Ostré předměty

Tahle série mi nepřipadá kompaktní. Možná je problém, že jsem četla knížku. První díl jsem vyloženě protrpěla. Následně mě to chytlo a k sedmému dílu jsem se přiřítila plná očekávání (jo, i když jsem to četla), a najednou bum a prásk. Konec. Nuda. Trochu zklamání a pocit prázdna. Njn, prostě chyba, že jsem to četla. Protože po přečtení knížky, jsem nemohla spát, jak jsem byla vyřízená. A tak to srovnání nevyzní pro tenhle seroš nikdy úplně dobře. *A nebo jsem prostě náročný divák... Ten byl dobrej, co? ;) (14.01.2019)

Fascinující svět žen, v němž vládnou hutné stíny minulosti a režijní mistrovství. Samozřejmě, Gillian Flynn dodala silnou papírovou oporu, ale ta je bezpečně sešitá v pevném tvaru díky Valléeho virtuozitě. Mám letos nakoukáno málo, tak možná doba pokročila, ale tady jsem osm hodin bezmezně obdivoval pedantsky přesnou práci s herci a střihovou skladbu, která přesně zasazenými půlvteřinovými záběry narušuje běžnou strukturu a nechává napětí houstnout do netušených rozměrů. Hlavní ženské trio si diváka omotá od prvních chvil a donutí jej nespustit z nich oči. Tradičně výtečná Amy Adams i děsivá Patricia Clarkson se nechávají doplňovat Elizou Scanlen, která tu polohu „spoiled bitch“ jede naprosto s přehledem. Ano, děj by šel sfouknout za dvě hodiny a pořád by z toho mohla vzejít silná žánrovka, ale to natažení na osm dílů dovoluje netušené věci a ono „nic“, tíživé bezvětří, kdy už se modlíte, ať se to pohne, je příjemně mrazivým způsobem nesnesitelné. Škoda, že to ve stejné poloze neutáhne i závěrečný díl, který dosavadní řád poruší a překotně vše uzavře. Pocit z vysoce intenzivní podívané to nepřebilo, ale v dlouhé debatě mě pak žena utloukla argumenty, že vůči zbytku je to škoda a vlastně až neuctivé. A v tomhle seriálu ženy vládnou. Hodně ostrých 9/10. (24.10.2018)

Režisér úžasných Sedmilhářek Jean-Marc Vallée, autorka vynikajících předloh Gillian Flynn, nezklamávající HBO, kasovní jistota producent Jason Bloom a jako vždy přesvědčivá Amy Adams. Co se tak mohlo pokazit? Za prvé mi až do předposledního sedmého dílu přišlo, že by to tvůrci mohli a zvládli natahovat až do dvacátého dílu a moc jsem si nedovedl představit uspokojivé zakončení, ve kterém právě excelovaly loňské Sedmilhářky od téměř stejného týmu. Nakonec pro mě poslední díl byl vůbec nejlepší (ačkoliv jsem zaznamenal, že to mnoho lidí má přesně naopak), problém pro mě byl ten prostředek, který se šíleně táhl a málokdy mě naplno vtáhl do děje tím způsobem, že jsem si jenom vychutnával jemné příběhové niance, které logicky většinou nebyly nijak přehnaně vyhroceny pro zaujetí běžného diváka. Ostré předměty mají velmi úzkou cílovku a velká část recenzentů je z nich naměkko, mě to bohužel nijak zvlášť neoslnilo. Ještěže je to jen minisérie, v tomto ohledu to funguje výborně. (27.08.2018)

It’s just that whenever I’m here I feel like a bad person. Kdo čeká detektivkové drama ve stylu Gone Girl, ať to radši ani nezapíná. Příběhem nejsou vraždy, osobní konfrontace, ba ani město s tradičně twinpeaksovským nádechem, příběhem jsou protagonistčina naakumulovaná traumata podávaná takřka výhradně nedějově, formou permanentních prostřihů a krátkých flashbacků. Díky tomu se ze seriálu stává patrně nejbezprostřednější a nejpřesnější zprostředkování konceptu psychologického spouštěče, jaké jsem ve vizuálních médiích kdy viděla. A tak ačkoli na povrchu v rovině zápletky se zdánlivě nic neděje, v nemalé míře i díky vynikající Adamsové, z jejíhož každého pohledu vane nepohodlí, deprese a vystresovanost, je každá vteřina natřískaná emocionálním kontextem a i ty nejbanálnější interakce působí jako frontální útok, který má člověk chuť půl dne vydýchávat na gauči s kakaem. (10.04.2019)

Už sa mi niekoľko rokov nestalo, že by som sa takto namotal na seriál. Tá silná potreba vidieť hneď ďalší diel v poradí a ten hlas v hlave, ktorý vyslovuje želanie, aby záver ten ojedinelý pocit neskazil. Amy Adams (Camille), miláčik oscarových nominácií, mi nikdy nejako zásadne na strunu nezabrnkala, ale tu zabodovala na 100%. Skvelými spoluhráčkami jej boli Patricia Clarkson (Adora) a predovšetkým Eliza Scanlen (Amma). Čím odôvodniť, okrem herečiek, 5* hodnotenie? Ostré předměty by som prirovnal k seriálu Temný případ (1. séria). Aj tu sa vyšetrujú kruté zločiny, sú tu vplyvy minulosti (flashbacky robené štýlom dlhšieho žmurknutia výborne podporujú atmosféru), veľké množstvo možností a s nimi súvisiacich nejasností, veľa náznakov naberajúcich na význame, podivné vzťahy. Ostré předmety však navyše ponúkajú až drtivé interakcie medzi jednotlivými obyvateľmi Wind Gap a predovšetkým príbeh, ktorý svojim rozuzlením podtrhol celkovú podmanivú atmosféru, neustáleho chlastania a ubližovania si, nevytrhnuteľným puncom 5* kvality. Radím medzi najlepšie seriály aké som kedy videl. (30.08.2019)