Legenda pekelného domu

V sedmdesátých letech u "Legendy pekelného domu" možná diváci usrávali kuřince, ale v současné době film vzbudí maximálně lehce nevěřící, shovívavý úsměv. Od britského duchařského hororu bych čekala přinejmenším nějakou atmosféru... tentokrát marně. Dvě hvězdičky vylovím z temných, pavučinami opředených zákoutí svého vkusu čistě jako uznání, že ve své době to třeba mohlo děsit, leč ostré tesáky času zanechaly jen práchnivějící kosti, co potěší maximálně televizní archeology a postraší přecitlivělá předškolní dítka. Kdybych si u toho nečetla, byla by to naprostá ztráta času. 33% (06.07.2011)

„I don't know you people. Why are you here? It does no good. Nothing changes. Nothing.“ Takže z tohto filmu použili Orbital sample do svojho songu I don't know you people. A tá scéna je výborná, rovnako ako zvádzania modelky Gayle Hunnicutt v nočnej košeli. Scenár mal na starosti známy novelista Richard Matheson (Duel, What Dreams May Come, Stir of Echoes, I Am Legend, The Box). (27.11.2009)

Jednoznačně nadprůměrná duchařina. Skvěla natočená, velmi atmosférická, vzhledem ke svému stáří na mě až překvapivě fungovala, už jen silueta ústředního prokletého baráku působí děsivě. Ale co ten konec proboha? Ten je tak neskonale mimo, že se to rozumu příčí. Měl jsem kvůli němu přesně takový ten zklamaně zmatený "cože/proč" pocit, jako kdyby mě nejlepší přítel bodnul kudlou přímo do srdce. Takhle atmosféricky povedený horor s takhle mimózně nesmyslným závěrem se fakt nevidí každý den ... (26.01.2012)

No, Mount Everest mezi strašidelnými domy bych si představoval trochu jinak, ale pravdou je, že to asi patří k těm lepším filmům o strašidelných domech (kam se na to hrabe např. takový Dům v růžích). Samotné strašení a projevy ducha jsou skoro bez připomínek. Nevadila mi ani útržkovitost filmu, je to spíše slepenec několika scén s všemožně posbíranými různými projevy duchů, jaké vás napadnou. Líbil se mi duch doby, v níž to bylo natočeno. Vadil mi ten hlavní chlápek, docela nesympatický a ta konfrontace mezi spiritualismem a čistě věděckým přístupem, proč to do těch filmů pořád pletou? No a v neposlední řadě, scény spojující ty zajímavé duchovní projevy, byly často hodně ukecané a nudné. 2,5* (07.12.2009)

Báječně rozehraná partie v duchařském pokeru, v níž je základním vkladem zachování příčetnosti a nejvyšší sázkou holý život. Legenda pekelného domu se s ničím příliš nepáře a po kraťoučkém entrée vrhá své čtyři hrdiny do strašidelného domu, kde ihned počnou prožívat všelijaká dobrodružství s tajemnými silami. Skvěle využitá atmosféra temného sídla bez oken, kde duchové dávají dobrou noc, zvýrazněná kamerou, která miluje detaily tváří. Strach by tak mohl prýštit z každého filmového políčka, bohužel tomu tak není. Přes všudypřítomné projevy neznámých sil se totiž postavy chovají jako by se nic až tak neobvyklého nedělo, reagují klidně a s rozvahou, rozčilení, obavy či zmatek přicházejí velmi zřídka a tenhle jejich přístup mne velmi rychle infikoval. Místo příjemného mrazení v zádech se tak do popředí dostalo prosté zaujetí. Což je sice taky celkem fajn, to by ale nesměla Legenda v závěru předvést tah na G12 a zaznamenat tak další aut v dějinách filmového hororu. Na druhou stranu, -SPOILER- vypořádání se s duchem jeho uřváním se jen tak nevidí. (05.10.2017)