Přeměna

I když tvůrci nezapírají, že se jedná o variaci na Let Me In (ve filmu je film zmiňován), pořád je to sakra svěží pohled na jinak velice ohranou upíří tématiku. Neznámí herci v hlavních rolích jsou super, obzvlášť Eric Ruffin předvádí na svůj debut odzbrojující herecký výkon. Celková atmosféra snímku je správně hypnotická díky přesné kombinaci obrazové a hudební stránky. (08.12.2017)

Pre mladého a šikanovaného Mila je jediným potešením to, keď sa môže zatvoriť do svojej izby a pozerať filmy s upírmi alebo čítať o nich, pretože ho nesmierne fascinujú. Keď sa do ich blízkosti prisťahuje Sophie (Chloe Levine), začne sa jeho život meniť. Po prvý krát pocíti niečo iné ako utrpenie. Je to jeho prvá láska, ktorá ho privedie k novým zisteniam o jeho živote. - Velmi zaujímavý pohlad na Vampire tématiku v tomto režijnom debute. Má to svoje nerozlomné tempo, pri vraždách si to drží zvláštnu decentnosť a charaktery sú zahrané aj napísané tak, že sa s ich situáciou dá zžiť. Hororových fanúšikov určite poteší obrovské množstvo odkazov na tento základný hororový subžáner, ktoré sa presúvajú od úplne najstarších hororov s upírmi až po významné moderné horory v tomto subžánri. Podla mňa sa to oplatí vidieť, ale divák bude musieť akceptovať pomalý dej a občasný pocit toho, že sa jedná skôr o dramatické vyrovnávanie sa s prechodom do dospelosti než o horor o upíroch. + Larry Fessenden + herec z Hatchet II, Sharknado 4: The 4th Awakens a Cell + herec z Deliver Us from Evil (11.07.2017)

"Ak nikoho nemáš, nikto ti nemôže ublížiť" spieva sa v pesníčke na konci. The Transfiguration je pokus o akúsi charakterovú štúdiu o ľuďoch, žijúcich bez životnej vízie a o ich sociálnej samote (parabolicky o samote upíra). Isto to nie je klasický upírsky horor. Je to o deckách bez rodičov, ktoré nemajú žiadny ciel a skôr tiež  uvažujú o samovražde, ako ich rodičia. Tento nezávislácky sa tváriaci film nechce íst v ramci nejakeho klišé, čo je fajn. Umelecky roztrasená kamera mi ale pekne lezie na nervy a príbeh tiež nie je moc zaujmavý a za celú dobu sa z miesta takmer ani nepohne. Charakterová štrúdla o chlapcovi, ktorý pije krv podľa kalendára, sa tiež moc nepodarila. O samotárskom, málovravnom hlavnom hrdinovi Milovi, som sa moc nedozvedel a celková emócia od neho, počas celého filmu, sa rovná jednej veľkej nule. Upíri predsa majú emócie. Aspoň tí, ktorých ja poznám. Páči sa mi, že nikto nerieši, že má biele dievča za kamoša černocha. To by na zaprdenom, katolíckom slovensku len tak neprešlo. Škoda, nemuselo byt zlé. 52 % (11.12.2022)

Stmívání? Upřednostňuju Ať vejde ten pravý. New York mladého systematického "upíra" Mila není městem Woodyho Allena, nýbrž vybledlým rumištěm zapleveleným reklamami na právníky, úvěry, smetišti, sklepy, obydlený gangy, poldy a citově deprivovanými rozkuřovačkami. Lovištěm obětí, které hrají roli v plánu útěku. Tranfiguration nezapírá, že povlává jako cár vyšisovaného filmového plakátu na haldě obrovské tradice žánru. Dokonce investuje do ujištění, že její pojetí vampyrismu vychází z popkulturní tradice spíš než z transylvánských ruin. Film pokládá doslova i v přeneseném smyslu tezi, která v souvislosti s upírským žánrem a dalšími hororovými žánry visí ve vzduchu odedávna: Ať uděláš cokoliv strašnýho, je to hovno v porovnání s tím, co se venku děje, prohlásí Milův obamovsky vyhlížející bratr Lewis. Únik do světa absolutního zla je v porovnání s hrůzou nízké každodennosti úlevou a povznesením. Vampyrismus je alespoň něco, nemluvě o tom, že oproštěn od nechutnosti pití lidské krve je celkem cool. Psychologizaci upírství posouvá Michael O'Shea na hranici, za níž už žánr prostě není. Chabý únik do lásky, jímž se Milo pokouší své upírské řádění posvětit, vyznívá na prázdno. Společně s formální příbuzností s různými nedávnými identitními studiemi jako jsou Plážoví povaleči, Moonlight nebo třeba i zajímavě podobný, postarší van Santův Paranoid park podává Přeměna znepokojivou zprávu o zmaru, který těžko učinit bezútěšnějším. (30.03.2019)

Režisérky debut pre "O'Shea" (nie to poleno z "UTD", ktoré by si nezahralo libera ani v okresnom přebore v Slavoji) nemusel dopadnúť vôbec zle, keby sa nevybral cestou pokornej drámy. Nikto, kto siahne na tento snímok by v žiadnom prípade nemal očakávať horor v pravom slova zmysle. Dokonca podaktorí moji "milovaní" by sa mu mali doslova vyhnúť, lebo film bez akcie, je pre nich ako kornútok bez zmrzliny. Ono sa síce nedá vyslovene povedať, že by bol "The Transfiguration" úplne bez násilia v ktorom by sa neobjavilo nejaké to gore, no tie pasáže, typické pre žáner drámy, sú proste (pre mňa boli) príliš ubíjajúce. Na druhú stranu, samotné vyobrazenie príbehu je podané pomerne "realistickým okom", žiadna scéna prehnaná, akoby to všetko bolo "možné". Je to tak medzi dva - tri. No veď vy moje hodnotenie "určite" pochopíte a možno ho aj zmením, keď sa lepšie vyspím - 50% (14.07.2017)