Zpovídám se

Čím viac Hitchových filmov mám napozeraných, tým viac mám pocit, že ma už ničím nemôže prekvapiť. Klasický zamotaný príbeh tento raz bez svojských režisérskych perličiek, ktorý sa 5 min pred koncom vyjaví na obraz Boží. Film drží najmä skvelý Montgomery Clift a celkom dramatický dej, ale známky geniality nachádzam v iných dielach tohto legendárneho režiséra. 70% (20.05.2010)

Poněkud smutným shledávám fakt, že od začátku samého je zcela jasné, jak že se celá zápletka vyvrbí. V mezidobí je divák nucen sledovat kněze, jehož výraz tváře odkazuje na akutní gastralgii, zatímco jeho bývalá milenka se snaží podniknout takové kroky, aby její milý byl zbaven taláru a ona mohla skotačit. 44 % (27.12.2019)

Kňaz, vedomý si spovedného tajomstva, je z jednej strany týraný policajným obvinením zo spáchaného zločinu a z druhej strany opakovaným apelovaním spovedajúceho sa zločinca na nevyzradenie toho, čo sa dozvedel pri spovedi a teda na nespreneverenie sa vysväteniu za kňaza. Navyše ho dostihuje vlastná minulosť: motívom, na ktorom podozrenie stojí je v podstate nevinný románik, ktorý mal ostať zabudnutý, ale štátna mašinéria moci, súdnych procesov a vynucovania spravodlivosti si so sebe vlastnou perverznou chuťou rada zgustne na prepieraní intimít. Na svetlo božie vytiahnutá osobná záležitosť spôsobí, že zo služobníka cirkvi sa stane takmer adept na lynčovanie bez ohľadu na jeho skutočnú vinu. Zaujímavý príspevok k zmenám kolektívneho vedomia, spôsobeným dojmologickou interpretáciou, vytvorenou mocenskými štruktúrami. Hlavný hrdina nemá na uvedené formovanie takmer žiadny vplyv, viazaný mlčanlivosťou. Okrem dvoch troch planúcich pohľadov je naozaj po celý čas postavený do roly krotkého baránka (ako trefne poznamenáva aj užívateľ efko). (25.03.2008)

Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. (07.08.2008)

Kněz a jeho zpovědník. V nekřesťanské společnosti je tento vztah nahrazen psychiatrem a jeho pacientem, ale nejde o totéž. Montgomery Clift se dostává mezi mlýny, které melou nečekaně rychle a je neprávem považován za vraha přestože zná skutečného viníka. Před Bohem přísahal, že nikdy neprozradí, co je mu ve zpovědnici řečeno a tak i koná přes všechny následky, které by tato přísaha mohla mít. Alfred Hitchock je rozhodně úžasný režisér, ale tento film jinak než technicky a režijně nezvládl. Film není po většinu času poutavý a první půlka se dá označit snad i za obyčejnou nudu. Soudní proces je příliš viditelně vykonstruovaný a místo napadání ze strany obhájce na vedení svědků a jejich nabádání k odpovědím nepřichází vůbec žádná námitka. V soudní síni existuje pouze obžaloba. Ani myšlenkové posuny policie nejsou zrovna vrcholem geniality lidského mozku, když během několika vteřin kvůli jednomu pohledu změní policejní inspektor názor o 180 stupňů a v mžiku vidí v jasném vrahovi nejbližšího spojence, který zná skutečného vraha. Atmosféře chybí hodně, aby se stala mrazivou a napínavou. Docela mě mrzelo i použití docela agresivní hudby ve vypjatých situacích, které vůbec nefungovalo a jen poukazovalo na staří snímku. Přes všechny tyto a další chybičky nelze než Zpovídám se označit za průměrný film, který ztrácí na místech, kde by jste očekávali jeho silná místa. (15.08.2007)