Záchranný člun

Konverzační drama s minimalistickou scénou (celé se to odehrává pouze v člunu) funguje spíše jako klasický divadelní kus - jednota místa, času i děje a váha přenesená z dějové linky na dialogy (filmová adaptace silně odkazuje k původní předloze Johna Steinbecka). Hitchcockovi se povedlo udržet vnitřní napětí po celou stopáž filmu a ta metafora hada na prsou - intrikujícího zrádce coby symbol válečného nepřítele (natočeno v roce 1944) je pochopitelná a nekýčovitá. Také srovnání mužského a ženského elementu v mezní situaci je zajímavé. Vůbec ona mezní situace, člun jako symbol vratké jistoty na moři ohrožení, relativizace hodnot a fenomén mezního užitku - jako návnada na ryby se nakonec dobrovolně použije i luxusní diamantový náramek. Přesto (alespoň v Hitchcockově filmografii) se jedná o spíše průměrný film (třeba utopení Smitha, kterého si nikdo nevšiml, mi přišlo silně nelogické a nerealisticky ztvárněné), který je z mého dnešního diváckého stanoviska zatížen mnoha dobovými schematismy... (07.07.2007)

Docela poutavá minimalisticky natočená záležitost. Ano je v tom určitý tehdejší dobový politický podtext. Germán je vždycky prase, ale to bych filmu nevyčítal. Vzhledem k době vzniku je to celkem pochopitelné, navíc tehdy neměl ty bláznivý skopčáky co pomalu vyhlásili válku skoro celýmu světu v lásce nikdo a tak se nelze divit, že jsou jejich charaktery v těchto filmech takto vykreslené. Jinak filmařsky zručně zvládnuté. Občas se možná vkrádá do děje trochu stereotyp, ale solidní konec to napraví, tak si to ty 4* zaslouží.75% (17.03.2016)

Přepsáno v červenci 2018. Záchranný člun je psychologické drama a důmyslný akt americké válečné propagandy. Jména John Steinbeck a Alfred Hitchcock, nekompromisní zúčtování s bestiálním německým národem a film měl rázem zaděláno na komerční úspěch. Extrémní životní situace na hranici říše smrti a zkázy se v neurvalém cynismu psychického vypětí krutě pohrává s osazenstvem loďky. Cit, nenávist, láska, odevzdanost, ponorková obhroublost, třídní nerovnost a všudypřítomný strach. Duševní střet jiskří a proměňuje svou podstatu zaujetí, přesto neuhýbá z většinového proudu a ve vlastním zájmu je stav duševního zkoumání spíše povrchně účelový a jediným cílem je konečná porážka germánských bestií. Hlavní postavou psychologické propagandy je Constance "Connie" Porter (zajímavá Tallulah Bankhead), ctižádostivá a známá americká novinářka. Nezbytný komfort života se postupně ztrácí v nicotě, přesto je zachování lidské důstojnosti otázkou osobního přesvědčení. Hlavní mužskou postavou je Willi (pozoruhodný Walter Slezak), zachráněný kapitán německé ponorky. Je to jediný člověk na člunu, který ví, co dělat. A pro Němce je vždy na prvním místě udržení slávy nacistické krutosti a podlosti. Důležitou postavou je Gus Smith (zajímavý William Bendix), americký námořník německého původu. Gangréna si bere svoji oběť, zbytek nohy má své poslání ještě před sebou. K výrazným postavám patří John Kovac (sympatický John Hodiak), americký strojník na lodi. Jediný neměnný pochybovačný hlas a protagonista jízlivé romantiky. Dělnická třída chce mít své slovo. A také Charles J. "Ritt" Rittenhouse (příjemný Henry Hull), anglický průmyslník a kultivovaný odpůrce násilí, přirozená autorita naráží na limity potřebných schopností. Výraznější prostor dostala také vojenská zdravotní sestra Alice Mackenzie (Mary Anderson) se vztahovým dilematem, její nový nápadník a tichý námořní radista Stanley "Sparks" Garrett (Hume Cronyn) a ve schizmatu černošského původu uvězněný lodní stevard George "Joe" Spencer (Canada Lee). Menší část prostoru dostala smrtí malého dítěte poznamenaná paní Higley (Heather Angel) a vystrašený mladý německý voják (William Yetter Jr.). Záchranný člun není špatné psychologické drama, přesto je film především účelovou propagandou. Pochopitelné, nemilosrdné, silně proamerické. Příkladná úlitba Americe. (07.09.2009)

Hitchcockovo mistrovské dílo. První minuty neprozrazují o jako drama půjde. Postupně se jednotlivé postavy rozehrávají a vzniká tak skutečně pozoruhodný příběh. Vše se točí kolem Němce Willyho, jehož postava je komplikovaná a málo čitelná o co mu vlastně jde. Minimalistické konverzační drama pro mne bylo obrovským překvapením. (08.05.2009)

Naprosto výtečný film, ale popravdě řečeno, kdybych nevěděl, že je od Hitchcocka, nejspíš bych si to (min. první polovinu) nemyslel a hádal bych třeba Cukora. Protože na rozdíl od Hitchovy obvyklé koncentrace na technický aspekt filmu táhnou tento film v prvé řadě herci. A v čele obsazení je herečka s velkým H, Tallulah "Dahling" Bankheadová. Toto je jediný u nás známý film, ve kterém se tato broadwayská legenda objevila, a právě ona je hlavním důvodem, proč byste si měli tento film sehnat. (08.11.2006)