Ernelláék Farkaséknál
It's Not the Time of My Life
Rodinné šťastie
Režie:
Szabolcs HajduScénář:
Szabolcs HajduHrají:
Erika Tankó, Orsolya Török-Illyés, Szabolcs Hajdu, Domokos Szabó, Lujza Hajdu, Imre Gelányi, Zsigmond Hajdu, Ágota SzilágyiVOD (1)
Obsahy(1)
Když vás okolnosti donutí ubytovat příbuzné u sebe doma, nebývá to žádný med. Stačí chvilka a jeden je podrážděný, druhý ukřivděný a třetí vám závidí auto. S přibývajícím počtem dní strávených v jednom bytě graduje tahle výbušná situace do sledu vtipných, dramatických i absurdně banálních historek, až se nakonec ukáže, že toho, kdo vám nejvíc leze na nervy, máte vlastně hrozně rádi. Živě a autenticky vykreslené rodinné setkání natočil maďarský režisér Szabolcs Hajdu, který si ve snímku zahrál i se svou ženou a dětmi a z 51. MFF Karlovy Vary si po právu odvezl jak cenu za nejlepší herecký výkon, tak hlavní cenu festivalu za nejlepší film. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (85)
Tak taký bordel sa veru často nevidí. Mám na mysli ten v byte, celý čas ma to iritovalo. A svetielka to nezachránia. Ale o inom som chcela. Mám rada takéto filmy. Zavrieť skupinku ľudí do malého priestoru a sledovať ... ich problémy, povahy, vzťahy a emócie. Film, ktorý vás na malú chvíľu prinúti zamyslieť sa nad samým sebou. Hajdu je naozaj šikovný, už jeho Biele dlane boli výborné. ()
-3* Tento oceňovaný snímek jsem měl v hledáčku delší dobu a když jsem ještě na něj dostal doporučení, tak nebylo co řešit. Sice moje známka asi moc neláká k doporučení, ale není to špatný film. Podobné televizní dramata se točily před revolucí jako na běžícím pásmu, až jsem se jich přesytil. Přesto ho chválím za velmi civilní pojetí i provedení, které působí přirozeně a skoro jako bych tam s nimi byl … i když bych vlastně ani nechtěl ;-). Uvědomuji si, co chtěl film říct, ale asi od kinematografie chci občas únik od každodenní reality a tento mě tam spíš zase vtáhl. Proto nedokážu dát víc, i když určitě má své kouzlo, který si dokáží mnozí vychutnat. Ale komedii u něj rozhodně nehledejte. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
"Možno som úplne šťastný, len o tom väčšinou nemám tušenia...". Niekedy naozaj netreba chodiť za dobrým filmom príliš ďaleko... Maďarský herec a režisér Szabolcs Hajdu sa rozhodol, že natočí film, napíše k nemu scenár a ešte do neho obsadí celú svoju rodinu (manželku a deti). Keď sa v jednom byte stretnú dve rodiny, vzniká množstvo dialógov, ktoré otvárajú otázky. Konverzácia dokáže veľmi ľahko skĺznuť do hádok, obviňovania, pretvárky a vzájomného odsudzovania života tých druhých. Aj keď je v príbehu na prvý pohľad najväčší dôraz kladený na dospelých, práve tie malé bytosti v úzadí sú v tomto prípade skutočnými trpiteľmi, ktorí túžia po porozumení. Režisér občas náznakovo, občas až možno zbytočne priamo poukazuje na to, že deti sú iba odrazom rodičov a prostredia, v ktorom žijú. Ak vyvádzajú a kričia, väčšinou za tým netreba hľadať hyperaktivitu, ani s nimi hneď utekať k psychológovi. Kričia, pretože im chýba pozornosť a láska. A kým ju nedostanú, tak kričať ani neprestanú. Tento film je o dokonale všedných situáciách a v tom tkvie jeho sila. Nepozerá sa naň príjemne, snáď aj preto, že je verným zrkadlom dnešnej doby. Tej, v ktorej mnohých práca, vlastné problémy a vlastný egocentrizmus pohlcujú natoľko, že to podstatné nevidia a potreby vlastných detí odsúvajú do úzadia. Predstavte si hrniec plný napätia, ktorý hodinu a pol buble a vy netušíte, či sa nájde niekto rozumný, kto ten plameň stíši. A ak sa tak nestane, tak v jednom okamihu proste vykypí... ()
