Můj soused Totoro

Nejbáječnější příklad zábavného optimismu! Z Tonari no Totoro prýští všemi směry dětská nevinnost, hra a radost takovou silou, že ve mně pět minut po začátku filmu společně uhasily veškerý pesimismus a mrzutou náladu. Jakmile se dvojice roztomilých dívčích sester poprvé rozesmála a začala skotačit po louce, můj obličej prozářil tak tupý úsměv od ucha k uchu, až mne to zaskočilo. A nebránil jsem se mu! Tento snímek je pravým opakem filmů, jako je např. Requiem za sen nebo 21 gramů - těch nejsyrovějších depresivních příběhů. Všemu také pomáhají hodně veselé barvičky a děj, situovaný do panenské, kouzelné přírody. A když už jsem si myslel, že mne nedokáže nic překvapit, objevil se na scéně rozkošný Totoro se svými vtipnými, imbecilními, infantilními výrazy, začal poskakovat s deštníkem po lese jako bláznivý skřítek v těle sloního monstra anebo se smát jako zhulený teenager, a já věděl, že vtipnější animák jsem doposud neviděl. BOMBA! (Ale táta koupající se se svými dcerami v pidivaně byl trochu mimo mísu. WTF?) (08.09.2009)

Miyazakiho příběh o dvou holčičkách, jejichž maminka leží v nemocnici, a ony zatím v novém domově objevují netušená tajemství, je skutečně zaměřen na nejmenší diváky, ale má co říct i dospělým. Zvláště v závěru se děj dramatizuje a nabývá na vážnosti, takže posledních 20 minut je asi nejsilnější pasáž srovnatelná s působivostí Princezny Mononoke. Ovšem ta mladší holčička mi místy řádně lezla na nervy. (09.07.2003)

80% - Zase jedna podivnost... Celý film jsem si říkal, jaký to má smysl, proč koukám na vřískající holky, a co je vlastně ten Totoro zač... Závěrečných 20 minut mě ale přesvědčilo o vyskoých kvalikách tohoto animáku. Zatímco začátek působí velmi dětským dojmem, až má starší divák pocit diskriminace jinou cílovou skupinou, závěr osloví každého. Výborný optimistický animovaný film Tonari no Totoro stojí za shlédnutí, pokud nespěcháte, a jste ochotni nechat se unést krásnou naivitou dětského světa. (27.01.2006)

Milá pohádka, první pohádka, kterou jsem viděl s dcerou, myslím, že to bylo intelektuálně na její úrovni. Snažil jsem se užívat si tu milou část toho všeho. Tu rodinnost. Bydlení na venkově. Rodinný domek. Saze. Duch lesa. Totoro. A tak no. Děj tu nečekejte a stejně je tu tak nějak vše napříč generacemi. (02.10.2023)

Kolikrát jsem ho už viděl? Čtyřicetkrát? :) Víckrát jsem viděl asi jen 耳をすませば (také od Ghibli) a Matrix (to bylo první DVD, co se mi dostalo do rukou, a jelo mi kolem dokola k práci :-). Totoráč je geniální film s dokonale jednoduchou stavbou a precizním budováním příběhu. Pro plné pochopení doporučuji delší návštěvu Japonska plus mít v rodině 2 malé holčičky (u mě neteře). Dávám asi tak 7-8 hvězdiček :-) (27.02.2006)