Bowling for Columbine

Strhující dokument a zároveň subjektivní výpověď o stavu věcí ve Spojených státech, která je, promyšleno do důsledku, pravdivá až hrůza. Moore sice předkladá své zaujaté vidění problému amerického militantního smýšlení, ale právě proto vyniká obraz USA ve vší své ošklivosti a zrůdnosti. Pokud by byla jen třetina filmu pravdivá (a já věřím, že je), pak by orwellovské "velký bratr být nedobrý" dostalo zcela nový smysl. A z mého diváckého pohledu dostává. Národ, který se učí prosazovat svobodu za každou cenu silou, nedopadne dobře. A stejně tak dobře nedopadne svět, který takový národ přijme za vzor... Výtečný dokument, škoda jen, že se Moore občas uchyluje k typicky "UŠÁckému" citovému vydírání diváka. (30.01.2004)

Moore sice možná je manipulátor, ale na rozdíl od Bushovy vlády navádí lidí tím objektivně lepším směrem. Jsem šťastný, že jsem čech, že zde máme své Grossy, Klause, Kalousky aj. Oni jsou žádný problém proti situaci v Americe. Lidé tam sice mají vyšší životní úroveň, ale možná až tak vyokou, že z toho začínají degenerovat. Většina aktérů Bowling for Columbine se mi zdála omezených. Kupodivu nejvíc to v hlavě má srovnané Manson a Stone. Velmi mě zklamal dobrý herec Charlton Heston svými hloupými názory a hláškou ¨"Only over my dead body." Svým náckovským přístupem si u mě dosti pohoršil. (16.06.2005)

Michaela Moora obdivuju za jeho odvahu, neústupnost a drzost (to, co udělal Hestonovi, chce velkou kuráž). Jeho film je místy krutě vtipný (návštěva Kanady), jidy krutě realistický (skvělý rozhovor s Mattem Stonem), občas zavádějící. Každopádně nabízí kvanta podnětů k zamyšlení (už jenom ten počet smrtí střelnou zbraní!). V Americe bych každopádně do školy chodit nechtěla. A Marilyn Manson je opravdu řízek! (11.09.2008)

Nebudu zde hodnotit to, jaký pohled na věc mi Bowling for Columbine a Michael Moore vnucují. Nebudu zde hodnotit ani celkový obsah. Tentokrát budu hodnotit formu. Způsob, jakým Moore dokáže přesvědčit spousty lidí o tom, jak to ve "skutečnosti" je. Celkové zpracování je totiž bezchybné. Vše, co se během dokumentu na obrazovce objeví má ve filmu své pevné místo, všechno zapadá do krásného celku. Celku, který budou všichni ti paranoici a zastánci fantaskních teorií uctívat. Moore jim totiž dal to, po čem tak dlouho prahnou. Neříkám, že mě na dokumentu nezaujalo vůbec nic, to není pravda (část s Charletonem Hestonem byla skvělá, ovšem s tou fotkou už to opět Moore hnal někam jinam). Každý by si na věc měl udělat svůj vlastní názor. Bowling for Columbine je přesně takovým - vlastní názor. Michaela Moorea. (13.07.2008)

Azda najhumornejšie na genéze relevantnosti takejto exaltovanej dokumentaristiky akú forsíruje napríklad Moore je jav, v ktorom sa komentujúci vedia rozdeliť do dvoch rozčarovaných táborov, pohrúžiť sa do osvojených póz súdnosti na pokraji agónie a vzápätí odštartovať samopašné habkanie ústiace do neurovnaných tvrdení. Ak dovolíte rád by som sa k Vám nachvíľočku pridal :-)______Vec sa má takto, 0 alebo 100 je nonsens, napredovať stredovou úžľabinou rozhodnutí má v poznámkovom bloku každý, ale darí sa to len zopár šťastlivcom, ktorých mená by som zajtra privítal na mojom stole.______Omáčku bokom, nožom priamo k mäsu. Nech už je objektivita akokoľvek neuskutočniteľným výjavom, názorová „tsunami“ preplnená patvarmi a vábenie invektívnym globalizovaním je na nehoráznom vzostupe, tak kto sa zrovna nezačleňuje do tried : „už to mám odžité, nedbám“ alebo „neprehováraj ma, je to klamstvo, viem to“ , zákonito usúdi, že pomerne veľa (kedysi dávno nevypočítavo ustanovených) zložiek súžitia sa (už dlhé roky) rúti do smradľavých sračiek. Kto upozorňuje na ich smrad, nepritakáva väčšine, nebodaj naznačí akýsi (byť aj prehnaný, veď čo dnes nie je zveličované?!) postoj, tak je hneď ľstivým (demagogickým) magorom, ten na ktorého si kde kto rád ukáže prstom : „aha, to on nedrží s nami“. Zoči-voči dennodenným hovadinám zo spravodajstiev, popri zabednených slepcoch „new generation“, ba aj s istotou, že samotárske táranie nič nezmení, si oveľa radšej posnorím v kritických útokoch na všednú skazenosť, než silácky salutovať naservírovaným „rozkazom“.______“Bowling for Columbine“ oprávnene špiní/viní ďalšiu hŕstku hviezd zo zástavy spojených štátov, s prihliadnutím k historickej i súčasnej informovanosti pátra po ložiskách násilnických sklonov, po príčinách orientácie médií na strach, po mýtoch kanadskej odlišnosti a prudko útočí na háklivú slabinu celého národa-zbrane. Od paradoxne nenáročnej-zákonnej disponibility (banka, K-Mart), cez hromadný dopyt (NRA) až po nenavrátiteľné-tragické zneužitia (Littleton, Kayla Roland). Navodzuje husiu kožu i zvádza k rehotu. Podnecuje nedôveryhodnosť, ale aj ovplýva skutkovou podstatou viny-ciže vie kto je páchateľ, pozná jeho činy-a na bitevnom poli ho trestá najprísnejšími údermi. K tomu vrodená vada amíkov-brať sa moc vážne+dbať o najdesivejšie skonštatovanie ujmy a po doladení (možno príležitostne) neobjektívnym prednesom je do atmosféry vpustená otázka krutej neohľaduplnosti hodná k bezodnému uvažovaniu.______“Donated by greene home for funerals“. (19.08.2010)