Naušika z Větrného údolí

I Japonsko má svého Chucka Norrise. Je jím asi 7 letá dívka, kterou rodiče pojemnovali Neušuka, a která je ze všech nejchytřejší a ze všech nejsilnější. Společně se svými knírači se rozhodla znovu nastartovat postapokaliptický svět. Pohádka, během které zemřou asi 4 brouci hlásá něco ve stylu, abychom házeli odpadky do koše jinak jsme všichni v prdeli, neboť bude otrávený vzduch a svět ovládne hmyz. Musím upřímně uznat, že se jedná o jedno z lepších počinů pána, který byl, Bůh ví proč, pojmenován Hayao Miyazaki. Já to vidím skoro na 3. (22.01.2013)

85% - Při sledování Naushiky jsem celou dobu vzpomínal na Princeznu Mononoke. To proto, že svým příběhem jsou si oba filmy velmi podobné. Zde se ale víc létá (což já rád...), a hlavní hrdinka se mi zdála propracovanější, a sympatičtější. Byl bych tedy Naushiku hodnotil v procentech lépe, než Mononoke Hime, ale -a to je snad poprvé, co ho lehce kritizuji -Joe Hisaishi se tentokrát svou hudbou netrefil úplně do mého vkusu. Zejména nelogické citace Bernsteina a Händela v závěru filmu mi dojem spíše kazily. Naushika mi dokázala, že se Miyazaki příliš dlouho nehledal, a laťku kvality nastavil vysoko již od svých raných děl... (13.05.2006)

Miyazakiho imaginace je obdivuhodná, v pravém slova smyslu mytopoetická, jeho umělé světy jsou bohaté na překvapení a přitom věrohodné a živé. Také Naušika z Větrného údolí představuje velice šťavnatý plod autorovy fantastické představivosti. Snad trochu zvláštní, ne však nesympatická, může pro našince být ona pohanská v japonském cítění zakořeněná mytologie v pozadí většiny jeho filmů, která ukazuje dobro jako stav harmonie s božskými silami v přírodě a zlo jako nevědomostí způsobená násilná narušení tohoto řádu. Stejně zvláštní a o poznání méně sympatická je však režisérova pedofilií poněkud zavánějící potřeba poodhalovat každých pět minut hrdinčinu zadnici. Podobné úlitby chlípnosti odrostlejších diváků působí v pohádkovém dobrodružném filmu jako pěst na oko. (15.04.2007)

Postapokalyptická poezie,aneb další mistrovské dílo maestra Miyazakiho.Naušika mi zprostředkovala jeden z nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu a přes veškeré drobné nedostatky v animaci (ovšem na rok 1984...) mě dokonale pohltila,dojala a okouzlila.Na Miyazakiho filmech je nejvíce fascinující,že pokaždé když se dívám na další,mám pocit,že se vracím do starého známého světa,ale přitom je každý z jeho filmů jiný,pokaždé naprostý originál,který mě zas a znovu dostane.Fascinující. 95 % (30.10.2011)

Film nedosahuje kvalit Cesty do fantazie, přesto je "velmi dobrý". Negativa: přílišná délka, nedovysvětlená motivace některých postav, příliš pohádkový děj. Pozitiva: Miyazakiho nekonečná fantazie, téma vztahu člověka a evolučně vyspělejšího hmyzu v postkatastrofickém světě. Hlavní hrdinka Naushika aspiruje na titul "nejkladnější filmová hrdinka historie". Z Myiazakiho zvěřince zde vynikají obrovští hmyzí sentinely Ohmu a zvířátko Teta (nebo také Lišverka). Poslední poznámka: v některých záběrech si vítr velmi nebezpečně hraje se sukénkou Naushiky. Možná "pozdrav" pozorným divákům? (27.07.2005)