Z Paříže do Paříže

Ani sám nevím, jestli je mi milejší tahle prosluněná verze dětského roadmovie, se zpočátku pouze tušeným nebezpečím, klukovskými alotrii a až prázdninovým přímořským feelingem, nebo bych dal radši přednost něčemu temnějšímu, drastičtějšímu a více Schindlerovoseznamově bezvýchodnějšímu. Kluci hrají skvěle a typická francouzská plejáda rázovitých postaviček se neomrzí, kamera i střih je opravdu bez chyby a poslední třetina je vážně napínavá. Ale první polovina filmu moc neodsýpá, scénář se až moc mazlí s téměř impresionistickými záběry, a nálada se buduje trochu nuceně. Nemůžu posoudit jak moc to v okupované Francii vypadalo, mám srovnání pouze s například českými filmy, ale útěk dvou židovských kluků připomíná spíš výlet, jde více o náladu, joie de vivre, než o drsnou realitu. Což nijak neubírá díle na kvalitě, někdy je to vysloveně ku prospěchu věci. Patosu je jen rozumné množství , ovšem nebýt konce který je konečně trochu dramatický, bylo by ve výsledku o další průměrný film více. (07.07.2017)

Po prevažne televíznych projektoch režisér Duguay dozrel a ponúkol nám strastiplnú cestu dvoch chlapcov, ktorí utekajú pred represiami voči židovskému obyvateľstvu. Celé poňatie príbehu je skvostné, má prívetivú nadsádzku, romantiku nezbedných chlapcov a hoci je vo vykreslení fašistického teroru umiernený ( skoro všetko je točené z pohľadu mladšieho z bratov ), pozorný divák vníma nebezpečenstvo a hrôzy vojny aj tak. Potešili ma aj scény s francúzsko-nacistickou domoobranou, predsa len tieto veci nie sú vidieť v podobných filmoch. Duguay vsadil na istotu a vyplatilo sa mu to, zbytočne netlačí na pílu, príjemné alebo dojímavé scény strieda s nebezpečenstvom a tak si s istotou ide pre divácky úspech. Možno sa mu práve tento aspekt dá vytknúť a niekedy mohol pritvrdiť, mne sa však jeho prístup páčil, lebo sa nesnažil o vytĺkanie diváckej pozornosti za každú cenu. Jeho film je kompaktný, drží pohromade a divák má po zhliadnutí príjemný pocit, že videl hodnotný film plný odvahy a rodinnej súdržnosti. (24.06.2017)

Veľmi poctivo a pútavo vyrozprávaný vojnový príbeh dvoch chlapcov. Napriek tomu, ako je príbeh ťažký, je film príjemný a aj tragické udalosti sú očami detí trochu iné, jednoducho v tomto veku sa musia veci vidieť ináč, čo sa filmu podarilo sprostredkovať. –––– Radšej dostať pár faciek, než prísť o život, lebo sa ich bojíš. (05.02.2021)

V časoch takého Saulovho syna pôsobí Z Paríža do Paríža ako značne retro kúsok, ktorý sa ale nehanbí za svoju sentimentalitu, klasické rozprávanie alebo vlezlú hudbu. To by mi ani tak nevadilo, ak by tento košatý príbeh, hodný jednej seriálovej sezóny, nebol prerozprávaný ako z rýchlika. Občas som sa strácal v tom, kde sa zrazu postavy ocitli a prečo sú práve s tým, s kým zrazu sú a pred minútou ešte neboli. Ale je možné, že je to čisto iba môj problém a súvisí so sústredenosťou. Kažopádne pozerateľné, vyhýbajúce sa drásavým scénam, len netreba očakávať žiaden art, prípadne svojský, autorský pohľad na udalosti druhej svetovej vojny. (07.05.2019)

Film je to opravdu pěkný,emocionální, dojemný v některých momentech spíš dobrodružný než válečný. Na druhou stranu jsou některé scény zbytečně naivní. To by mi však ani tak moc nevadilo, ale poslední dobou už příliš neslyším na neustálé omílání Židovského utrpení za války. Když vezmu v potaz, že Slovanů padlo za druhé světové války pětinásobně víc než židů, vypadá to, že západní svět účelově opomíjí fakt, že zdaleka největší ztráty na životech utrpělo právě Slovanské obyvatelstvo. Tyto informace však v současnosti není zrovna populární ani politicky korektní si nějak zvlášť připomínat či s nimi dokonce seznamovat mladší generace. Konstatováním tohoto faktu samozřejmě nechci nikterak snižovat špatnost židovského holokaustu, jen mi to už připadá jako hodně ohraná písnička a tudíž i veliký nepoměr v počtu natočených filmů s touto tématikou. (14.10.2017)