Morgiana

Poprvé mě mátlo, že se Morgiana nejmenuje jedna ze sester, ale kočka. K dosažení jedinečné atmosféry přispěl i výběr exotického místa, výrazné líčení a kostýmy. A samozřejmě hodná, zlá Iva Janžurová. Hodně mi to připomínalo Valerii a týden divů. Ve filmu zazní hudební motiv který Fišer použil i v Arabele. (25.05.2014)

Herz na svém místě. Paní mistryně Janžurová mě naprosto a stoprocentě přesvědčila tak dokonale, že nemyslím, že bych byla až takový filmový pitomec, ale v jednom celkem dlouhém úseku jsem přemýšlela nad tím, kdo by tak dokonale zahrál chudáka hodnou, otrávenou sestru. Byla naprosto úžasná takhle filmově rozpolcená paní Janžurová. Naprosto dokonale vystřihla dvě protipólné bytosti. Místy ostrá hudba mi trochu vrzala mezi zuby, hodně hlasité,... jistě působivé, ale zkrátka hlasité... Chvílemi až nepříjemné... Nicméně atmosféra vynikající. Film, který stojí za zhlédnutí. (28.12.2011)

Ačkoli Juraje Herze po Spalovači mrtvol velmi uznávám a nasazený styl (panoptikum hadra) zde byl velmi podobný, tak s Morgianou jsem měl naprosto zásadní problém s totálně dementním, nezáživným a nudným dějem. Příběh dvou rozdílných sester byl vskutku o hovně a snad si ani nezasloužil investovaný čas pro tvorbu filmového zpracování. Iva Janžurová v mých očích rozhodně nepatří k oblíbeným herečkám a ani si nemyslím, že by disponovala dostatečným hereckým potenciálem pro hlavní dvojroli v celovečerním dramatickém filmu. Měla velké štěstí, že postavy zde připomínaly spíše karikatury, takže se toho hodně ztratilo. Pochválit tedy mohu pouze technickou stránku filmu od zajímavé kamery až po úderný (mnohými zavrhovaný) hudební podkres. [15 %] (02.09.2020)

Po druhom pozretí v kine /aj keď v horšej kvalite/ ešte lepší zážitok ako prvý raz. Určite tomu pomohlo veľké plátno, ale aj moja rastúca láska k Fišerovej hudbe, vďaka ktorej som mala pocit, že som na komornom koncerte psychedelického symfonického orchestra. Jeho hudba krásne podfarbuje a zvýrazňuje niektoré dejové momenty. Sympatické herecky, kostýmovo, scenáristicky, dialógovo, vizuálne. Veľmi vtipné momenty s doktorom a sestričkou, zákerná špehúňka Viktória, úžasné prostredie - cit pre kulisy aj pohľad kamery očami mačky. (druhý raz, Kino Lumiere - 18. 02. 2013) (19.02.2013)

Raz mi jeden pamätník vyjavil, že keď Herz nakrúcal SLADKÉ HRY MINULÉHO LETA, namiesto scenára držal v ruke výtlačok Maupassantovej Mušky a jednoducho improvizoval priamo na pľaci. Nesedelo mi to s Herzovou precíznosťou až kým som nevidel Morgianu. Samozrejme netuším ako veľmi výslednému tvaru ublížili šialené podmienky nakrúcania v Bulharsku (ktoré Herz farbisto popisuje vo svojej autobiografii) či ústredný dramaturg Toman. Morgiana ale vo výsledku vyzerá presne ako akási avantgardná improvizácia snažiaca sa výtvarnou štylizáciou zakryť vratký obsah, len málo korešpondujúci s knižnou predlohou. Dosť som sa nudil, ale prežil som. Takže za "tři otrávená koťata". (9.1.2016) (09.01.2016)