Zvuk metalu

Moje předsevzetí dohnat veškeré nominované před nedělním oscarovým ceremoniálem opět narazilo, ani Sound of Metal nebude v mých očích horkým favoritem na nejprestižnější cenu roku. Už u Smrti čeká všude jsem se kdysi divil, že vyhrála Cenu Akademie za rok 2010, přestože vznikla již v roce 2008 a hle, je tu po letech další doposud nevydaný kousek, který si loni počkal, aby měl letos slabší konkurenci. Do té ale spíše zapadá, než aby se nad ni povyšoval, takže já osobně doufám, že veškeré sošky budou směřovat jinam než ke Zvuku kovu. (20.04.2021)

No, název filmu je docela zavádějící, takže jsem ani nečekal, že dostanu tak skvělý drama. Má to trochu nezávislýho ducha a hlavně silně pohlcující příběh s výborným zvukem, takže film si vás snadno vtáhne. Riz Ahmed na mě vždycky působil spíš jemným dojmem, tady ovšem na roli trochu pocvičil, takže působí pěkně nařezaně a na tu vzdorovitou roli se hodil dokonale. Film od začátku šlape s tragickým podtextem, ale stejně zůstal na zemi a poslední minutka, to byl uklidňující balzám po té klikaté cestě. (25.12.2021)

Sound of Metal je pro mě rozhodně jedním z těch lepších snímků, kteří jsou nominováni na Oskara. A musím říct, že je nominován plným právem. Loňský rok byl chudší na film, přesto jich pár výborných vzniklo (byť je stále pro mě nejlepším počinem stále TeneT a Attenboroughovo Život na naší planetě). Sound of Metal vypráví příběh metalového bubeníka, který přijde o sluch. Nemůže hrát v kapele na bubny a hluchota jeho vztahu s Olivií Cooke také příliš neprospívá. A tím pádem tedy přijde i o svůj život. Ubytuje se proto v místním odlehlém klubu pro neslyšící. A zde nalézá světlou stránku na jeho stavu. Na Sound of Metal se mi líbilo především jeho syrovost, kdy výborně dokáže zprostředkovávat pocity a stavy našich hrdinů. Ukáže jak slyší a vnímá svět neslyšící či postupně ohluchující člověk. Tyto scény jsou tím nejlepším, co film nabízí (teda až na fenomenální výkon Rize Ahmeda, jemuž ten Oskar nelze nepřát). Krásně ukazují důvody, proč neslyšící tvoří vlastní separátní společnost. V tomto je film téměř až dokumentárním. Což není výtka, nýbrž pochvala! Bohužel, ale osa příběhu je jasná již od začátku a film a ani příběh nemá čím překvapit. Což však neznamená, že bych se nudil. To vůbec. Film mi utekl jako voda a to především díky perfektnímu Ahmedovi, přesné režii a neskutečně propracovaným hrátkám se zvukem. Pro mě velké překvapení a rozhodně filmu budu držet palce na cenách akademie. Ale plnou palbu tomu nemohu dát a to především díky mé výtce k příběhu. Přesto nadmíru působivý snímek, který je třeba sledovat v klidu a s pořádným zvukem. 8/10. (12.04.2021)

Pribeh zacal rychlo, potom spomalil a uz len plynul. Riz Ahmed je na platne cely cas a podava absolutne uzasny vykon. Dalsia maximalne vyuzita vec je zvuk, ci jeho absencia. Ten zaver som tak uplne necakala, ale daval zmysel a bol satisfying.  Bol to novy zaciatok. Ked Ruben prijal, ze jeho cas v deaf community nebola iba zastavka, ale ciel. A je treba si v tom svete zacat hladat vlastne miesto. (02.08.2021)

Poměrně přízemní snímek, který nevytváří velké drama, ale šikovně a nenásilně ukazuje jak se člověk dokáže vyrovnávat se ztrátou něčeho tak přirozeného, jako je sluch. Osobně sem čekal, že se do filmu více promítne skutečnost, že hlavní postava přichází se sluchem také o něco, co ho živí a v čem vidí smysl života. I přesto dokáže snímek lehce přeskakovat mezi pocitem beznaděje a naopak naděje, aniž by musel divákovi vysvětlovat jak se zrovna hlavní postava cítí. Ahmed v hlavní roli určitě dobrý, místy lehce nepřístupný. Dvě hodiny jsou možná trochu moc, jinak ale slušné, citlivé drama s kapkou každé emoce, která koresponduje s vážným tématem. (29.04.2021)