Rocco

Zajímavě laděný dokument, kde se dozvíme, jak to vypadá v rozervané duši pravého Italského hřebce a k tomu i něco málo, jak to chodí za kamerou v pornu. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Rocco je takový, protože měl nezdravou fixaci na svou matku, která se po smrti jeho bratra emočně odstřihla a on už od ní nikdy nezažil něhu? Nebo jak? Každopádně na točení porna jeden musí být tak trochu magor, to jsem předpokládal, ale třeba takový harmonogram Abelly Danger mě donutil zvednout obočí. Holt pornoherec tvrdej chleba má. Nechápu, jak Rocco dokázal vydržet natáčet tak dlouho s tím idiotem Gabrielem. To zakomplexovaný hovado bych ubodal po několika minutách a bezvýznamné plus pro Kelly, jak ho dokázala krásně vyprovokovat. (03.11.2018)

Dlouho jsem se na tohle chtěl podívat, ale nikdy tak nějak nebyla nálada a moment. Retrospektivní Rocco, co vnímá svoji práci jako požehnání i prokletí. Zajímavý portrét toho, jak se dívá na ženy, studuje je, chová se v jejich přítomnosti a k nim... dualita života slavné pornohvězdy. Italská přitaženost a melodramatičnost a vážnost celého dokumentu se dala tak nějak očekávat. Je to až překvapivě depresivní. "Im happy not only because I have a big cock, but because I have Rosza." (01.04.2020)

Dokument stejný jako dnešní porno. Nijaký, falešný, předstíraný a natahovaný. Vezme nás trochu do zákulisí, ale ne tak moc, jak bysme chtěli. Trochu jinak než obvykle poodhalí Roccovo zvrácené nitro. Scény s rodinou jsou naučené fráze, které nejdou uvěřit ani jednomu z aktérů, jeden ze synů odchází se zlatou malinou. Zajímavé je zjištění, že hééérečky všechny ty anály, škrcení, plivání a ponižování prý fakt baví. Jediná nová informace, co jsem se dozvěděl byla vlastně, kam se poděla Bonnie Rotten... Ale Rocco je stejně borec. (08.11.2017)

Nevěřím. Rocco Siffredi je jedním z mála prolétů, jemuž píchačky v práci nevadily. Ale to už (prý) neplatí. Demagogové vědí, že lež je nejúčinnější jako přísada pravdy. Mám silný pocit, že si toho byli dobře vědomi i dokumentaristé Thierry Demaizière a Alban Teurlai. Z jejich portrétu charismatického plešatícího péráka pravda vysvítá ve vzácných okamžicích vhledů do porno-provozu (objevení fotografií, na níž jsou se Siffrediho titulkou vyfotografováni afghánští Talibánci), nebo když kamera vypadne z rytmu a snímá neslušně trochu déle: Chci být dobrá herečka. Už jsem stará. 25 let. Když se Rocco zpovídá na kameru; pláče; prezentuje svou křehkost chlíváka nebo intelektuální nadhled; vypráví o oklácení hlavy matčiny kamarádky (v předvečer jejího pohřbu); když porno-dělníci hrají tvůrčí neshody - je to slabší, ale stejně dost zábavné. Vlastně ve srovnání s tzv. áčkovými herci neservíruje Siffredi vůbec špatně, což překvapí ale jen ty, kteří nevnímají pornografický rozměr produkce velkých studií. Vnucuje se srovnání s JCVD (titul i film) s nímž Rocco (Siffredi) sdílí nejen podobné rysy, ale i čitelný záměr nějak umělecky posvětit celoživotní produkci audiovizuální břečky. Vlastně záleží jen na tom, jestli je máte rádi. (29.10.2018)

Ako s obľubou bývalé pornoherečky hovoria, že porno je práca ako každá iná, tak tu sa nám Rocco snaží povedať, že porno je osud, zmyseľ života, terapia, umenie a neviem čo ešte všetko. Rocco tomu samozrejme neverí. On vie, že šuká, šuká, šuká a keď práve nešuká, tak mrdá, mrdá, a mrdá. Nič viac, nič menej. Jeho bratranec, v kruhoch kde sa bez ochraného návleku nesedá známy ako porno Spielberg, je neuznaný veľký umelec, ktorý na rozdiel od Rocca kecom o umení verí. Spoločne Vás zoznámia s pornoherečkami, ktoré sa definujú hláškou Rob si so mnou čo chceš. Na záver priklusá anál star, ktorá sa prezentuje ako feministka milujúca drsný gangbang. Dokument rozhodnie nie je zostrih výstrekov doplnený kecami. Je to svojim spôsobom vkusne natočená sebaprezentácia nevkusného taťku od rodiny. Nemá to alebo bohužiaľ žiadnu informatívnu hodnotu, pretože to čo sa dozviete je dopredu vykalkulované, zahrané tak, aby to vyznelo, že Rocco nie je len veľké multifukčné péro, ale duša hlbšia ako jeho najhlbší zásun. (22.10.2017)