Půlnoční slunce

Nejaký čas mi trvalo si zvyknúť, ale nakoniec zaujalo. Až do konca mi prekážali rovnaké veci, možno preto len 3*. Najmä prehnaná teatrálnosť Kahiny a jej traumy z mladosti. Človek by povedal, že za 15 rokov už to mohla v hlave nejako spracovať. Tiež veľmi náhla epifánia prokurátora ohľadom jeho etnickej príslušnosti. Nemám nič proti Sámom, iba to, že väčšinu života sa snažil byť Švéd a tento jeden prípad v ňom prebudil tú polovicu Sáma. Trochu rýchlo postavený mostík. Ale inak fajn. (13.07.2018)

Ne, nemam v životě tolik času. Po druhym dílem jsem to pustil k vodě. "Falešná kriminálka", která bere případ jen jako pozadí pro řešení vztahů různých moderních charakterových (proto)typů a hlásání sociální kritiky. Holka s těžkou minulostí, zakřiknutej trouba kterýho sekýruje dcera, 3 postavy a 2 z nich jsou buzeranti. Ten fízl s růžovou kšiltovkou by to býval možná mohl utáhnout... Nejsem v zásadě proti alternativnímu pojetí v tomhle žánru, ale aby se toho za 2x55 minut stihlo asi tolik, co v komisaři Rexovi za 10 minut, to už je prostě moc (málo). viz. gudaulin (30.03.2019)

Už si ani nepamätám, kedy sa mi posledne (a či vôbec niekedy) stalo, že by som si "strihol" až takýto extrémny maratón a pozrel si seriál za jeden jediný deň, no tentoraz to šlo tak nejak prirodzene "ako po masle" a absolútne neľutujem. Severská kriminálna novinka, ktorá je v našich končinách ešte dosiaľ pomerne neznáma, avšak osobne si myslím, že si ju postupne, vďaka nesporným kvalitám - nie nadarmo sa tu v komentároch viackrát ocitlo prirovnanie k už dobre známemu Mostu -, nájde viacero priaznivcov daného žánru. Obsahová stránka je totižto kvalitatívne veľmi silná, postupne odkrývané ústredné tajomstvo diváka poľahky priam opantá, rovnako tak zaujímavé a kvalitné sú aj vedľajšie dejové linky protagonistov seriálu, psychológia postáv, originálne spôsoby vrážd, zakomponovanie tém ako sú sebapoškodzovanie, rasizmus a predsudky, sexualita či taktiež priblíženie laponských zvyklostí, rituálov a mýtov (aj keď v tomto ohľade je to sporné, nakoľko onen šamanizmus a celkovo zakomponovaný prvok mystičnosti mi možno chvíľami mierne prekážal, respektíve vedel by som sa bez neho obísť). Čo sa týka stránky vizuálnej, v tomto smere už absolútne nie je čo vytknúť, zvolené prostredie najsevernejšej, málo obývanej časti Švédska je priam vynikajúce (šiesti policajti majúci v troch smenách vo dvojiciach dohliadať na jednu pätinu celého švédskeho územia) a zobrazované lokácie prekrásne, čiže v tomto smere je to absolútne bez problémov, ba dokonca si myslím, že je to vzhľadom na neokukanosť veľký plusový bod a akási pomyselná "perlička" na príťažlivosti celého tohto vydareného seriálu. Nuž a v neposlednom rade ma nadchlo vynikajúce herecké obsadenie, myslím tým komplet všetkých podieľajúcich sa hercov, v prvom rade ale jednoznačne Leïlu Bekhti, ktorá si na základe jej fantastického hereckého výkonu (kde som jej uveril každučkú jednu jej repliku, výraz tváre, mimiku) a taktiež neobyčajnej exotickej kráse, obrazne povedané "ukradla" celučičký seriál len a len pre seba. A hoci proces vyšetrovania nebol vždy práve dokonalý a bezchybný, tvorcovia si občasne dopomohli akýmisi scenáristickými "barličkami" a aj celkovo samotný záver a konečné rozuzlenie by som si vedel predstaviť trošičku inakšie, koniec koncov som nad plným ohodnotením aj tak takmer vôbec neváhal. Mojimi hlavnými dôvodmi naň boli najmä už spomínaná zaujímavosť pre mňa vopred absolútne nepoznaných zvyklostí miestneho obyvateľstva, očarujúce prostredie a Kahina Zadi (postava francúzskej policajtky stvárnená Leïlou Bekhti). 90% (21.03.2017)

Nevím, jak to ti Seveřané dělají, ale oni ty detektivky prostě umí... Severský noir ještě asi pár let vydrží v trendu, budou-li se točit věci tak vytříbené jako Midnattssol...Kombinace cestopisu z exotické země (Severní Švédsko/Laponsko), psychologické drobnokresby hrdinů a psychických zátěží a kostlivců z minulosti, insomnie způsobené jak polární září, tak stresem a syndromy vyhoření, mystický podtext, magie a šamanismus (laponští noidové), sociálního rozměru a originálních sériových vražd...plus bravurní filmařina par excellence s výrazným uměleckým přesahem (nádherná kamera, nádherná hudba, či třeba animované intro na začátku 3. dílu atd.) To vše navíc od scénáristů kultovního dánského seriálu Most/Bron/Broen - takže tu máme opět variaci na velmi nesourodou dvojici detektivního páru - muž a žena, kteří jsou svými praktickými opaky a přesto, anebo právě proto, vytvářejí dokonalý vyšetřovací pár... (26.04.2017)

Krátce před zhlédnutím Půlnočního slunce jsem shodou okolností sledoval islandský seriál V pasti. Ten tvoří jeden pól obdivované severské krimi, založený na realistických postavách, konfliktech a motivacích, kde nemám ani nejmenší problém s logikou vyprávění. Půlnoční slunce představuje pravý opak. Je jako extravagantní plesová róba nedbale ušitá z laciných materiálů, která láká na flitry a cinkrlátka. Všechno působí přehnaně, překombinovaně, série sází na povrchní exotiku a efektně zaranžované vraždy. Tvůrci se evidentně zaměřují na diváky z řad městských liberálů, kterým servírují koktejl motivů, jako je homosexualita, střet kulturních vlivů, šamanismus atd., který je v této skupině příjemců dobře prodejný. Nad absurditou viděného a hloupostí zápletky se bohužel pozastavuje jen málokdo. V poslední třetině seriálu jsem už vyloženě trpěl a ztratil víru v nějaké rozumné vyústění. Ten druh mysteriózna, se kterým na mě tvůrci vyrukovali, patří do úplně jiných žánrů. Jediným kladem je přítomnost zajímavé Leily Bekhti. Projekt považuju za slepou odbočku vývoje žánru, zanechal ve mě tak negativní dojmy, že jsem vůbec neměl chuť věnovat čas poslední sérii Mostu od téže autorské dvojice; do té míry považuju použitý koncept za zkompromitovaný. Celkový dojem: 25 %. (16.01.2019)