. Důraz na oblohu, dvě postavy s nějakým osudovým vztahem... Zkrátka to všechno působí jen jako obměna toho samého. A to je podle mě trochu škoda. Na druhou stranu, tenhle snímek přece jenom svou kvalitou a příběhem lehce vyčnívá. Rozhodně se mi líbil víc, než některé jiné Šinkaiovy filmy, které jsem viděla (přiznám se však, že jsem zdaleka neviděla všechny, takže nemám jak pořádně srovnat). Docela chápu, proč se tenhle film setkal s takovým úspěchem. Příběh je dobře vystavěný a vztah obou postav taky hezky vyobrazený, dokonce se dá mluvit o jisté "dojemnosti". Za mě byla ta "dojemnost" ještě docela příjemná a v mezích, ale je nutné říct, že Šinkai je přesně ten typ režiséra, který má tendenci přehánět to s melancholickou atmosférou. Právě proto mi jeho styl úplně nesedí. A to přitom jsem člověk, který si na nostalgický či melancholický tón ve filmech docela potrpí, jenže jde o to, aby vznikal přirozeně. U Šinkaie je to někdy tak nějak "na sílu", nebo jinak řečeno "přes čáru". A to mi vadí. Naštěstí v tomhle filmu to až tak přehnané nebylo. Ano, konec k tomu měl sice blízko a z mého pohledu nebylo nutné to konečné vyústění takhle rozvléct, ale nakonec jsem byla spokojená. Abych to shrnula, Kimi no na wa sice nepovažuju za žádný skvost, ale uznávám, že se řadí k významným anime filmům posledních několika let. ~(4,2★)~ (16.09.2019)