Glory

Tragédie obyčejného člověka. V nejlepší tradici dardennovského verismu a rumunské nové vlny, ale seřízené podle bulharského času. Sžíravá alegorie / tragédie / fraška o člověku, který koktá v nesprávný čas, na nesprávném místě, aby dostal zpátky hodinky, které jediné nejdou ani příliš rychle, ani příliš pomalu. Scenáristický masterpiece podpořený fantastickými hereckými výkony a milimetrovým střihem, který věci nechává trvat přesně tak dlouho, aby si divák nemohl vytvořit příliš jednoznačný dojem. Pointa? Zdrcující. Vzbuďte mě, až tu někdo natočí aspoň z poloviny tak přesnýho a nekompromisního. (13.01.2017)

Rád chodím na artovky do malých kín, ale toto je presne ten typ filmu, ktorý ma odradzuje. Ukrutne pomalé tempo, ktoré mi inak kvalitný scenár nedovoľuje si vychutnať, ale skôr odtrpieť. Boli tam síce vtipné scény na odľahčenie, ale pri takomto filme by som ich uvítal aj viac. Ale uznávam, že na poli angažovaných filmov to nie je až tak prepálené, ako napr. Leviatan. (14.08.2017)

Napriek tomu, že tento film je krutý a súčasne kruto reálny, keďže som ho dostala ako darček k narodeninám od nášho kina s osobným prianím na plátne tesne pred začiatkom, viažu sa mi k nemu aj pekné spomienky. No naspäť k obsahu. Glory je odrazom dnešného sveta plného karieristov s prevrátenými hodnotami. V ktorom je čestný a úprimný človek bitý spoločnosťou a odsúdený na posmech a nepochopenie. A keď sa do niekoho dlho bije, buď sa nechá ubiť alebo sa začne brániť. Pretože v každom z nás je hoci len maličký démon, ktorý čaká na svoju príležitosť prejaviť sa a preto ho netreba dráždiť... (09.01.2018)

Bohužel žijeme ve světě, kde je už dlouhá léta synonymem ke slovům hodný a slušný slovo blbý. Bohužel žijeme ve světě, kde má stále spousta lidí pocit, že baví-li se s někým, koho mylně považuje za blbého, tak by s ním za žádnou cenu neměl jednat jako se sebou rovným. O tom je vlastně celý tento film. Já měl s filmem pár problémů. Moc mi nedělalo dobře sledovat šikanu člověka, který se tak úplně nedovedl bránit. Moc hezky se mi ani nekoukalo na nesnesitelnou paní, kterou s velkou bravurou ztvárnila jistá Margita Gosheva. Celý snímek tak mnou prostupoval nesmírně nepříjemný pocit beznaděje a deprese, což byl samozřejmě autorský záměr. Bohužel to však bylo to jediné, co snímek dovede nabídnout. Obrovskou část stopáže působil nesmírně stereotypně. Pořádné grády snímek nabral až v posledních asi 35 minutách, které byly fantastické. Z mé odborné strany to budou pouze slabší 3 hvězdy. (08.04.2018)

Tragikomická figurka, bezmocně se zmítající v nastrojeném světě. Kdo? Ten směšný koktající železničář. Tedy, vlastně hrdinný poctivec, vyznamenaný vzor své profese! Stala se mu taková nešťastná nehoda, on by potřeboval zpět ty staré hodinky, které mu byly na slavnostním předávání omylem...Ano, jistě, stačí, když ho obléknete a dáte mu přečíst toto naše prohlášení. Dopomůže mu to k jeho hodinkám? On by je velmi rád dostal zpět. Ale pochopitelně, skutečně postačí, řekne-li těm lidem do televize PRAVDU. Na scéně se objevuje Canko Petrov, člověk lidský, žádající zpět svůj život. Nechte ho, prosím, pečovat o králíky, nechte mu jeho zarostlou zahradu a polorozpadlý domeček, vraťte, co mu patří! Zcela obyčejný příběh, jenž by se mohl odehrávat hned vedle Tebe a Ty ho přesto zkonzumuješ pomocí přesně upravených medií, o skutečných hodnotách, plný fantastických kontrastů, završený geniálním závěrem. Takto diváka rozesmát, dojmout a profackovat...pro mě osobně nevídaný zážitek. [Filmový Klub Citadela] (18.04.2017)