Všednost, vrah rodin. Scénář si sice vystačí s málem a režisér krásně využívá komorní prostory jediného (obřího) bytu, jinak je ale tohle maďarské konverzační drama naprosto bez náboje. Načrtnuté linie, ze kterých by šlo ždímat situační dialogové peklo (myšleno pozitivně) často jen vyšumí do prázdna, a vyhrocená scéna zde tudíž v podstatě neexistuje. Na co čučet osmdesát minut na pěkně zahrané, ostře realistické rodinné psycho, když z něj na konci ani nemám depku. Nebo aspoň mrazení. ()
Rodinné štěstí tak trochu nešťastně klopýtá mezi vzájemně si protiřečícími tendencemi. Je tu jasně vidět snaha o působení na diváka vysoce realistickým dojmem, čehož je dosahováno například skrze neustále se pohybující kameru, civilní herecké výkony, či skrze zachycení celé symfonie zvuků a hluků, slyšitelných v normální, běžné domácnosti. To ale shazují dialogy rodinných příslušníků, které doslova šustí papírem. Na člověka tyto dialogy působí jako sada předem připravených výroků o zkaženém životě, které by pravděpodobně nikdo (takto polopatě) v běžné řeči neužíval. A když už jsme u té promyšlenosti – je velký rozdíl v zachycení krize (v tomto případě středního věku) tvůrcem, který má jasnou vizi (tím pádem může svým způsobem pomoci najít hledajícímu divákovi východiska) a mezi tvůrcem, který jde ve vyprávění od desíti k pěti, jen protože sám neví, co přesně chce říct. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (4)
- Hajdu a jeho tým ukázali, že filmová tvorba a úspěch dnes už nemusejí být otázkou peněz. Rozpočet celého filmu, jenž ani nežádal o grant Maďarského národního filmového fondu, se zastavil na třech milionech forintů (asi 256 tisíc Kč). Štáb točil 18 dní, všichni pracovali z čirého nadšení, utrácelo se jen za zvukovou techniku a catering. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Za kamerou stáli studenti posledního ročníku oboru kamera, které Hajdu učil na Budapešťské metropolitní univerzitě. Režisér jim vyznačil systém souřadnic, v němž se mohli pohybovat, a protože se děj odehrává v jednom bytě, jejich možnosti determinoval i omezený prostor. Všichni pracovali jako kameramani jediný den, dalších pět dní se starali o světla. Díky tomu zůstal film obrazově jednotný, ačkoliv ve způsobu snímání lze najít rozdíly. Když režisér zjistil, že dojde i k dotáčkám, požádal o záskok kameramana několika dokumentů Csabua Bántóa, aby nemusel „vyzdvihovat“ jen některé studenty. Tak se stalo, že má film nakonec 13 kameramanů, což je podle všeho maďarský rekord. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Režisér Hajdu, který si zde zahrál postavu Farkaše, obsadil do role své manželky Eszter svou zkutečnou manželku, herečku Orsolyu Török-Illés známou z jeho filmu Bibliotheque Pascal (2010), vlastní dceru Lujzu, která hrála jeho sestřenici Lauru a svého syna Zsigmonda, jenž si zahrál sam sebe, ale jako Brůno. (EKLEKTIK)
Související novinky
51. MFF Karlovy Vary
51. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech před chvílí vyhlásil vítěze cen. A tak nezbývá než se ohlednout za již proběhnutým festivalem, který navštívilo přes 13 tisíc… (více)
Reklama