Manhattan

Scénář: Woody Allen, Marshall Brickman .. Posmutnělé avšak průhledné romantické dobrodružství. Po Annie Hall znatelný krok o kvalitativní schod níže. Lehce provokativní, o zkáze hodnot, navoněné ironií a psychologií. Přes všechny eskapády, milostné vrtochy a manýry zde nejvíce vystupuje láska k New Yorku, spojena s příjemnou atmosférou, zachycenou na černobílý obraz a bohatě gradována hudebním doprovodem. „Drby jsou nová pornografie.“ (11.10.2006)

Ťažko vyčítať, keď je to také pekné. Manhattan je dospelý film o láske v ktorom sa miesia intelektuálne dialógy s tými vtipnými. Keď som začal pozerať tento film visela mi nad hlavou veta - že sa jedná o najlepšie Allenovo dielo. Ak vám toto niekto o filme povie, samozrejme, že sa vo vás prebudia očakávania, ktoré málokedy film naplní. Tým ale nechcem povedať, že u Manhattanu sa tak stalo. Dôležitejšie je, že som počas sledovania na túto vetu zabudol a nechal som sa unášať príbehom. Mozaika scén, dotvárajúcich perfektne napísané a zahrané charaktery, vybočujúce s priemerných filmov o láske a vzťahoch - čo nie je prekvapujúce - Allen je totiž niekde inde ako celá americká filmová produkcia, mi jednoducho očarovali. Výborný film, ktorému do atmosféry dopomáha fakt, že je natočený na čiernobiely formát. Finále je krásne a podmanivé a v tomto smere prekonáva inak perfektnú Annie Hall. Pre mňa jeden z najlepších Allenov. (16.04.2012)

Zvláštní… New York miluju, i když jsem tam nikdy nebyl (ale vím, že jednou tam budu žít, to jen tak na okraj :-)) a přesto nemůžu filmu, který prakticky vyznává lásku tomuto městu, dát více než průměrné hodnocení. Ano, místy je to vtipný film a ano, ta hudba krásně podtrhuje atmosféru, ale to je vše, co jsem si z tohoto snímku vzal. Vše ostatní mě jen tak minulo a já opravdu nevím proč. Má se za to, že tohle je hned po Annie Hall nejlepší Woodyho film. Ne, není. Ale zatímco u Annie to označení chápu (i když ten film mě taky nedostal tak, jak Woodyho jiné filmy, ale dokážu pochopit, proč si jej fanoušci tak cení) tady bohužel tápu, stejně jako tápe Woody po naprostou většinu filmu. 60 %. (22.08.2012)

Ked' Woody Allen kecá, to akoby som počul toho mladého kokotka Jesse Eisenberga! Pár dobrých vtipov, ale to, že by ho ženské až tak žrali som mu neveril, takému vidlyboyovi! Taká tá intelektuálna atmosféra filmu sa mi ale páčila, i ked' niektorým ksichtom by som tam popritankovával najradšej na držku. Všetci mali v tomto filme problém s drogami, ale nikoho som nepostrehol ani len trochu pripitého! Alebo všetci hovorili o sexe, aké sú to mašiny, ale stačí pozrieť na Woodyho a je vám to hned' jasné... Zvláštne, u tohto filmu ma napadlo, že ''keby ľudia rozprávali len to, čo vedia, to by zrazu bolo ticho!'' (22.06.2013)

Paradoxně nejméně oblíbený Allenův film patří mezi fanoušky k těm nejoblíbenějším, k jejichž řadám přičítám i sebe. Allenova poloha v Manhattanu mi vůbec dost sedla - Allen se nesnaží být za každou cenu vtipný; je více hloubavý až melancholický; mluví se tu sice pořád hodně, ale ne tolik, aby to diváka odradilo; jednotlivé epizody jsou rytmizovány úsměvnými (hudebními) "intermezzy" (o celkově výborném výběru hudby se ani nemá cenu zmiňovat); až magické vyobrazení Manhattanu, respektive New Yorku prostřednictvím famózní širokoúhlé černobílé kamery Gordona Willise (přesto bez nominace na Oscara); tu a tam Allen skrytě či otevřeně odkazuje na jiná filmová díla, tvůrce či celá kinematografická období (Casablanca, Mlčení, Fellini, němý film ad.). Prozatím nejdospělejší allenovka. (07.11.2014)