Rabbit Proof Fence

Už dlho som nemal pocit, že tentokrát som vážne prestrelil a urobil osudovú chybu, že som nenavštívil kino v dobe uvedenia filmu. Rabbit proof fence je filmom čisto pre veľké plátno, na televíznej obrazovke stráca polovicu svojej pôsobivosti. Nie je totiž ani tak o deji, ako o svojej hypnotickej atmosfére, ktorú treba precítiť ako je to len možné. No a možné to bolo iba v kine. Budem si za to nejakú dobu sypať na hlavu piesok z austrálskych púští. Nečakajú nás strhujúce scény, ani vypäté emócie, iba tá všeobjímajúca hypnotická atmosféra všade navôkol. Pre mňa je tak Philip Noyce režisérom jed(i)ného skutočného filmu. Že sa jedná o film akademický vôbec neprekáža vďaka "neotrepanosti" témy. (28.02.2015)

Kvalitně natočený australský film. S příjemnou a melodickou doprovodnou hudbou. Všechny 3 hlavní představitelky působí velice přirozeně a uvolněně. Vynikající je i překvapivě obsazený do vedlejší(menší hlavní) role Kenneth Branagh, který bohužel tolik nevynikne, přesto je jeho výkon velice kvalitní. (14.03.2007)

Vlastně na tom až nic tak ohromujícího nebylo, jen že tři domorodé ušmudlané kočičky vytržené "zákonem" z domova, umístěné v jakémsi koncentráku, utekly a podstoupily strastiplnou pouť australskou přírodou (úchvatná kamera) a řízeny jen instinkty mířily (za zvuků Gabrielovy krásné hudby) domů k mámě. Jak řikám, nic ohromujícího, JEN obyčejně hezký film. (03.01.2006)

Silný příběh, který je ale podle mně natočený příliš neinvenčně. Celé mě to nějak míjelo, i když jsem si samozřejmě uvědomovala hrůznost a zvrácenost "šlechtění". Ani Kenneth Branagh to nezachránil, i když měl pár prima monologů - u promítačky a při diktování dopisů. A konec mě taky zklamal. Dovyprávění příběhu mimo obraz nemám prostě ráda. Ale za shlédnutí Rabbit Proof Fence stojí. Jen už se k němu nebudu vracet. (03.05.2012)

Doslova mně iritují filmy, v nichž zajímavý a znepokojující námět zahluší přehánění a tendenčnost. Často výborné zpracování je pak zbytečně snižováno černobílým viděním světa - za všechny třeba Mullanovy PADLÉ ŽENY. Trochu jsem se před zkouknutím RABBIT-PROOF FENCE obával stejného prohřešku. O to větší bylo mé milé překvapení. Mohu s klidem v duši konstatovat, že v případě tohoto snímku se "zjednodušené a (byť s dobrým úmyslem) zkreslované pojetí světa" nekoná. Phillip Noyce předkládá civilní a uvěřitelný příběh, v němž grázlem není nikdo zbytečně a kde ti na "špatné straně barikády" nenosí všudypřítomný zlý výraz, neříkají automaticky zlé věci nebo přinejmenším při jejich hláškách nenaskakuje zlověstný tón. Phillip Noyce prostě podává příběh tak, jak se mohl skutečně odehrát. Druhou stranou mince je fakt, že to snímku může pro některé ubírat na zajímavosti, spádu či atraktivnosti. Nepříliš bombastický příběh však dává o to více prostoru pro hru s obrazem (výborná kamera) a zvukem (vynikající Peter Gabriel). A toto se Noyceovi povedlo na jedničku. Shrnuto a podtrženo: Realisticky zpracovaný příběh o tom, že "rasová čistota" nebyla vždy jen doménou Hitlera & comp. (13.11.2004)