Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princ Ludvík Otomar Karel XII. zrozený Vznešený je velmi spjatý se svou milující maminkou, královnou Ludmilou. Jenže Ludvík je princ už poněkud přerostlý, je mu 39 let. Bojí se skoro všeho, do ženění se nežene a většinu života se poflakuje po přepychovém zámku a přilehlých oborách. Moudrý král Radomil mu proto připraví nečekaný dárek – princ se jednoho rána probudí v lese v obyčejných šatech a v doprovodu drsného rytíře Hudrovala se má vydat do světa, aby poznal, co je život a snad konečně dospěl. Na velké dobrodružné cestě ho čekají věci, o kterých zatím jen četl v knihách. Potká mocného čaroděje, zlé čarodějnice, ducha i samotnou paní Smrt... a možná najde i lásku svého života. Co na to všechno řekne maminka? A bude spokojený otec král? (Bontonfilm)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (327)

oveckaoa 

všechny recenze uživatele

V podstatě divná pohádka takový spletenec bůhví čeho v čem.  Rozmazleného prince na 39 narozeniny otec uspí a vyhodí do lese dá mu nějakého sluhu co je zbojník pokud jsem to pochopil dobře a chce po něm , aby se setkal se smrtí jinak nebude nikdy vládnout. Mezitím tam on potká čarodějnice co jsou Růženka s Zlatovláskou v hnusné verzi co mluví jak dezoláti na Václaváku (čti postiženě) ti ho pak unesou potká místní dívku co tam pracuje do té se zamiluje a na konci se nechá zavřít do rakve , aby tu smrt potkal. Určitě bych to nepouštěl dětem (nechápu jak to může být mládeži přístupné) jelikož je tam docela hororová  scéna mluvení s oběšencem následovaná scénou kdy smrtka plave ve vodě (tahle scéna nedává ani smysl). Princ je nesympatický a jediný na koho se dá dívat  je Kubařová naopak Nagyová zde z neznámých důvodů mluví i německy. I filmově je to levné jeden zámek , jeden hrad , jedna hospoda a les  vtipné to taky není. P.s. zdá se to jednom mě nebo snad v každé pohádce hraje Kubařová a Polívka to nemáme jiné herce? P.s. 2 však žádný úkol nesplnil lhal jí a měl tam zůstat Kubařová mu nějakým způsobem pomohla ačkoliv je řečeno , že to nejde a za to dostal korunu  40 procent ()

