Mrtvý lidi (E03)

Zatim asi nejlepsi dil.... aneb skupina SLOKY a "soudruh Janecek" v podani Marka Taclika plus Jana Plodkova naprosto vybodrni... ;) A rezie tretiho dilu Radimem Spackem pro mne minimalne o hvezdicku vys nez rezie prvncih dvou dilu Markem Najbrtem... Jen trosku skoda ze Vaclav Neuzil ml. neni az tak dobry herec, je spis typ, ale casto se pristihnu pri tom, kdy mne v urcite scene prijde jeho hrani trosku ochotnicke... :oT (16.01.2017)

"Večer zahrajem tak, že se z toho posere celej Severočeskej uhelnej revír." Kroky jsem poslouchal vždy jen na recesistických akcích, ale Sloky to je jiná. Jejich vyznání o tom, že mají radši lásku nežli bombu by Festival politické písně v Sokolově ozdobilo i v současnosti. Ano, já žádám obnovení tohoto festivalu, který sice ani v 80-tých letech nikoho nezajímal, ale měl své kouzlo. Pochází totiž z doby, kdy všechno patřilo všem a já děkuju za připomenutí, že i já jsem tím pádem kdysi býval spoluvlastníkem velkorypadla. Tohle mě zkrátka bavilo a nejúžasnější bylo sledovat Klementa, jak uděluje důtku. To byla učebnicová lahůdka. (20.01.2017)

"festivalově" laděný třetí díl jenom potvrzuje smíšené pocity, které přicházejí s celou touto řadou. Na jedné straně odvážný vstup HH (hlavního hrdiny) z budoucnosti do doby těsně po svém početí a anonymní rozmluva s vlastní matkou patří k tomu zajímavějšímu. Premisa "neovlivňovat budoucnost zásahy do minulosti" zůstala zachována, i když HH tancoval na hraně a vlastně bylo napínavé, jestli přikázání poruší nebo ne. V jiných částech díl opět balancuje na hraně parodie hlavně ve vztahu k socialistické realitě, která je vyvedená do absurdna a kterou takovou prostě nepamatuju, ale asi je to záměr. Autoři seriálu si neberou servítky s kapelou Sloky Luboše Nováčka, jejíž kapelník aktivně spolupracuje s StB ("tou druhou, sesterskou, policíí) a kde je zřejmá paralela s jistou tehdy (a možná i dnes ještě) skutečně existující kapelou. Kriminální příběh tentokrát za moc nestál, nicméně vyřešen byl originálně a pointa je zajímavá a reálná. Takže stále ano, i když s výhradami, vyhlížím další díl. (18.01.2017)

V tejto epizóde sa spieva, spieva sa dobre, takže je o niečo veselšia. Vražda sa nekoná, iba pravdepodobný pokus o ňu, a jej spojenie s reálnym svetom bolo výborné, že ma až mrazilo. Doktorka Judit je sympatická stále viac, smerovanie vzťahu sa zdá jasné. Výborná skupina Sloky a tie piesne ako sú politické a trápne, tak sú vtipné. –––– Ne, bombu ne. To radši lásku, jeminé. Ne, bombu ne, pane Regane. –––– Člověk je v pohodě, když se naučí brát věci, jak jsou. (16.01.2017)

60% — Sloky Luboše Nováčka alias Kroky Františka Janečka a Jana Plodková předvádějící „choreografii“ Markéty Muchové, to bylo dobré. Líbila se mi i ta mírová píseň „Né, bombu né, to radši lásku, jémine!“, protože podobné umělecké hodnoty tehdy opravdu vznikaly. A ten pokrokový Kanaďan měl být Američan Dean Reed? Na druhou stranu — jestliže jsem někde před uvedením četl, že seriál nechtěl být sentimentem ve stylu retro jako třeba Vyprávěj, ale že chtěl ukázat tehdejší dobu ve své syrovosti, musím říct, že se veze spíše na vlně parodie. Tu lepší, tu horší, ale pořád je to parodie a nikoliv ukázka reality. Neumím si představit, že by v roce 1982 někdo, byť vyšší důstojník SNB, pronesl v rozhovoru se svým podřízeným něco ve smyslu „Mluvte slušně, nepřítel naslouchá“. Minulost (rozuměj rok 1982) a současnost (rok 2017) se nám opět trochu prolnuly, uvidíme, jak se seriál bude vyvíjet dál, a hlavně, jak to celé skončí. (17.01.2017)