Režie:
Ladislav SmoljakObsahy(1)
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiální text distributora)
(více)Recenze (169)
„Dál, jen dál.“ Hra, kde základný problém tkvie v prízemnej snahe nasušiť huby – a tento problém spôsobí lavínu. „Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím. Pan Živný nebyl schopen udržeti své potácení v mezích jeviště. “Bezděky mi napadají verše našeho básníka Schillera v překladu vašeho básníka Vrchlického“. Za špionáž sú zodpovedné „babky – kořenářky“. Lopúch je dobrý jednak proti „Uhrům, tak i proti Rakušákům“. My, lékaři, tomu říkáme genitální meliorace!“ Perla za perlou. Zmenou je, že seminár sa strieda s jednotlivými obrazmi hry a vtipné, retrospektívne rozprávanie deja. ()
Tahle cimrmanovská hra je jiná díky prokládání divadelního kusu semnináři, což je skvělý nápad a oproti klasickému uspořádání her divadla J.C. tak působí kus nebývale svěže. Mám naposlouchanou verzi s trochu jiným obsazením, tak mi třeba L. Smoljak jako Wasserman moc neseděl. Ale jinak super, hodně si zde užijí všichni, kdo nemusí práci Prof. Fiedlera z Vídně - důkazů, že je to naprostý diletant, zde předložili tuzemští specialisté dostatek. ()
Mé první setkání s Němým Bobšem bylo celkem fajn, ale do úplné špičky Cimrmanovy tvorby bych tuto hru určitě nezařadil. Bylo zde pár opravdu povedených momentů - chytrých i vtipných, ale jako celek na mě hra příliš nezapůsobila. Děj byl celkem o ničem, seminář doprovázející hru průběžně patří k těm slabším. Samozřejmě spoustu toho zachránil inteligentní humor, jak je u Cimrmanových děl zvykem, ale na víc jak 3 hvězdičky mi to nestačí. (HD TVrip) ()
,,Mám zde několik čísel, která mnohé napoví.“ Ač mi forma úplně neseděla, musím uznat, že úmysl pojmout tuto hru trochu jinak byl velmi originální. U herců nevidím sebemenší problém, naopak musím vyzdvihnout výkon pana Hraběty, a to jak ve hře, tak i v semináři. Jeho ukázka lovu zmijí u mě patří k vrcholu této inscenace. Jinak děj hry i seminář patří k tomu lepšímu, co jsem od divadla Járy Cimrmana viděl, není zde ani stopa po křečovitém humoru, nebo primitivním vtipům. ()
Když tvůj milý opustí tě - neplač! Máš tu po něm dítě. Nevadí, že nemá tátu. Je to pořád základ státu. "S kolegy jsme sáhodlouze řešili, jak hajný Mikovec nevěrnou ženu potrestá. Naše názory se podle různých osobních zkušeností dosti lišily. Kolega Smoljak ji chtěl například zabít. Kolega Hraběta je názoru, že zabít je málo...." ()
Galerie (7)
Zajímavosti (10)
- Genadij Rumlena (Bobeš) v jednom rozhovoru vzpomínal: „V této hře jsem, dá se říct, kariérně rostl. Začínal jsem jako starej Papoušek, pak jsem povýšil na Bobeše. A teď hraju dokonce pana doktora. Vejš už nic není.“ (halkovka)
- Původně v přednášce o Cimrmanově dolu Marcela se řešilo, zda Jára Cimrman jako majitel dolu byl nebo nebyl kapitalista. Po roce 1989 byla pasáž ze hry vyřazena, protože už nevzbuzovala smích. (mnaucz)
- V dece, pod kterou je Papoušek, jsou díry, aby představitel Papouška trefil mimo scénu, když má „spadnout za scénou“. Díry tam však vždy nebyly. „To jsme ještě byli na Solidaritě a hrál tu roli Papouška Michal Weigel, syn Jaroslava Weigla. No a když měl jít za scénu, kde ‚jakoby‘ spadne, tak šel směrem k hledišti a spadnul na jednu divačku. Naštěstí se divačce ani Michalovi nic nestalo a publikum se mohlo zbláznit smíchy. Od té doby jsme tam udědaly díry, aby Papoušek trefil mimo scénu a nespadnul tam, kam nemá,“ vzpomíná Jan Kašpar. (mnaucz)
Reklama