Bowling for Columbine

Nevěděl jsem, že dokumenty mohou být tak zajímavé a skvěle udělané i z tak málo zajímavého námětu. Nechci říct, že námět není zajímavý. Chci tím říct, že dokument se dá natočit v podstatě o čemkoliv, jen aby to upoutalo diváky. Machael Moore, ale k tomu přídá ještě něco. Upoutá, šokuje, vtípkuje a dováci mu to naprosto žerou. Poučí se, uvědomí si to, ale málokdo proti tomu něco udělá. Dělá z SAmeričanů ubožáky, a přesto mu Američané za to dají Oscara (Tím nechci říct, že by si ho nezasloužil, samozřejmě je Oscar na správné adrese). Musím vidět všechny Moorovo dokumenty. A hlavně musím natočit nějáký dokument. (12.06.2004)

Michaela Moora obdivuju za jeho odvahu, neústupnost a drzost (to, co udělal Hestonovi, chce velkou kuráž). Jeho film je místy krutě vtipný (návštěva Kanady), jidy krutě realistický (skvělý rozhovor s Mattem Stonem), občas zavádějící. Každopádně nabízí kvanta podnětů k zamyšlení (už jenom ten počet smrtí střelnou zbraní!). V Americe bych každopádně do školy chodit nechtěla. A Marilyn Manson je opravdu řízek! (11.09.2008)

Moja prva Mooreovka. Čakal som viac. Najviac ma sklamalo to, že som čakal kruto sarkasticku záležitosť a miesto toho Moore často padá do sentimentu. V druhej polovici sa to navyše až nebezpečne začne podobať citovo vidieračským dokumentom. Vtipy v úvode s dobieraním si systému (banka) vyzerali sľubne. Chcelo to viac odvahy, viac investigatívnej žurnalistiky, viac skrytej kamery, viac zosmiešňovania ... maybe later, Michael ... (12.03.2007)

Zatímco ve Fahrenheitovi byl porušena základní dokumentární premisa vyáženosti, v Bowlingu nesděluje Michael Moore téměř nic k tématu celého filmu, jeho dokument je roztříštěný, nevyrovnaný, nemá žádný vývoj, nenachází vztah příčiny a důsledku. Pár divácky efektních nápadů (vrátíme kulky do Kmartu) jej nezachrání... (27.08.2008)

Moore rád seká do živého. Amerika versus ozbrojenej lid, to je téma sakra živý. Není rok aby nějakej tydýt ve Státech někam nevletěl a nevystřílel kino, školu, obchod nebo lidi ve své bývalé v práci... Je jedno, jestli maník dlouho pařil hry a střílel zombíky na PC či žda je nemocný jedinec, který v dobré vůli vraždí Marťany... Fór je v tom, že v USA se k bouchačce legálně dostat je celkem snadné a nelegálně ještě snadnější. Některé státy dokonce deklarují právo svým občanům vlastnit zbraň... (co na tom, že se některé ty zákony psaly v dobách kdy Bufalo Bill přepadal vlaky...). Moore na konkrétním případu masakru na Columbineské střední ukazuje, že to s bouchačkama mezi lidem v USA začíná být vážné...a že se vlastně ani není co divit, když k něčemu takovému dojde. Na ostatních státech (Kanadě) se snaží ukázat, že to tam jde i jinak a že to, že každej třetí ve státech má doma pořádnou pětačtyřicítku nebo brokárnu s upilovanou hlavní pro svou ochranu není úplně vpohodě... Hodně a opravdu hodně nemile mně překvapila návštěva a reakce Charltona Hestona ohledně zbraní. Hestona jsem měl vždy rád, bylPan herec (Ben Hur, Midway atd..)... Jen víc takových dokumentů. Obávám se však, že jejich váhu si uvědomují diváci spíše v zámoří a doma mají Moora za prudiče. * * * * (15.08.2012)