Ten Minutes Older: The Cello
Ten Minutes Older: The Cello
Ten Minutes Older - The Cello
Ďalších desať minút II.: Čelo
Obsahy(1)
Ambiciózny medzinárodný filmársky projekt spojil pätnásť režisérov svetového formátu. Každý z nich nakrútil filmovú poviedku s jednotnou a voľne poňatou témou času. Vznikli tak dva celovečerné filmy ktoré nesú názvy Trúbka a Čelo. Segment Spikea Leeho sa s režisérovým príznačným politickým radikalizmom volá We Wuz Robbed (Okradli nás) a zachytáva udalosti prehry Al Gorea v amerických prezidentských voľbách s Georgeom Bushom. Werner Herzog nakrútil dokument o prírodnom národe v amazonskej džungli, ktorý od objavenia bielymi ľuďmi čelí vymretiu na civilizačné choroby. Jim Jarmush v štýlovo čistej poviedke zachytil desaťminútovú pauzu filmovej herečky počas náročného nakrúcania. Wim Wenders zobrazil halucinácie človeka pod vplyvom LSD. Claire Denisová zachytila dialóg francúzskeho filozofa a jeho študenta, v ktorom diskutujú o probléme inakosti. Jean-Luc Godard zostrihom svojich filmov opäť potvrdil sám sebe, že je najväčším filmovým režisérom všetkých čias. Jiří Menzel vyrobil z archívneho materiálu portrét herca Rudolfa Hrušinského od mladosti až po smrť. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Histoire d'eaux- *** About Time 2- odpad! Čtyři obrazovky, spousta klapavého běhání a nesouvislé žblebty (nejen) o Churchillovi. One Moment- ** Být to video na YouTube, dám palec nahoru. Od filmového kraťasu ale čekám něco jiného. Ten Minutes After- *** Vers Nancy- ** The Enlightenment- **** Addicted to the Stars- *** Dans le noir du temps- * ()
Nevěřil jsem, že po tak zdařilém projektu jakým byl Ten Minutes Older: The Trumpet může přijít takové zklamání. Figgis mě během svých deseti minut a čtyř záběrů najednou málem unudil k smrti. Menzel pro jistotu nenatočil nic a Claire Denis dokázala, že v této společnosti nemá co dělat. Schlöndorff použil slovo "time" tolikrát, že jsem ztratil přehled o čem to je...jo o čase, no už bylo na čase, aby přišla nějaká povedená věc a tím je nejlepších 10 sci-fi minut v podání Radforda. Dále stojí za zmínku snad jen snaha legendárních režisérů Bertolucciho a Godarda. ()
B. Bertolucci **** (Bravurně zhuštěný příběh o odloučení od vlastní kultury a niterném návratu k ní po několika letech.) - - - M. Figgis * (Nepochopil jsem, neoslovilo mne to. Navíc trik s rozdělením obrazovky do několika okének jsem viděl již několikrát a v mnohem smysluplnějším zpracování.) - - - J. Menzel *** (Snad až příliš sentimentální a ty mlsné záběry na ženské prdelky si Menzel taky mohl odpustit. Přesto pohled na tvář Hrušínského jako mladíčka a jako starce je působivý velmi) - - - I. Szabó *** (Výročí svatby, opilý manžel, hádka, deset minut. A všechno je najednou úplně jinak... Zpracování je přes svojí funkčnost poněkud průhledné.) - - - C. Denis ***** (Dialog filozofa Jeana-Luca Nancyho a jeho studentky. Čas je všudypřítomný stejně jako prostor a být cizincem neznamená nebýt v sounáležitosti. Ten moment, těch deset minut je ona vzdálenost, která nás odděluje.) - - - V. Schlöndorff ***** (Vznešený text sv. Augustina z jeho Vyznání režisér ironicky konfrontuje s přízemností lidí v kempu. Ano, ano i Augustin může být otravný hmyz...) - - - M. Radford **** (Můj bože, kéž by Radford natočil takovouto celovečerní sci-fi! Skutečně hypnotické krasosmutnění...) - - - J.-L. Godard ***** (Posledních deset minut z konce časů. Intelektuálních, melancholických...) ()
The Cello je pokračovaním veľmi zaujímavého experimentu The Trumpet. Jediné, čo sa v porovnaní s prvou časťou zmenilo sú režisérske osobnosti a v intermezzách medzi jednotlivými poviedkami hrá namiesto trúbky cello. Vizuál, téma:„ČAS“ a formát ostal zachovaný. Hodnotiť celý projekt ako celok je veľmi ťažké, zvlášť The Cello mi príde viac kvalitatívne nevyrovnané. Bernardo Bertollucci /****/ natočil čiernobiely príbeh indicko-talianskej famílie v určitých fázach života, Mike Figgis /*/ zaexperimentoval, ale mne sa ten jeho experiment s rozdelením obrazovky na štyri časti páčil tak minútu, potom to bolo nepozerateľné a otravné, Jiří Menzel /****/ natočil veľmi peknú nostalgickú poviedku o tom, že všetci sme len moment v čase a zároveň vzdal hold Rudolfovi Hrušínskemu, István Szabó /***/ sa zameral na to, aké životné zmeny sa môžu udiať behom 10 minút, Claire Denis /odpad/ natočila intelektuálsky žvást, ktorému som neporozumel (a ani som nechcel) a so zadanou témou to malo pramálo spoločné, Volker Schlondorff /**/ sa pohral so slovíčkami minulosť, prítomnosť a budúcnosť po textovej stránke vzniklo celkom zaujímavé filozofické zamyslenie. Ale čo sakra malo znamenať to, že nasnímal pri tom nejakých ľudí na pikniku som celkom nepochopil a absolútne mi to nesedelo do hovoreného textu. Ešte musím vyzdvihnúť výbornú „plíživú“ kameru! Michael Radford /****/ cestoval v čase a jeho sci-fi poviedka je výborná a Jean-Luc Goddard /****/ pretavil do obrazovaj podoby číru melanchóliu. Len sa zavrieť do márnice a po pozretí jeho poviedky tam rovno umrieť:) Celkovo to vidím na 3,5*/5 a určite každému vrele dvojdielnu sériu Ten Minutes Older odporúčam a dúfam že takýchto zaujímavých projektov sa vyskytne v budúcnosti ešte pár! ()
Podobně jako u "jedničky" bych to viděl na tři a půl. Nejlepší příspěvek je bohužel hned ten první (Bertolucci), Menzel natočil příjemný pomníček R. Hrušínskému (ale funguje to asi hlavně na čechy), filmy Claire Denis a M. Figgise se nedají "ukoukat", Szabó je průměr, Radford nuda, Schlöndorffův film je zábavný (jediný, kdo to téma nebere tak smrtelně vážně) a Godard je prostě Godard. ()
Reklama