Muž, který věděl příliš mnoho

Známé schéma – unesou syna, aby si zajistili mlčení rodičů, dokud to bude potřeba. Proč ne. Občas mě něco prudilo, ale nevěděl jsem, komu věřit. V podstatě celý film jsem někoho podezříval, to se Hitchcockovi povedlo náramě. Ale už v půlce bylo jasné, kdo a proč za únosem stojí, i proběhla konfrontace a film nabral sestupný pád. Když rodiče s klidnou tváří porušili, co od nich vyděrači chtěli, předpokládal jsem, že mají eso v rukávu, ale oni si i poté naivně mysleli, že syn bude živý. A světe div se, byl. Když k té nelogičnosti připočtu diletanství únosců, a celkem nejasné motivy některých z nich, najednou mi začalo být jedno, jestli to kluk přežije nebo ne. Film jsem dokoukal, protože i přes pomalejší výpravu se posoval dál a mě zajímalo, jak se to vyvrbí. Stopáž mohla být kratší, naivita scénáře kazí film. Na dnešní poměry je nějak moc „lineární“, chybí zvraty, na Hitchcocka je málo promakaný. # [viděno: v noci, TV, sluchátka] # příběh 6 | hudba 7 | humor 0 | akce 1 | napětí 3 | pustil bych si znovu 5 (25.08.2012)

Asi jsem věděl příliš málo, ale můj přitroublý vkus mi nedovoluje hodnotit lépe. Po slibném rozjezdu, kdy jsem byl plně upoután k filmu, jakoby se poté režie ujal někdo jiný, kdo nemá ani šajn, jak vytvořit napětí. Tím chci říct, že se děj změnil v nudný příběh bez šťávy a bez poutavosti. Doufám, že Hitchcockův originál z roku 1934 bude lepší. 65% (28.03.2011)

Rovnako ako hlavný hrdina som aj ja bol väčšinu filmu strašne zmätený a najhoršie na to je, že ma ani nejak nezaujímalo o čo tam vlastne ide. Ústredná rodinka si ma nezískala, takže som nemal chuť im fandiť, aby našli svojho syna a popritom odhalili nejaké hrátky rôznych špiónov. Pre mňa je to najslabší a prvý podpriemerný Hitchcockov film. 4/10. (08.03.2020)

Tento film som videl kedysi dávno a zapôsobil na mňa. Z odstupom času ale nemá pre mňa takú silu, akú má napríklad Okno do Dvora. A dôvod je posledných 30 minút, ktoré sú časovo tak hútne, že tam dochádza k logickým chybám. Odrazu sa dostávame do roviny, kedy postavy konajú úplne inak, ako by mali, pretože čo je dôležité je vyriešiť záhadu, zachrániť chlapca a ešte k tomu zabrániť atentátu na ministra. Ale aj napriek tomu, že koniec narúša logickosť a odtrháva nás vedome od prirodzenej gradácie, je to ďalší prienik Hitchcocka do žánru, ktorý ho preslávil. Zadné projekcie, atraktívne prostredie, zaujímavý herci a budovanie napätia, ktoré ustupuje logickosti scenára so sebou prináša množstvo superlatív. Nie dokonalé. Ale zábavné a nestarnúce. Doris Dayovú moc nemusím. Ale Stewart je ako obvykle pán. (15.09.2018)

Majstrštyk se vším všudy. Napětí by se ukrojit ani nedalo, jak je prakticky všudypřítomné, a to i proto, že Hitchcockovi stejně jako na něm záleželo na postavách. James Stewart, který se marně snaží posadit v marocké restauraci a potom zápolí s jídlem, Doris Day zpívající a tančící se synem, to jsou všechno tak krásné momenty, díky nimž nám hrdinové prostě přirostou k srdci tak moc, že během strhující scény v Royal Albert Hall ani nedýcháme a čekáme na činely. (19.04.2016)