
Režie:
Jaroslav BalíkKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Vinklář, Karel Heřmánek, Ota Sklenčka, Jiří Dohnal, Edd Stavjanik, Hana Talpová, Zuzana Geislerová, Jan Teplý st., Valérie Zawadská, Miroslav Moravec (více)Obsahy(1)
Skončila první světová válka, svět se potýká s hmotnou i duchovní krizí a někdejší elity se ocitají v nouzi. Přesně to postihlo bývalého důstojníka, jenž se v poválečné Vídni setkává se svým někdejším sluhou, jenž se nyní prosadil díky šmelinářským schopnostem. Sociálně akcentovaný snímek, který ilustrativně popisuje ztrátu svědomí i zábran honbě za pochybnou prosperitou, sice vznikal v koprodukci s Rakouskem, avšak nijak se vymyká z linie obvyklých vyprávěnek o prohnilosti kapitalismu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Pokud by nám divákům režisér lépe vykreslil politické a ekonomické pozadí příběhu, bylo by mnoho nadšenějších recenzí na tento film. Takhle snímek působí roztříštěně a zmateně, jelikož divák mnohdy nezná důvody jednání hrdinů, zbývá mu pak už jen výkon Vinkláře a Heřmánka, vývoj jejich vztahu a pár ženských, které se mezi nimi pohybují. Pokud divák trochu zná poválečný vývoj nebo si načte, film pak získává další "body". To je ale chybou filmařů, že nedokázali děj divákovi přiblížit líp...70% ()
Sociální drama které samozřejmě stálo za to zfilmovat chyba byla ve scénáři a réžii tak kde to mělo být dramatické bylo to nudné, navíc v roce 1982 už všichni v ČSSR věděli kde je dnes vyspělé Rakousko a kde socialistické Československo. Sociální drama, který film nabízel jen umocnil že chyba byla v poválečné frustraci lidi bažící po zbohatnutí ve zbídačené zemi po rozpadu soustátí, nikoliv v tržním svobodném podnikání. To co následovalo po roce 1989 v Československu mělo podobný průběh zbohatnout, zbohatnout, zbohatnout a pak zjistit ze štěstí vám to nepřineslo viz plejáda všech mrtvých lidi co kdyby se nehonili za mamonem tak by tu ještě byli ()
Bývalý důstojník(Karel Heřmánek) je na tom po první světové válce s penězma bídně. Se svým sluhou(Josefem Vinklářem) se dá na společné podnikání ve finanční sféře. Sluha se pomocí najemného vraha brzy zbaví svého pána. Pocity méněcenosti nabyté v bývalé roli vojenského sluhy kompenzuje nevybíravě ostrými lokty ve svém podnikání. Dodnes mi utkvěla v paměti skvělá scéna, kde pěknou malou roličku zahrál Ondřej Havelka. Při setkání s novináři je Vinklářovi vyčítána nevybíravost způsobů při získávání finančních prostředků. Odpověděl vskutku originálně: Postavil na stůl zlatou cihlu s tím, že kdo ji zvedne dvěma prsty, tak je jeho. Početná skupina nejen novinářů kážících slušné mravy se obratem proměnila v potící chamntivce. Taková škoda, že v televizi chodí kdejaká volovina a na podobné filmy se pozapomíná. ()
Film stojí za vidění zejména díky výkonu Josefa Vinkláře, který tento druh rolí sice nevyhledával, byl k nim ale jako herecký typ přímo předurčen - jeho plebejský, nevzdělaný, ale přízemně vychytralý obchodník je postava skutečně odpudivá. Bohužel, film patří k těm, co jsou v televizi k vidění jen zřídka. Celkový dojem: 60 %. ()
Film zapadl v kontextu žánrově spřízněného filmu - tehdy i dnes je mnohem zajímavější Anděl s ďáblem v těle. Nicméně ale i tak stojí Šílený kankán za pozornost, mimo jiné také pro velice podobné obsazení s Andělem a zajímavé rakouské scenerie (ty měl patrně na starosti druhý režisér Hannes Zell). Předlohou byl rakouský román Roberta Müllera Flibustier: Ein Kulturbild (1922), který česky nevyšel. ()
Zajímavosti (1)
- Filmovanie prebiehalo vo Viedni. (dyfur)
Reklama