Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Miroslav DonutilOndřej Vetchý jako nerozluční přátelé v příběhu o velké odvaze a vlastenectví. Film o řeckém migrantovi z konce 40. let minulého století, který přijel do Československa, aby uprchl před občanskou válkou a našel zde svůj nový domov. Hlavní hrdina Archimedes (O. Vetchý) je jedním z vojáků, kteří do Československa přijíždějí v první migrantské řecké vlně. Děj je vyprávěn očima dnes již dospělého chlapce Arise, synovce Archimeda, který vzpomíná, jak se útěkem z Řecka do tehdejšího Československa jeho strýci změnil život. Archimedes nachází brzy po příjezdu velkou oporu v sousedovi Novákovi (M. Donutil), který svým zapšklým přístupem k bolševikům nejprve Archimeda moc nechápe, i když ho má rád, ale je nakonec jediný, kdo mu porozumí. Jejich společná snaha o to, aby se Archimedes v Československu dobře usadil, ale i následná snaha o to, aby mohl zase emigrovat zpět do Řecka, navozuje roztomilé, dojemné i komické situace. Ty jsou důkazem toho, že když je někdo dobrým člověkem, je nepodstatné, kde se narodil nebo žil, jak vypadá a jakou řečí mluví. Scénář Petra Hudského vznikl na základě autobiografických vzpomínek režiséra George Agathonikiadise. (Česká televize)

(více)

Recenze (116)

jezurka42 

všechny recenze uživatele

Svoboda, o které jsme si mysleli, že ji máme navždy, trvala pouhý okamžik. A byla pryč. Ta chvíle však byla dost dlouhá na to, abychom poznali její chuť a celou její krásu. A protože trvala tak krátce, nestala se pro nás samozřejmostí. A my si jí nepřestali vážit. Jedinou skutečnou zbraní proti trápení, krutosti a nenávisti je smích, láska a přátelství. Ti lidé řečtí obměkčili nejedno srdce české. Ti lidé čeští dali Řekům domova, po kterém snad ani nesnili. Během jednoho roku, temného roku 1949 zrodil se v jednom činžovním domě tam kdesi na předměstí Brna příběh dojemný, tragikomický, lidský. Takový, po kterém všichni ve skrytu duše touží, ale zažít by ho nikdo raději nechtěl. ()

bearmeedek 

všechny recenze uživatele

Film je natočen dost zvláštně a právě proto má i zajímavou poetiku. Je to určitě tím, že to netočil Čech a české historie se týká také jen z poloviny. Filmy, kde ukazují nadřazenost státní moci v dobách socialismu, mohu stále znova. A několik nelogičností můžeme pro celkovou pohodu klidně odpustit. 70%. ()

Reklama

progression 

všechny recenze uživatele

Hodně příjemné překvapení. Čím menší propagace nenápadného TV filmu, tím lepší výsledek. Tragikomický i laskavý příběh řeckých utečenců, kteří se dostanou do socialistického Československa. Výborní dva hlavní představitelé (i když Vetchý se na toho Řeka zase až tak moc vizuálně nehodil), kterým zdatně sekundovaly jejich manželky. Dost odlišný přístup k migrantům na rozdíl od mediální kampaně, která je nám poslední dobou vtloukána do hlavy. Jestli to nebude tím, že to točil Řek ... My jsme měli v baráku obdobné Řeky přímo za sousedy a byli to skvělí lidé, kteří dost čecháčků silně převyšovali. Jejich jazykové perly při učení jsem bohužel nezažil, o to více jsem si vychutnával hlášky ve filmu ("dej mi nožičky svině ! ") i jiné perly ("doufám, že ho to odnese na Východ" apod.), které určitě časem také zlidoví obdobně jako hlášky z jiných úspěšných filmů. Tedy pokud ČT uvažuje o nějaké blízké repríze. Myslím, že tento TV film by si brzkou reprízu docela zasloužil a možná by se uživil i v kině. Myslím, že "Griffin a Phoenixová" byl také původně TV film a do kin šel až posléze a s hodně velkým úspěchem... ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Doufal jsem, že se z filmu něco více dovím o osudech řecké komunity u nás. Zpočátku to tak vypadalo, a pak už to byly jen poeticky zabarvené obrázky ze života přistěhovalců mezi našinci, oživené báchorkou o nezdařených útěcích řecké rodiny do někdejší domoviny. Tehdejší život je vnímán dnešní optikou, představou, že se tehdy lidé vyžívali protikomunistickými špílci, potažmo tak, jak tradičně vzdoruje malý český člověk vrchnosti. Představitelem těchto postojů je, jak jinak, Donutil. Řecká občanská válka je tu odbyta zmínkou "nešťastná válka", o tužbách řeckého lidu po svobodě, o bojích, kdy dlouhá léta vzdoroval britské armádě a vojsku jimi dosazené vlády, se tu nedovíme. Takže zájemce odkazuji na díla Angelopulose, tam je toho bohatě. To je panečku jiný Mistr! ()

pafka 

všechny recenze uživatele

Vlastne je to maly film, takovy, co se ztratil pred divaky. Neni to zadna blockbuster, neni to zadna rachanda, ale je to dalsi ze stripku, jak se vyrovnat se svoji pitomou minulosti. Rozhodne by mel videt kazdy, koho nase minulost dvacateho stoleti zajima a nenei mu lhostejna. Co se tyka hercu, jednoznacne paradni byl pan Donutil. Ustraseny, presto z vnitra odvazny. Doporucuju. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (4)

  • Píseň, kterou píská Archimédes (Ondřej Vetchý) společně s jinými soudruhy na schůzi, je Internacionála – hymna dělnického hnutí. (majky19)
  • Tanec, který řečtí partyzáni tančí s dívkami z nevěstince, je tanec Sirtaki, známý též jako Zorbův tanec. (majky19)
  • Scény z husí farmy se natáčely v Křižanově. Úřad, ve kterém soudruzi jednají o ubytování řeckých partyzánů je budova Divadelní fakulty JAMU v Brně. Nevěstinec, ve kterém jsou ubytování řečtí partyzáni, je situován do Zámku Hoštice. Scéna na nádraží, kam řečtí partyzáni přijíždějí, byla natočena na nádraží v Lednici. Scéna, kdy má Archimedes (Ondřej Vetchý) s Penelopou (Dana Černá) rande, se odehrává v Denisových sadech v Brně. Svatba Archiméda a Penelope je natáčena v Kostele Nejsvětějšího srdce Páně v Brně-Husovicích. Dům, kam se Archimédes společně s rodinou nastěhuje, sídlí na ulici Františkánská v Brně. Scéna, kdy Karel (Miroslav Donutil) říká Archimédovi, aby na něj počkal před hospodou, se natáčela v Brně na Petrově. Scéna, kdy Goldstein (Tomáš Töpfer) uprchne horkovzdušným balónem, se natáčela v Lesním lomu v Brně-Líšni. [Zdroj: Filmovamista.cz] (majky19)

Reklama

Reklama