Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (454)
,,A všimli jste si už, kde si jaký lidi sedaj? Tak třeba - první řada uprostřed - místní honorace. To je jasný. Ale tady vlevo, a to je zajímavé, tady vždycky seděj blbci." Záskok je jedna z mým nejoblíbenějších her, hned vedle Dlouhého, širokého a krátkozrakého. Dokud jsem se nezačala dívat na Cimmrmana, ani jsem netušila, že je Svěrák tak skvělý herec a jelikož miluji divadlo, tak se není co divit, že až tady si mě získal :o) Hned bych šla na nějakou jejich hru do divadla :o) ()
"Volga, Volga … širá řeka, rovný kraj. Ech drahý Potapiči." Nejlepším divadelním hercem v Českých Budějovicích je Karel Infeld Prácheňský. To ví každej, kdo při představení sedí vlevo a nebere si to osobně. On by tím nejlepším hercem možná mohl být i Ota Šik, ale to je irrrrelevantní, jak říká Vlasta. Tedy vlastně Vlasta, což vám vysvětlí zvědavej invalida Jirka Karásek. Samozřejmě pouze v případě, že by hra vykolejila. Ale to se tady stát nemůže. Já prostě Záskok miluju a nejen samotnou hru. Smíchy padám ze židle i při Hamletovi bez Hamleta, Tmě jako v pytli a samozřejmě taky při Cimrmanově korespondenci s Láďou Stroupežnickým. V Záskoku já prostě chybku najít neumím a to jsem skoro nestrannej. ()
Hra, kde „nezůstane jedno oko suché“. Zdeněk Svěrák ako herecká hviezda Prácheňský. Excelujú však aj páni - Petr Brukner ako Vlastička, Bořivoj Penc ako doktor, Jan Kašpar – ako našepkávač, ale nesmiem zabudnúť na milovaného Miloňa Čepelku ako Vogletanza. HERECKÉ DESATERO Járy Cimrmana, dve z jeho posolstiev budúcim hercom ma už počas seminára presvedčili, že táto hra bude skvost: „Pamatuj, že některé dveře jsou jen namalované“, „Citová hnutí vyjadřuj raději zády k publiku. Jak smích, tak pláč uděláš nejlépe škubáním ramen“. A v závere: "Řřřekni, Rrrumbumburrrk, srrrabe!" "Zabiju učitele Janderu, až do čtvrté třídy jsem obstojně ráčkoval..." ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Moje nejoblíbenější hra. ()
"Tak končí naše komédie, zlo prohrává a dobro žije." Joo, jak jsem se u této divadelní hry smál, a směju se doteď. Skvělá hra, samozřejmě z dílny Ladislava Smoljaka, který má pro vtip nejen hlavu, ale i poté celou divadelní hru, na kterou se dívat a nesmát se, je hřích. U Záskoku, bych řekl, že je to asi jedna z nejlepších her vůbec, protože to má skvělý příběh, že se vlastně koukáme v divadle na divadlo, nepovedené divadlo, které je vážně skvělé, plné suprového vtipu a Vavrocha, který je zahrán perfektně. ()
Reklama