Spalovač mrtvol

Exkurzia do mysle človeka vzdelaného, milujúceho, ale vo vnútri chorého. Že nieje nič čierno biele vieme a Herc dokázal tie najodsúdenejšia hodné názory podať tak sofistikovanou formou, že človek až nechápe. Kopfrkinglove hypnotické monology v kontraste chrámu smrti, bordelu a rodinných večierkov donútia premýšlať, chápať. (14.11.2005)

Ja som z tohto filmu nebol az tak nadseny, ako väcsina uzivatelov CSFD, pretoze ma nudila prva polovica filmu a tie monology Rudolfa Hrušínského ma skor uspavali, ale na druhej strane zahral psychopata bravurne, to naozaj musim uznat. V kazdom pripade pri prvej reprizovej prilezitosti si tento film este raz zopakujem a mozno prehodnotim svoje priemerne hodnotenie. Od rezisera Juraja Herza si omnoho viac vazim takmer hororovu rozpravku PANNA A NETVOR (1978) so Zdenou Studenkovou, pri ktorej som sa v detstve skutocne bal... 13.04.2010 ________ Rudolf Hrušínský st. - (Kopfrkingl) +++ Vlasta Chramostová - (Lakmé) +++ Jana Stehnová - (Zina) +++ Míla Myslíková - (žena v klobouku) +++ Vladimír Menšík - (Muž ženy v klobouku) +++ Jiří Menzel - (Dvořák) +++ Nataša Gollová - (Madam v bílé pláštěnce) +++ Oldřich Vízner - (Pan Kája) +++ Jan Kraus - (Vojtěch Prachař) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ (13.04.2010)

Toľkou morbídnosťou a smrťou nasiaknutý film sa tak často nevidí a asi ani neuvidí. Mrazivo chladno pokojné dialógy a monológy Hrušínského vás nechajú úplne prikovaných, lebo čo veta, to čierny humor plný napätia a znepokojenia. Žiadne scény s krvou, či vraždiace jatky. Ale to sa nedá popísať, treba to vidieť. Príbeh je vsadený do medzivojnového obdobia, s ktorého situáciou sa Herz v súvislosti s dejom tiež veľmi pekne vyhral. A tie prestrihy končiacich a začínajúcich záberov mali tiež veľmi dobrý efekt. Škoda, že Hrušínskému nie všetci herecky stíhali. 90%. (13.12.2007)

Naprosto uzasny film a pro me jeden z nejlepsich ceskych filmu. Genialni Herzova rezie a genialni Fuksova adaptace. Vsichni herci predvedly skvely vykon, je tu spousta ceskych hvezd a vsem kraluje naprosto bezchybny vykon Rudolfa Hrušínského. To co predved je neco uzasneho. Celou dobu se tvari jako nejakej hodnej tatka, je klidnej a nikam nespecha, ale v jadru to je silenec ze ktereho de skutecne mistama strach. V tomhle filmu predvedl svuj zivotni vykon. Ze zacatku se sice jako silenec moc neprojevuje, ale kdyz postupne zacne sklouzavat k fasismu tak to v posledni pulhodine nehorazne rozjede. S tim take souvisi dialogy. Pokud je nepronasi Hrušínský tak mi nejak uzasne neprisli, ale kdyz se ke slovu dostane Hrušínský, tak to opravdu stoji za to. ("Nikdo nebude trpet, spasim je vsechny", "Draha, co kdybych te obesil?"). Nastesti tu je Hrušínský prakticky porad. Hodne me zaujala kamera a hudba, ktera je na ceskej film docela netypicka a hodne dobra a skvele dotvari takovou tu morbidni atmosferu. I kdyz Hrušínský skoro neustale hovori o smrti, najde se tu i par cernohumornych okamziku. Tohle je proste nezapomenutelny film. (06.06.2005)

Jeden z vrcholů československé kinematografie. Strhující filmová adaptace stejnojmenné novely Ladislava Fukse, knihy s až hororově laděnou fascinací fanatismem Zla úkladně usilujícím o životy svých nejbližších...v přenesené rovině pak studie fanatismu Třetí říše... Bravurní a v mnoha ohledech v našich zeměpisných šířkách revoluční vizuální stránka, ta černobílá kamera pana Miloty, který používá i velmi speciální objektiv s extra malým ohniskem, tzv. rybí oko (pro který prý neváhal jet speciálně až do Paříže), který dává scénám silně expresívní vyznění, sugestivní hudba Zdeňka Lišky, nestora české filmové hudby, jež má v sobě panoptikální rozměr a chvílemi i cosi z grotesky (podtrhující grotesknost scén), a v neposlední řadě i famózní herecké mistrovství Rudolfa Hrušínského...obludného ve své upjatosti...herecký koncert přerodu v monstrum. Tempo, přesný střih vypichující cykličnost textu... Skvěle budovaná mizanscéna využívající lokace pardubického krematoria, jedné z nejvýznamnějších staveb art deco na našem území...odosobněný chrám smrti upomínající k nacistickým vyhlazovacím koncentračním táborům... Herzův Spalovač mrtvol, morbidně laděná proměna spořádaného maloměšťáka v bezskrupulozního pomahače totality, proměna malého , slušného" člověka v oportunisticky bezpáteřního karieristu. Film vystihující nejen konec 30. a první polovinu 40. let, ale i počátek 50. let u nás, jakož i normalizaci a mající platný přesah i do současnosti... (16.11.2006)