Stroszek

"Tváriš sa akoby by si ma ani nepoznala. * Bruno, veď ťa tu nikto nekope. * Nie, nie je to vidieť. Robia to s mojou dušou." Príbeh opäť silný, ale tu mi to neherctvo Bruna S. miestami už trochu prekážalo. Viac mi jeho prejav (či nejprejav) sadol v "Jeder für sich und Gott gegen alle". (16.02.2016)

Tohodle Herzoga jsem dlouho odkládal, protože je oblepen spoustou depkoidních a chmurných komentářů- říkal jsem si, jestli na to mám vlastně náladu(?)... Ale ono je to všechno trochu jinak.. Jasně, úplně oslava chuti do života to není, ale zároveň to není ani žádná vykonstruovaná nátlakovka patheticky ždímající z diváka nějákou tu těžkou a závažnou emoci. Klasický Herzog styl =Syrové, pravdivé, lehce cynické, slídivé, přemýšlivé, atmosférické a v neposlední řadě vtipné. V rámci Herzoga-spíše takový nadprůměr(4), v rámci filmů obecně-špička(5). (24.12.2013)

Zakomplexovaný pouličný hudobník hrajúci sám seba, dedo a kurva idú z nejakej prdele Nemecka do ešte väčšej prdele Ameriky za lepším životom a nech si ich celý svet nepraje ak urýchlene nezbohatnú. Ale to až takmer v polovici filmu, predtým najprv vzdorujú miestnym pasákom. A ja väčšinu času rozmýšľam, prečo je to taká nuda. A prečo sú tie postavy stále viac naivné. A prečo sú všetci takí nesympatickí. A nezachráni to ani fakt, že Bruno S. hrá v podstate sám seba. A ani ten, že Ian Curtis sa po jeho zhliadnutí obesil, ak je pravda čo píše Faye. A nechcem si ani len predstaviť čo by si pomyslel hypotetický Američan, ktorý nevie nič o Nemcoch a má si urobiť mienku na základe tohto filmu. Niečo ako pre nás Hostel. (01.07.2012)

Největší problém spatřuji v Brunově nehereckém projevu, především chybějící mimice, potažmo dojmu, že je každá scéna, v níž vystupuje, jeho úplně první - nijak nereflektuje dějový vývoj. Zatímco ostatní atributy (prostředí, zbylí 2 ztroskotanci - především úžasný Clemens Scheitz!) vypráví velmi smutný příběh, neměnný projev Brunův, který se i v nejkritičtějších chvílích tváří stejně jako na začátku, o ničem takovém nevypovídá. Předpokládám, že to, co popisuje ve svém komentáři Faye, měl Stroszek skutečně cítit, ale Bruno tohle nedokáže zprostředkovat. Já si naopak celou dobu myslel, že se drží nad věcí a jeho postava tak na mě paradoxně působila optimisticky. Fordužel stojí v samotném centru filmu a ten se točí kolem ní; ač bych rád dal o hvězdu víc, právě proto nemohu. (09.03.2008)

Tři němečtí životní ztroskotanci se vydávají do USA, aby ztroskotali i tam... Podle mnohých jeden z nejlepších snímků Wernera Herzoga. A to hlavně díky neuvěřitelné míře autentičnosti - samozřejmě díky Brunovi S., který hraje sám sebe, což v tomto případě není v žádném případě metafora. Bruno S. hraje a vypráví pravdivé příběhy ze svého pohnutého života. (08.07.2005)