Příšerný host

Maestrův první majstrštyk. Nu, proč ne? Popravdě mi to nepřijde ještě tolik vybroušené jako pozdější klenoty, ale to se není při mládí režiséra co divit. Zajímavé však je (a v posledních měsících jsem zhlédl snad všechny němé horory / thrillery, tak mám co porovnávat), že techniku při výstavbě dramatického napětí použil Hitch zcela jinou, než jak bylo do té doby zvykem. Skutečně, The Lodger je na první pohled jiný než ostatní, preciznější, opravdovější a - ač jsem nechtěl toto slovo použít - značně modernější. Chybí mi snad jen méně smířlivý konec a výraznější postava v titulní úloze: zhostit se role podezřelého nájemníka třeba Conrad Veidt, mohlo vzniknout nesmrtelné dílo. (18.06.2013)

Ten host zase tak příšerný nebyl, zato film byl příšerná nuda. Viděl jsem v brněnském Kabinetě Múz a nebýt hudebního podbarvení Tomáše Paluchy, který vtiskl pod obraz občas až carpentrovské motivy, asi bych usnul. Prostinký děj, zápletka hloupoučká, zkrátka nic, co by stálo za obdiv Mistra. Možná pěkný záběr na točité schodiště, na kterém postava sestupuje dolů a vidíme jen její ruku na zábradlí, anebo občas zajímavá hra s nasvícením. Jinak nic, co by mě vytrhlo z letargie. Pár němých filmů mám nakoukáno, tenhle patří k těm nejhorším a odpad nedám jen proto, že by se na mě kamarád, který se mnou na projekci byl, zlobil :D. (25.01.2020)

Dle známého mustru je Lodger první opravdový Hitchcock v pravém slova smyslu. Ač to pravda bezpochyby bude, němá éra je pro mě vyjma grotesek dosti těžko přístupné období a povětšinou se u podobných němých vážných filmů nudím. Lodger je tak v polovině tohodle výkladu. Opravdu jsem si užíval některé hitchcockovské prvky, které, nejen že připomínaly samotného mistra, ale oddělovaly snímek od průměru. Na stranu druhou jsem prostě neudržel pocit vnitřního nadšení déle než vždycky nějakých pár minut, po kterých jsem zapadl do klasického příběhu němé éry. 5/10 (03.11.2014)

K tomuto filmovému klenotu jsem se dostal úplnou náhodou. Ještě nedávno jsem o něm neměl ani tušení. Projížděl jsem si filmografii Alfreda Hitchcocka a můj pohled zabloudil až na úplný začátek jeho režisérské kariéry. Němé filmy mi nevadí a už vůbec ne ty s kriminální tématikou. Navíc bylo u něj i zařazení „horor“, takže jsem po něm prostě musel šáhnout. The Lodger není sice čistokrevným hororem ani náhodou, ale spíše jakýmsi pochmurným thrillerem - detektivkou. To však nic nemění na to, že Hitchcock dokázal již ve svých začátcích skvěle vybudovat atmosféru a tentokrát k tomu nepotřeboval ani dialogy. Doprovodný text nám tu samozřejmě byl nabídnut, ale šlo spíše jen o „doplněk“, který ani nebyl moc nutný. Vše podstatné nám nabídlo obrazové vykreslení a skvělé herecké projevy. Především pak ponuré londýnské uličky a mrazivé charisma Ivora Novella. Děj byl přímočarý, ale jak se říká „v jednoduchosti je síla“.Samozřejmě nesmí chybět ani dramatický (milostný) trojúhelník. V tehdejší době to bylo něco, bez čeho se neobešel snad žádný film. June Tripp byla za mlada vážně kočka a koneckonců i celkem odvážná. Scéna z koupelny, kde toho sice moc neukázala, byla jistě opatřena (ne)populární hvězdičkou. Kameraman si však určitě přišel na své, ale budiž mu to odměnou za skvěle odvedenou práci. Alfred Hitchcock může být na své dílo patřičně hrdý. The Lodger se pro něj stal skvělým odrazovým můstek k jeho velkolepé kariéře. 80% (11.01.2015)

Užívejte jednu vraždu týdně, nejlépe večer. Hitchcock opravdu dokazuje, že i bez zvuku a ještě mladý byl mistr stylu. Příšerný host je dost možná nejlepší němý film, který jsem viděl, a ačkoliv novátorské techniky vyprávění jsou tím pro snímek určujícím, nelze opomenout ani dominující hudební doprovod (dnes večer v Artu až možná příliš dominující a uším nepříjemně hlasitý), do detailu korespondující s dějem na plátně. Velice dobré herecké výkony spíše málo nápadných herců (tuto výjimku nepotvrzuje Ivor Novello, jehož si AH vybral velmi dobře). Visions of light 2011, 9. listopadu (10.11.2011)