Churchill

"Jen se snažím tuhle válku vyhrát…" Vidět v jeden den hned dva filmy o jednom z největších Britů a moct je tak mezi sebou porovnat, bylo vskutku velmi zajímavé. Rozdílů oproti filmu HBO "Churchill ve válce" je přitom víc. Nejen v odlišné dějinném záběru obou snímků (což je krásně vidět na scéně, kdy král vymlouvá Churchillovi osobní účast při invazi), ale především v samotném pojetí charakteru a psychologie hlavního hrdiny. Asi mi víc sedlo vidět Churchilla "ve formě" než plného pochybností a úzkosti, přesto tohle pojetí zas umožnilo ukázat, že i Winston byl přeci jen člověk z masa a kostí. Asi mi moc nesedla třeba scéna, kdy mu jeho žena uštědří políček, ale třeba scéna s Churchillem na kolenou se modlícím za špatné počasí, které by neumožnilo uskutečnit operaci Overlord, byla hodně silná. Co mě hodně nadchlo byla kamera, která v mnoha scénách doslova kouzlila. Někteří tu v komentářích píší o příliš pomalém tempu vyprávění, což pravda trošku kontrastuje s tím, že se celý děj točí kolem finálních fáze příprav a uskutečnění invaze. Na druhou stranu to však dává prostor se hezky vžít do dilematu, před kterým stály nejen Churchill ale především spojenečtí velitelé v čele s generálem Eisenhowerem. Celkově se mi tak film hodně líbil a skoro bych měl pokušení dát plný počet hvězdiček. (29.07.2020)

Celkem klasický životopisný snímek, který hraje hlavně na to, že se očekávají skvělé výkony od hlavních představitelů. Brian Cox rozhodně nezklamal, ale film není prostě nic zásadně překvapivého, jede se na hodně patetickou notu, což filmu škodí a o Churchillovi samotném se nic extra nového nedozvíte. (25.09.2017)

Tých filmových a televíznych Churchillov je v poslednej dobe celkom dosť, že ani neviete, s akým hercom si máte tohto pána spájať. Brian Cox hrá ako o život, ponára sa do svojej postavy čo to dá, otázne samozrejme je, nakoľko je jeho verzia podobná svojmu predobrazu. Coxov Churchill trpí výčitkami svedomia, či už to sú spomienky na Gallipolli alebo pripravované vylodenie vo Francúzsku. Akoby bol jediným politikom na svete, ktorý premýšľa v intenciách strát na ľudských životoch. Briti pochopiteľne túto veľkú osobnosť svojich dejín nebudú vo svojich filmoch robiť ambivalentnejšou než je nutné. Čiže tu máme klasický akademický životopis s výbornými hereckými výkonmi a slušnou psychologickým ponorom do mysli štátnika v kritickej dobe. No a neuhádnete, koho tu hrá James Purefoy. (01.05.2021)

Briana Coxe mám rád a jeho přeměna v "největšího Brita" je provedena zdárně jak po stránce vizuální, tak projevu. Ovšem scénář britského premiéra prezentuje spíš jako umanutého starého muže, kterého rozčiluje, že ho nikdo neposlouchá, ztrácí důvěru v sebe sama, je trýzněn přízrakem Gallipoli a nechce invazi. Troufám si říct, že tohle dilema "kudy do Evropy" už bylo tři dny před operací Overlord trochu pasé, takže mi to drama muže, který až teprve po srdceryvném vyznání své sekretářky ze strachu o snoubence nalezne pevnou půdu pod nohama, připadá poněkud vyumělkované. Churchill, jako většina velkých mužů, oplýval mnoha vlastnostmi, pro které by ho člověk nakopl, jenže to byla jen část jeho osobnosti. Je zajímavé to porovnat s jeho pojetím v seriálu The Crown. Tam je Churchill rovněž občas zlostný, ješitný až na půdu, často není schopen přijmout dobrou radu. ale přesto divák chápe, proč jde o jednu z největších osobností minimálně moderní doby. Zde mi tohle chybí, tvůrci příliš dají na jméno. Celkově nejde o špatně natočený film, kamera je rozhodně dobrá a vůbec to dobře vypadá, ale záběr je trochu mělký. (12.11.2017)

Film si síce zobral na paškál Churchilla ako sa postavil na zadné pri plánovaní ale aj pri realizácii operácie Overlord (6.6.1944), obával sa z neúspechu pri tomto vylodení. Neúspech by mal fatálne následky pre Britániu. A tak sa postavil proti svojmu kráľovi Jurajovi VI. ale aj proti vojakom Eisenhowerovi a Montgomerymu. Ako to dopadlo už vieme. Mňa viac zaujíma osoba britského premiéra. Ktorému voliči po vojne všetko spočítali a nezvolili ho na ďalšie obdobie. Churchillov život bol sprevádzaný úspechmi aj pádmi. Pre mňa bola rozhodujúca jeho myšlienka v realizáciu plánu „Operation unthinkable“, išlo o vyzbrojenie 100 tisíc bývalých nacistov v boji proti Sovietskemu zväzu. Dňa 8.5.1945 takmer celý svet oslavoval koniec 2. svetovej vojny ale Winston Churchill nie, požiadal svoj vojenský kabinet, aby vypracoval plán útoku na Sovietsky zväz. Jeho šialený plán pozostával z návrhu aby západné pluky zaútočili na sovietsku armádu na fronte od Hanburgu na severe po Terst na juhu. K tomu mala slúžiť armáda so 64. americkými divíziami, 35. britskými a zámorskými divíziami, 4. poľské a 10 nemeckých divízii v Európe. Takže Spojenci mali k dispozícii 103 divízii proti 264 sovietskym divíziám. Nakoniec Churchilla generáli presvedčili, že by išlo o samovraždu. A to je len jedna z perličiek o tomto najväčšom Britovi. (05.03.2020)