Zastihla mě noc

Klasicky Herz z 80. rokov 20. storocia. Normalizacia vtedy este zurila naplno, a tak sa reziser Spalovaca Mrtvol rozhodol natocit film o odbojnej komunisticej pani, ktora prechadza koncentrakmi. Mnohe sceny pripominaju najslavnejsie Herzovo dielo, ale na maximum to odo mna tentoraz nebude. Menzelova Vesnicka je este o patro vyssie. 85 % (26.07.2014)

Jeden z posledních velkých filmů JH, který nebylo možný strašně dlouhou dobu nikde vidět. Teprve až nyní ho čt2 uvedla, ale stejně až těsně po půlnoci, aby ho náhodou nevidělo více lidí - a proč? Naprosto nechápu proč je tendle film tak "nestravitelnej" - někomu vadí, že hl. hrdinkou byla komunistka. No a co? Tvrdit, že to je "propaganda" nebo "film na objednávku" je absurdní - každý film vzniká "na objednávku" - to je prostě normální filmový proces. Herzovi šlo hlavně o zužitkování vlastních zážitků z koncentráku a obviňovat zrovna jeho z toho, že by dostal za tento film od komunistů zaplacenou zlatem je prostě absurdní. Herz zrovna nepatřil k těm, kdo by se nechal uplácet a už vůbec ne od komunistů. Podobná tvrzení jsou naprostým nepochopením a jsou dogmaticky omezená. Film je to prostě silný. Jako celek i v jednotlivostech - scény z koncentráků výborné. Herz si později stěžoval, že Spielberg okopíroval přesně záběr po záběru scénu, kdy svlečené ženy v hrůze čekají, zda ze sprch poteče voda nebo plyn. Přesto, prestiže se dočkal Spielberg, nikoliv Herz pro svou originalitu. (29.12.2011)

"Uvnitř si mohu myslet, co chci. Život je jen kompromis." Tímto heslem jakoby se patrně Juraj Herz řídil, když natočil tento rozporuplný film. Na jednu stranu je to po umělecké stránce docela silné (zejména působivé jsou záběry spojené s retrospektivními vzpomínkami hlavní hrdinky), na druhou stranu je to celé značně poplatné tehdejšímu režimu. Z některých scén (například naturalisticky pojatá střelba do dělníků, včetně těhotné ženy) stejně jako z některých dialogů ("My máme pravdu, přeci nemůžeme prohrát..." "Historicky máme pravdu my…") mě bylo skoro do smíchu. Na druhou stranu z většiny scén z koncentračního tábora mě šel mráz po zádech. Snad jen scéna, kdy ruské vězeňkyně pochodují a zpívají k tomu hrdinnou píseň, byla dost přitažená za vlasy. Přesto bych ale řekl, že se Herz s tímto námětem ze života komunistické novinářky a pražské radní Jožky Jabůrkové vypořádal v zásadě se ctí. (10.04.2018)

Osobita rezie Juraje Herze me v tomto pripade nechala klidneho. Stripky a vzpominky ze zivota Jozky Jaburkove maji sve silne momenty, ale celkove to nedrzi pohromade. Tvurci vsadili na emoce, mene uz na epicke vypraveni. Kocabova hudba se ne vzdy hodi, ale do filmu z poloviny osmdesatych let jako experiment dobry. Zajimave herecke obsazeni. (27.06.2022)

Vyjadrovať sa k myšlienkovej kontroverznosti diela sa nemienim, je to totiž veľmi moderné, nepremýšlať nad niečím nadčasovejším a zaškatuľkovať to buď na ľavú, alebo pravú stranu. V štyridsiatych rokoch sa žilo ináč ako dnes a chudoba vzbudzovala prirodzené reakcie. Herz ponúka celkom komplikovanú štruktúru rozprávania, ale v konečnom dôsledku je prehľadný. Tým zaujímavým tu tak nie je skladanie si jednotlivých scén do funkčného celku, ale spôsob prekvapivého prestrihávania medzi nimi. Nad všetkým však víťazí Herzova vizuálna poetika, spojená tentokrát s obrazmi úpadku humanizmu sprevádzanú veľakrát násilím, tu psychicky pomerne ťažko znesiteľným. Na to netreba ani explicitu, stačí zachytiť to napätie v miestnosti, keď čakáte, či sa spustí voda alebo plyn. (10.10.2014)