Hellraiser IV: Bloodline

Tak toto je scenáristická obludnost mamutích rozměrů. Triky jsou sice dobré, ale ty dějovou linku nezachrání. Film je už naprosto bez atmosféry, Pinhead už také žádné silné dojmy nebudí, prostě totální úpadek. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách, přičemž nemohu určit, která z nich je nejhorší, neboť se mi zdály všechny stejně špatné. Hodně slabé dvě hvězdičky, a to jen díky tomu, že právě mám nějak podivně mírnou náladu. Mé pořadí: H1, H5, H2, H7, H3, H4, H6, H8 (27.03.2008)

Ja teda veľmi nerozumiem tomu všeobecnému opovrhovaniu: 1. príbeh je viac než solídny a je bližšie atmosfére Cliva Barkera než hociktoré pokračovanie okrem dvojky; 2. je to stále oveľa lepšie než hocičo počínajúc päťkou a to najmä z dôvodu, že to rozvíja mytológiu a nie je to len detektívka s troma scénami s Pinehadom. Je strašná škoda, že to štúdio takto spackalo. Pôvodný príbeh sa viac sústredil na líniu v osemnástom storočí (ktorá je najlepšia) a na postavu diabolskej Anjelique, ktorá bola protivníkom Pinheada. Výsledný film je prekvapivo koherentný a to napriek tomu, aké zásadné zmeny v príbehu boli vykonané. A je tu kvantum skvelých scén ako napríklad celá pasáž vo Francúzsku, scéna s policajtmi (I AM PAIN!), či dvojčatá cenobiti. PS: Rebríček série: H2, H1, H3, H4, ... H8, H10, H5, H6, H7, H9 (31.08.2007)

Tenhle díl je průvodcem historií a divákovi se dostane vysvětlení, jak to bylo se vznikem tajuplné kostky a jejím tvůrcem, hračkářem Merchantem. Jeho potomky sledujeme až do daleké budoucnosti, kde se zatím poslední z nich pokouší realizovat plány svého dávného předka. Cílem je vlákat cenobity do pasti a navždy je sprovodit ze světa. Vizuálně pěkný film, v němž nechybí spousty háků, stažení z kůže, uříznutí hlavy, vnitřnosti ven, krev a pekelný pes, který je vedle cenobitů nejhezčí. Pěkný je i vznik ďábelských dvojčat a jejich společná akce na vesmírné stanici. A samozřejmě půvabná pekelná princezna Valentina Vargasová, které to sluší ve všech podobách, i v té cenobití. Celý film má zvláštní atmosféru díky snovým a pekelným scénám. Ano, první trojice filmů je jasně nejlepší, ale já po letech jednu * přidávám za hřebíky, maso, kůži a háky. A za skvělou kameru. (08.08.2021)

Fail na mnoha úrovních. Za prvé, nedává nejmenší smysl, aby byl tenhle film vyprávěn ve třech časech (minulost, přítomnost, budoucnost), každý z časů by si totiž zasloužil plnohodnotný film, aby bylo možná odvyprávět smysluplný příběh, takhle v tom je hrozný galimatyáš. Má to sice vůdčí linku, která by měla držet film pohromadě, ale co vůbec ona? Nevím, jak vy, ale mně se tedy zdá být hrozně omezující ta myšlenka, že by mělo být celé tohle univerzum vystavěno na souboji Vynálezce (a jeho potomků) se svým vynálezem (a opět to jde proti duchu prvního filmu - kostka (a to co otevírá) není samo o sobě zlá, jen nebezpečná, trestající tam, kde luštitel očekává odměnu; proč na něčem takovém zakládat staletí trvající trauma, ba prokletí?), to radši nevědět o Pinheadovi a jeho původu nic, než si to takhle zjednodušit (dobro vs. zlo)! Nejhorší však je to, že se filmu nepovedlo ustavit vztahy mezi postavami, vůbec jsem nepochopil dynamiku vztahu mezi Pinheadem a Angelique (kdo komu slouží a proč) nebo mezi Angelique a Johnem Merchantem (o co v tom vztahu vůbec šlo), což jsou v jistém smyslu pro film klíčové vztahy. Myslím, že nejsem nechápavý, tady se zkrátka nebylo, čeho chytit, jen šumu nicneříkajících vět a gest. Aspoň že tvůrcům čtvrtého filmu došlo, že každé peklo musí mít svého Kerbera! (17.06.2023)

Prozatím nejhorší část. Jestliže jsem třetí díl okomentoval úvodní větou "až takový kvalitativní odliv se nekoná", tak v Bloodline je jakostní sešup markantnější. Sestupná tendence je silně citelná i v atributu pro Hellraisery dominantním a tím je atmosféra, opravdu jsem na vážkách, zda-li se zde nějaká vůbec rozprostřela. Putny popela se zde sypou i nad formu vyprávění, avšak za sebe tvrdím, že se mi tento průnik dějových polorovin až překvapivě pozdával, rozhodně žádný úděs či scénáristické zoufalství se nekoná, jak glosují jiní... Ale nakonec jsem také emoce nezkrotil - v potupném závěru Pinhead jakoby kopíroval malátný pohyb Michaela Myerse, což je samo o sobě docela úlet, a pohled na transformující se papírový vesmírný koráb na konci vyvolal svíjivý smích. 4,5/10 (28.10.2008)