Agatha 

všechny recenze uživatele

Vydržel jsem do doby, kdy nesnesitelně šišlající a pitvořící se šenkýřky začaly olizovat mamánkův dopis. Pak jsme přepnuli na Knihu džunglí. Bože to byl nebetyčný rozdíl... Možná to někdy dokoukám do konce, ale ani na ty 3 hvězdy to nevidím. Škoda, fandil jsem tomu. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Honzu Budaře mám rád. Je to skvělý hudebník, mám moc rád jeho písničky (jeho CD mám snad všechna)  a nevadí mi ani jako herec ve filmu. Na jeho posledním koncertu tak před třemi roky nabízel po koncertu cédéčka a knihu co sám prý napsal a ilustroval. Pohádku Princ Mamánek. Hned jsme do toho šli. Jenže doma ouha, pohádka potomstvu moc neštymovala. Dokonce jsme knížku ani nedočetli. Přešla nějaká doba a je tu film Princ Mamánek. Když se na naší scéně objeví nová pohádka, každý tak nějak automaticky tuší, že to bude zase něco ve stylu štědrovečerních pohádek. K nezbytnému kapru, bramborovému salátu a cukroví, nás ČT pravidelně krmí pokaždé nějakou to novou pohádkou a všechno je to takové stejné, sterilní, přibarvené a aromatizované. Dokonce si pořádně nevybavuji, kdy se mi nějaká taková pohádka líbila naposledy a její jméno. Ne, tím že stárnu to fakt není.  Když se pak takový divák koukne na Mamánka (nedej bože s dětmi), čeká ho šok. Ona je to vpodstatě taková polodětská a hodně neumělá variace Sedmé pečeti.  Budař se nám tu něco snaří sdělit, ale moc mu to nejde a mnohdy vizuál výrazně kraluje nejen nad scénářem, ale bohužel i jeho herectvím. Pokud je to žánrově pohádka, má to být pohádka. A né filozofický maglajz na téma dospívání, zmoudření a přijetí smrti jako nezbytného konce všeho. To vše ale v dětsky pohádkových kulisách. Opravdu nechápu, jak se někomu může líbit radoby středověká krčma v Dětenicích. Něco tak umělého a ochotnického v tom nejhorším slova smyslu jsem vlastně nikde jinde neviděl. Donedávna bych věřil, že tohle aber echt historisch může fungovat snad jen na zájezd německých turistů odněkud z Bavor. Ale zdá se, že  i na Budaře, který byl prý v tamních prostorách zcela okouzlen tím ,,středověkem''...  No, proti gustu, žádný dyšputát.  Obdivuji ho, že si ve filmu zahrál hlavní roli, režíroval ho, produkoval a ještě si k němu složil hudbu. To musel být asi celkem mazec. I ta hudba mi ale přišla melodiemi dost podobná jeho dřívějším kouskům a tak nějak mne napadlo, že poslední jeho umělecké příspěvky naší kinematografii nedopadají úplně dobře. Nebo alespoň ne ve standardu, který bych od něj čekal. Už jen ta účast v roli těžko uvěřitelného vůdce zbouřenců v Jíškovi a teď tohle. Přál bych mu, aby z toho ártovna, kam byl asi zahnán sám sebou (a budiž mu to přáno) se zase vrátil do vod jeho fanouškům více srozumitelných. Dávám tedy jen za dvě otázky a také volám aby se Honza Budař vrátil zpátky do našeho světa. * * ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Odvahu dobrého krále střeží paní smrt. Tehdy králem staneš se, až potkáš se ní, dříve ne..." Musím říct, že jsem měl vůči této pohádce jisté předsudky, protože Jana Budaře moc nemusím. A v jistou chvíli (viz scény s šišlavými čarodějnicemi) jsem si říkal, že jsem se ve svém despektu vůči této autorské Budařově pohádce nemýlil. Ovšem povětšinu času jsem byl docela spokojený. Námět o tom, jak se z jednoho rozmazleného princátka stal opravdový muž, asi zas tak úplně originální není, ovšem způsob, jakým k této přeměně  došlo (setkání s paní smrtkou) už ale ano. Jana Budaře mám spojeného spíše s rolemi komediálními (s někdy až trapným humorem), zde se ale setkáme i s poměrně temnými (téměř hororovými) momenty což se mi celkově docela líbilo (ač bych si tedy odpustil scénu s hnusným hadem). Vizuálně je pak velmi mistrně zpracován onen pobyt prince v království smrti. Vybrat si za kameramana Jana Malíře se tedy Budařovi opravdu povedlo.  Coby milovník klasiky pak musím ocenit i nápad do filmu zakomponovat hned několik klasických melodií vážné hudby. Celkově tedy (i díky obsazení půvabné Veroniky Khek Kubařové) poměrně velká spokojenost. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Na autorskou pohádku Jana Budaře jsem se těšil snad už od jeho návštěvy Show Jana Krause v roce 2017, kde v netypické sestavě s Ivanem Bartošem seriózně přednesl svůj originální nápad na volební právo děti, na závěr dechberoucím  způsobem zahrál  svého Letce...a taky jsem tam poprvé slyšel zmínku o Mamankovi.  