Evropa, Evropa

"Cítil jsem se zmatený. kdo jsou moji přátelé, kdo nepřátelé? Proč jsou na mě hodní a ve stejnou dobu tak hrozně zabíjejí? Proč je to tak? Co nás rozděluje? Jenom předkožka?" Odpověď je jednoduchá-absurdita ideologie. Absurdita války, nepřátelství, rasových a třídních rozdílů očima dospívajícího chlapce, který se z pudu sebezáchovy, a snad i ze snahy vybrat si jednu stranu, kde jedna je horší než druhá a není alternativa na důstojný život, zachová jako 90% lidstva - přizpůsobí se. A Žid Salomon se přizpůsobuje až s Gumpovskou absurditou a paradoxem těm absurdním a paradoxním situacím - aneb jak raději ztratit identitu než život. "A tak jsem se místo dezertérem stal hrdinou jednotky". Prazvláštní film, u kterého se dokážete zároveň jak smát, tak bát a pořádně se znechutit nad hrdinovou přizpůsobovistí, jenže do toho se neubráníte obdivu vůči jeho osobě. Dobře divný film. (19.11.2011)

"Svoj príbeh nesmieš nikomu rozprávať, nikto by ti neveril..." Áno, príbeh je úžasný aj takéto príbehy písal život a napísal ich tisíce. Vždy hovorím, že 2. svet.vojna - hotová studňa na filmy. Výborne je zobrazená tá tenká deliaca čiara medzi dvoma ideológiami - fašizmom a komunizmom. Asi sám hlavný hrdina to nechápal, chcel len prežiť. Scéna z kostola, kde Poliaci márne prosia Boha v modlitbe, aby im zoslal z neba cukríky je úžasná. Boh to nedokázal, ale súdruh Stalin, to je iný level...Nechtene humorných scén je tu viac a najviac ma pobavil výklad učiteľa na tému - "Ako poznáme Žida". Nemecká strana je tu vykreslená pomerne dobre, je to zmes chorých , ale i dobrých ľudí a tak to má byť. A. Holland natočila výborný film, ktorý ma upútal a nemám nič zásadné, čo by som filmu vytkol. Akurát ten obraz na Čt art som čakal kvalitnejší, aj vzhľadom na rok výroby 1990, čo zas nie je tak starý film. 80%. (28.02.2016)

"Svůj příběh nesmíš nikomu vyprávět. Nikdo ti neuvěří…" Příběh o židovi, kterému se podaří nacisty svým vzezřením i celkovým chováním natolik obalamutit, že se nakonec dostane až do prestižní společnosti Hitlerjugend, se místy jeví vskutku jako těžko uvěřitelný. Ale protože je to natočeno podle autobiografického románu, tak to celé musí být postaveno na reálném základu. Když přitom přemýšlím nad tvrzením hlavního hrdiny filmu, že "není těžké někoho hrát, je to lehčí, než být sám sebou," říkám si, že ani v oné "cizí kůži" to Salomon Perel alias Josef Peters neměl vůbec jednoduché. Hlavně musel asi prožívat každodenní stres, že to jeho "divadélko" někdo odhalí. Faktem ale je, že ono jakési  "švejkování" mu nakonec zachránilo jeho vlastní život, což v oné šílené době druhé světové války, bylo určitě to nejdůležitější. (18.09.2022)

Komorně absurdní drama mj. o fanatismu, dospívání, zradě, identitě a pudu sebezáchovy, které toho s notnou dávkou humoru a ironie postihuje víc a klade víc otázek, než Schindlerův seznam s Pianistou a Spalovačem mrtvol dohromady, nepotřebuje k tomu drastické záběry (nakukování do ghetta skrz zabílené okno tramvaje je o tolik silnější než Polanského CGI doslovnosti!), nestaví na odiv uměleckou kameru, vystačí si se silným příběhem, ukázněnou režií, bezchybným herectvím a empatickou muzikou. Groteskní, místy jízlivý, ale nezlehčující, nezjednodušující, nepatetický, ideologie prostý, ohromně lidský film. (13.03.2017)

Nejzajímavější na tom všem je, že normálně bych psala o neuvěřitelnosti a nereálnosti celého příběhu, jak mohl někdo takový scénář vymyslet a on to nikdo nevymyslel, není to nereálné ani neuvěřitelné, byl to sám skutečný život. Ale zoufalá snaha o přežití píše právě takové příběhy jako byl například tenhle o jednom židovském chlapci Solomonovi. V jednom citátu se píše :"Máš tolik životů, kolik chceš a víc, dokonce i ty, které nechceš." A já viděla příběh, který tato slova jen potvrzují s tím rozdílem, že Solomon chtěl jen jeden život, ten svůj. Určitě doporučuji a Agnieszka Holland se tímto filmem dostala určitě do popředí mého zorného pole. (03.06.2013)