Seabiscuit

Opravdu nádherný film, nejedná se o klasické sportovní drama, ale má to něco navíc. Už od malička mám blízký vztah ke koním, takže je jasné, jak moc mi tento film padl do noty. Nejvíce mě ale zaujal styl režiséra Garyho Rosse, tento "starý" styl vyprávění mám opravdu ráda a strašně mi chybí v dnešních filmech, takže když na podobný film narazím, jsem neuvěřitelně šťastná a vždy ho ocením. Stopáž možná mohla být o kousek kratší, ale zase na rozdíl od většiny tady bych asi neměnila nic na první půlhodině. Pro mě byla silná, vykreslila nám hlavní charaktery a nechala nás nahlédnout do období hospodářské krize. Výborné herecké výkony všech zúčastněných. Seabiscuit je upřímný lidský film s nádhernou výpravou a kamerou. Nemusí se líbit všem, mě se ale dotkl. (05.11.2011)

Čím se tenhle film liší oproti přehršli jiných snímků o dostihových koních? No... vlastně ničím. Možná je trošku citlivější, poetičtější, jinak jedno klišé za druhým. Jakkoliv připouštím, že je to vcelku hezky a citlivě natočeno, nevidím v tomto příjemném snímku žádnou zvláštní výjimečnost. Maximálně 70%. (13.01.2009)

"Lodní suchar" se mi opravdu netrefil do vkusu. Ale i kdybych byl hodně naladěn, tak na víc jak 3 * by to nebylo. Je to jeden z těch filmů u nichž máte pocit, že jsou vyrobeny v nějakém generátoru. Generátoru situací, herců, scénáře a zejména hudby. No byl tam jednou Moby nebo co to bylo, ale jinak klasický motivy ke klasickým situacím, které jste už slyšeli (a viděli) milionkrát. Další kapitolou je kamera, nerozumím tomu technicky, ale je to ten typ, kdy je vše nasnímáno tak, že máte pocit, že jste si dali PCP. Vše je takové narůžovělé, teplé barvy, oblé hrany. Naprostá ztráta jakékoliv autentičnosti a syrovosti. Hrdinu opouští rodiče či mu kůň valchuje nohu a vy máte pocit, že se tomu tak dějě v domečku pro panenky. Ne fakt né. (26.01.2008)

Kôň umožňoval pohyb a bol prostriedkom, pomocou ktorého mohol človek viesť vojnu proti svojmu vlastnému druhu. Poskytoval tiež hybné sily mieru, bol oporou priemyselnej aj poľnohospodárskej ekonomiky. Je pravda, že človek, aby dosiahol svoje vlastné ciele, vystavil koňa, svojho verného partnera, často životu v neustálej drine, rovnako ako aj bolesti, utrpeniu a smrti na tisícoch bitevných polí. Napriek tomu uznal svoj dlh, aj keď len nevedome tým, že poskytol koňovi uznanie rovnajúce sa úcte, uznanie, ktoré neposkytol žiadnemu inému živému tvorovi - dokonca ani prvému spoločníkovi človeka - psovi......Kone mám veľmi rád, sú to krásne a veľmi rozumné stvorenia. V reči Siuxov nebolo pre kone pomenovanie a tak ich volali veľkými psami, čo je veľmi trefné. Kôň je totiž tiež oddaný svojmu pánovi, tak isto ako pes.......Film však nie je len o koňoch. Predovšetkým je to film o priateľstve, nádeji a dôvere. Je to film, ktorý má skvelých a veľmi príjemných hercov. Ich herecké výkony sú veľmi dobré, či je to ryšavý Tobey Maguire, ukludňujúci Chris Cooper, srandovný William H.Macy alebo sympaťák Jeff Bridges. Všetci hrajú presvedčivo....Scenár je kvalitný, i keď je film dosť rozťahaný, nenudil ma. Celé to obohacujú dobové fotky a komentár k nim, čo perfektne dotvára atmosféru USA počas prohibície. Dostihy sú nasnímané veľmi kvalitne a nie je núdza o dychberúce nájazdy kamery na žokejov a ich štvornohých partnerov. K tomu všetkému hrá aj veľmi príjemná hudba. Keď si to všetko zhrniem, vychádza mi, že sa mi tento film proste veľmi páčil a bolo to milé prekvapenie. Dávam plný počet. 5 ***** za atmosféru, hercov, príbeh, hudbu a zaujímavý námet. Režisér Gary Ross natočil, napísal a produkoval naozaj vydarený film. 7 nominácií na Oscara a žiadny v hrsti? ech, škoda slov....95% (21.03.2008)

Jak uz to v tehle filmech podle skutecnejch udalosti bejva, ani tady jsem osudy hlavniho hrdiny neznal a tudiz jsem se s Seabiscuitem seznamil az v tomhle filmu. A jelikoz jsem nevedel co cekat, myslel jsem, ze pude o tu klasickou cestu za vitezstvim, kdy se furt nedari, vsechno je spatny a nakonec se povede velka vyhra. Coz se tu nastesti nekonalo. Samozrejme se tu na zaver takovy dva velky zavody nachazej, ale i pred tim Seabiscuit vyhrava a tim se krapet podobnejm filmum z tohohle zanru vymyka. Prislo mi, jak kdyby film tocil Ron Howard, protoze i kdyz se hlavne jedna o kone, jsou tu videt i utrzky tehdejsi doby atd. Hlavni trojice hercu byla paradni, sice Maguire opet nasadil svuj ospalej vyraz, ale presto mi prislo, ze podal asi nejlepsi vykon svoji kariery, Jeff Bridges se taky prekonaval a Cooper si odehral svuj slusnej nadprumer. Ale i pres vyborny vykony tehle tri hercu, je tu jeden, kterej je, pokazdy kdyz se objevil, naprosto zastinil. Je to William H. Macy, jen skoda, ze tu byl tak malo. Filmu nedam 5* ze dvou duvodu. Jednak mi hlavni hrdina neprisel az zas tak moc sympatickej, abych mu pekelne fandil a byl strasne dojatej, kdyz se mu stane nakej problem a za druhe kuli delce. Zaverecna pulhodinka by uz bejt nemusela, ale to bych jeste pochopil, kdyz tvurci jeli podle skutecnejch udalosti. Ale cekat ze zacatku 45 minut, nez se konecne Bridges, Cooper, Maguire a Seabiscuit daj dohromady, je prece jen krapet moc. Ale i presto se tenhle film radi mezi ty lepsi filmy, co byly natoceny podle skutecnejch udalosti. (07.10.2006)