Pak se mi ještě s Budařem velmi líbil rozhovor s Lucií Výbornou a po Hovorech s TGM a zhlédnutí Nudy v Brně a Mistrů u mě Budař ještě více stoupl.  Navíc si ho pojím s legendou televizní zábavy Budař s taškou ve Všechnopárty a  jednou ze svých nejoblíbenějších pohádek Čerti Brko, kde tak skvěle ztvárnili padoucha Klouzka. Takže i když už to vypadalo, že to vážně nikdy nedopadne, z Mamánkovy realizace jsem měl velkou radost... Budařovo autorské nasazení navíc má můj obdiv, to je vážně svěží iniciativa. A možná je na konec dobře, že nejbližší kino uvedlo film až téměř 14 dní po premiéře a já se tak měl čas připravit. Protože ten námět je dám o sobě vtipný a i na základě traileru se mohlo zdát, že půjde hlavně o rozvernou veselou odlehčenou pohádku podobnou třeba tomu Čertímu brku, komediálně pracující z konfrontace princatka se skutečným světem. I když je pravda, že  Budař už předem v rozhovorech avizoval, že mu jde o to aby se diváci i báli o svoje hrdiny, a že bude pohádka pracovat i trochu se strachem a vážnými tématy, protože tyhle věci děti podle něj vnímají úplně přirozeně. Na základě rozporuplných recenzí už ale šlo jasně poznat, že je tady skutečně vážněji a děsivéji pojatá pohádka. Je pravda, že tyhle ty ponuré rádoby pohádky většinou skoro až nesnáším (Sedmého Krkavců, Jezerní královna, brrr. Snad až tak  moc nezlobím, ne?) a možná mě někde hluboko v hloubi pořád trochu hryže, že Budař trochu nevytěžil svoje komediální kořeny, jak jsem od něj očekával (a nevzal tašku.:D) Ale byl jsem dobře připraven. Přesto párkrat  i tak mírně vyděšen či překvapen, co vidím. Pohádka o smrti je sama o sobě odvážný tah.   Ale jinak stvořil Budař objektivně zajímavý a silný film (například o Oidupovském komplexu), který na mě i přes mou nechuť k podobným rádoby pohádkám, nakonec zapůsobil. Jenom se mi nelíbily (asi stejně jako mnoha dalším) vůbec nelíbily ty upitvorene čarodějnice, které jsem vůbec, ale vůbec nesedly a  byť ten jejich příběh opět nebyl špatně vymyšlený a dokonce měl i svoji myšlenku v neschopnosti zestárnout, tak se s ním stejně nadále nepracovalo a nejlepší prostě bylo, když čarodějnice v prostředku úplně zmizely....fakt jsem je nepochopil, ale co nadělám.  Možná bych jenom zrovna od Budaře nečekal tak velký prostor pro pitvořivou exhibici dvou slepic  V tomhle mě zklamal. To tam vůbec být nemělo, i když se celkově připravte na divnou podívanou. Poslední třetina je ale nejsilnější a hodně zadumaná, kdy se mi některé myšlenky na první dobrou ještě nepodařilo úplně pobrat a pochopit, co mi  všechno chtěl ten Budař vlastně sdělit. Je to možná závěrem až trochu překombinované, ale aspoň si  každý může vybrat  a některé motivy speciálně vyniknou, třeba vzpomínka na schovaného umrlce a tím splnění úkolu. Pro mě bylo asi nejsilnějším motivem, když v paní Smrti, kde člověk pozná lásku, potkal princ dvojí maminku a celé ty posmrtne snové scény s filtrem pro mě byly docela zážitkem. Ještě jsem snad nezažil aby kino po skonceni spontánně zatleskalo, ale v takovém rozpoložení mi to přišlo fakt na místě a i přes ty některé rozpačitě děti tam na nás Budař hold asi  trochu  zapůsobil.Asi bych nechtěl aby v rámci svoji dramaturgie uvedla Mamanka ČT třeba jako příští vánoční pohádku. Nemohu se trochu zbavit pocitu, že Budař tento žánr využil k toku svých myšlenek, ale bylo to fakt celkem zajímavé a ve stejné míře trochu zvláštní.  Škoda, že nevyšlo něco komediálnějšího než takový trochu kočkopes, ale úplně kzahození. A všichni herci (samozřejmě až na ty dvě výjimky, které ani netuším, kde Budař vyhrabal) zahráli moc pěkné...A pak velký návrat princezny  Arabely Jany Nagyové. A tady se pořád tak houpou procenta, že jsem z aktuálních 55 pomohl svou čtyřhvězdou  Mamankovi znovu na 56, což je pořád málo, ale snad je to i za ty ostatní, co v kině na závěr tleskali....a klidně tu čtyřhvězdu dám, i když za ty dvě potvory se na Budaře zlobím, a zlobit budu...a ano, je to prostě trochu podivnost a možná se ani nedivím, že to  zatím není moc přijaté. A osobně si myslím, že už to lepší nebude. () (méně) (více)

Galerie (29)

Zajímavosti (15)

  • Nápad natočit tuto pohádku dostal Jan Budař po návštěvě zámku Dětenice, kde také probíhala část natáčení. Točilo se také na jihu Moravy, v Žehrovské oboře v Českém ráji nebo kokořínských lesech. (rakovnik)
  • Jan Budař se po patnácti letech vrátil ke komponování filmové hudby. (Zdroj: ČSFD)
  • Natáčení mělo začít už v roce 2016, ale pohádka nedostala grant a Budařovi se nepodařilo sehnat sponzory. (Duoscop)

Reklama

Reklama