Záře

Hlboko humánny a skutočne úprimný pohľad do života Davida Helfgotta. Scott Hicks a jeho film by mali figurovať v kategógii precedens na nakrútenie životopisnej drámy. Rád by som vyzdvihol aj režiséra, ktorý snímke dodal jedinečnú vizuálnu príťažlivosť a samozrejme výkony hercov. O Geoffrey Rushovi a Arminovi Mueller-Stahlovi asi netreba už nič hovoriť, zvlášť Rush podal neuveriteľný výkon ,pravdivý a prirodzený. Užíval som si klasické skladby a držal palce nadanému chlapcovi, ktorý to nikdy nemal jednoduché. Odporúčam každému, kto si už zvykol na nalajnované hollywoodske charaktery, a každý kto potrebuje trochu tej ľudskosti určite ocení film Scotta Hicksa tiež. (01.10.2013)

Zatmění rozumu na základě příliš silného emočního prožívání vlastního výjimečného nadání. Podobných případů je v lidských dějinách více a to nejen v hudbě. Říká se tomu pohlcení. Je však nutné přiznat, že některá lidská díla jsou naprosto šílená – geniálně šílená nebo šíleně geniální. ___ Naskytuje se otázka – dokáže každý hudební skladatel zahrát vlastní skladby nebo pro jeho práci postačí, když je dokáže "uslyšet" a zapsat, neboli nakolik virtuózní byli slavní hudební geniové? Otázka se týká pouze skladatelů předelektronické éry, protože dnešní syntezátory a počítače umožňují každému hudebnímu geniovi stvořit a zahrát vlastní skladbu i bez dobrého, natož dokonalého zvládnutí hudebních nástrojů, neboli dejte géniovi do ruky digitální nástroj, a stane se z něj člověk-orchestr. (25.10.2012)

Něco o tom, že člověk by si měl safra dát pozor na to, aby neopakoval chyby svých rodičů. Anebo aby se nesnažil zneužívat dominantního postavení vůči (vlastním) dětem. Na druhou stranu je samozřejmě otázka, kam by malý David dorostl bez tatínka. No. Ale možná by nepobíhal nahatej na veřejnosti... 5* (20.11.2010)

+4* nenechal jsem si ujít tento oceňovaný film na prestižních soutěžích a není divu, když téma se festivalům přímo podbízí. Jedná se o životopisný snímek současného hudebního skladatele, který měl nelehké dětství, což se na něm hodně podepsalo. Má divoce znejišťující rozjezd, ale jak se divák zorientuje, tak už všechno jede ve svých kolejích. Je to veskrze optimistický film, který snad nikoho nemůže urazit. I ode mě dostane silnější 4 hvězdičky, a to jen kvůli tomu, že mě podobná témata neberou, jinak by to asi bylo za 5, protože to vše zvládá bez zbytečného sentimentu, patosu a klišé, kterého je plno v americké produkci. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (12.03.2016)

Tak hned jako první musim říct, že trošku nechápu, jak může dostat oscara někdo, kdo se ve filmu objeví asi jen na 40 minut, ovšem na druhou stranu výkon Geoffreyho Rushe je tak monumentálně dokonalej, že se tomu postupně přestávám divit. Jeho ztvárnění pološílenýho a zároveň geniálního klavíristy skoro nemá obdoby. Jinak se ale příběhově už nejedná o žádnej unikát, spíš je to takovej typickej příběh/životopis génia. (29.09.2007)