Rapsodie v modrém

"Life is a lot like jazz... it's best when you improvise" - George Gershwin. Tento "pamětnický" (černobílý) snímek je doslova napěchovaný úžasnou hudbou americký skladatel George Gershwin, a už jen z tohoto hlediska je to lahůdka.  Film samozřejmě nezapře dobu svého vzniku (viz třeba delší pasáž beze slov, kdy za zvuků Gershwinovi světoznámé skladby Američan v Paříži sledujeme vznik této skladby během skladatelova pobytu v tomto městě). Dnes by se asi takto životopisný film natočit nedal, což platí i pokud jde o lineální způsob vyprávění pokrývající v zásadě celý Gershwinův umělecký život (chybí snad jen jeho angažmá na poli filmové hudby pro Hollywood). Tohle má samozřejmě dopad na celkovou stopáž, která je už skoro na hraně. Ale naštěstí, jak jsem už psal hned úvodu, je zde všechna ta nádherná Gershwinova hudba, která má tu moc vzbudit v člověku opravdu silné emoce. (17.11.2022)

Rapsodie v modrém je aj po vyše šesťdesiatich rokoch fakt dobrým filmom, ktorý zaujme skvelou hudbou (miestami som mal pocit, že som skutočne na nejakom koncerte) a výborným hlavným predstaviteľom (Robert Alda). Žiaľ, musím sa priznať, že miestami som sa nudil a 135 minút mi pripadalo viac ako by sa bolo patrilo - takže za prehnanú minutáž strhujem 1 hviezdičku, inak je film výborný. (20.07.2007)

Rapsodie v modrém je vskutku dokonalý životopis, jaký jsem dlouho neviděl. Abych se přiznal, tak život pana Gerschwina jsem dosud neznal, avšak o to více mi melodie jeho skladeb připadají povědomé. Gerschwinova tvorba je průkopnická, dynamická, svěží... no prostě to je Amerika. Tedy spíše nová Amerika, jakou dosud lidé neznali. Filmu nemám prakticky co vyčíst. Skvělé je obsazení v čele s Robertem Aldou - otcem ještě slavnějšího Alana. Pozadu nesmí zůstat Joan Leslie, u níž obdivuju (stejně jako u ostatních hereček z 30.-50. let) její neumělou přirozenou krásu, která se u dnešních hereček s dvaceticentimetrovou vrstvou make-upu hodně těžko hledá. Také oceňuji "himselfy" Ala Jolsona a Oscara Levanta, kteří jsou mi odněkud povědomí, ale nevím odkud. Když to tak zpětně vidím, Rapsodie v modrém je opravdu vydařený film a myslím si, tedy spíše doufám, že pan Gerschwin by byl spokojený. (20.07.2007)

Film sám o sebe by vôbec nebol zlý, ale čo z neho robí významné dielo je práve Gershwinova hudba. A myslím si, že vo filme o živote hudobného skladateľa to vôbec nie je zlé znamenie. Navyše oceňujem, že som vďaka snímku Rapsódia v modrom získala nový pohľad na Gershwina a jeho dielo. Nikdy predtým som o ňom totiž nepremýšľala ako o priekopníkovi čeliacemu predsudkom súčasníkov či ako o "hlase Ameriky", pretože vždy sa mi javil len ako jeden z moderných klasikov (aj keď jeden z najlepších), ktorý je zhodou okolností aj Američan:-) (24.11.2008)

Dobově tendenčně (;-) natočené životopisné drama se skvělým Robertem Aldou (a já si pořád říkal, odkud je mi ta tvář povědomá - jde o otce Alana Aldy - no tedy ta podoba! :-) v roli G.G.... A i když říkám tendenčně natočený - přesto jde o film, který ani po více jak šedesáti letech vlastně ani tak moc nezestárnul. Nakonec tak jako i skvělá hudba George Gershvina... P.S. Jakto, že zde není R. Alda uveden coby představitel hlavní role?! Faux pas v černém! (20.07.2007)