Čistá duše

Čistá duše je neskutečně působivý příběh o lidské odvaze a touze dokázat něco opravdu originálního a velkého. Je to taková sonda do života psychicky narušeného génia, kterého jsem si na první pohled i tak musel zamilovat. To nejhezčí na tom všem je, že to je podle pravdy a že se takové životní příběhy skutečně po světě dějí. Občas bych chtěl být součástí takového příběhu a díky tomuto filmu jsem také byl. Poprvé když jsem tento film viděl, zamiloval jsem si ho tak, že jsem na něj nedokázal dlouhou dobu zapomenout. Je to neskutečně VELIKÝ příběh. Protože když nad tím tak přemýšlím, kolik životů už jsem takto viděl, a s kolika jsem mohl sympatizovat, tak prostě John Nash s převahou vyhrává první místo a myslím, že ho nikdy neztratí. I když, nikdy neříkej nikdy. Hluboká to myšlenka. Každopádně Russell Crowe zahrál svojí postavu dokonale. Já si jí prostě okamžitě zamiloval a ten konec pro mě byl něco jako příchod před branu Nebeskou. Až tak moc jsem to prožil. Čistá duše je prostě film, na který se nazapomíná. Který přes svojí temnou hloubku je vlastně dobrý a přívětivý. Až tak mocný je. (07.09.2008)

Oscarový "Gladiátor", Russell Crowe v roli geniálního matematika Johna Nashe za svůj výkon Oscara sice nezískal, ale alespoň Zlatý Glóbus mu role vynesla. A zasloužil si ho. Když už mu "pánové akademici" zlatou sošku odepřeli. Ale to oni dělají velmi rádi. A nejčastěji hercům, kteří by si jej za danou roli zasloužili nejvíce. Klasika:) Snímek má inteligentní a velmi podnětný scénář i dialogy, spoustu silných momentů a nádhernou ústřední melodii Jamese Hornera. Čistá duše je uměleckým zážitkem, který je však úhledně a téměř nepozorovatelně zároveň zabalen do Hollywoodského stylu diváckého "hraní na city." To se neprojeví příliš viditelně ani tak v celém snímku, jako spíše v jednotlivých scénách. Těch však pár bylo, zvláště ve druhé polovině. A když se pospojují dohromady, cítila jsem v nich jistou strojenost. Jinak se však pro mě jedná o kousíčky, které nedokázaly narušit celkový dojem. Vlastně tyto drobky dokázalo s přehledem zašlapat herecké obsazení. O hlavní zásluhy se postaral Russell Crowe coby muž obdařen talentem a proklet nemocí. Jako krásný a zářící klenot jej doplňuje Jennifer Connelly a jako jeho temný "přítel", muž v černém, Ed Harris. (27.10.2011)

Film o skutečném člověku, géniovi, který si vymyslel vlastní svět, kde byl přesně tím čim v hloubi duše chtěl. Jeho těžký život génia, kterému pomáhala nejvíc ze všech jeho vůle společně s jeho oddanou manželkou (Jennifer Connelly). John Nash, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, kterého v tomto filmu úžasně ztvárnil a převtělil se do něj Russell Crowe, je důkaz toho jaká je vzdálenost mezi genialitou a šílenstvím. Ron Howard není můj nijak oblíbený režisér, ale musím uznat, že tento film zvládl bravůrně. Způsob jakým nám ukaže co Nash vidí(zvýrazňuje písmena, kódy apod.) je přesně to co mi často ve filmu chybí. Pan Nash si zaslouží Nobelovu cenu a nakonec dosáhl i uznání o kterém snil. Každý kdo viděl tento film mu to jistě přeje.PS: po zjištění trochu víc o hlavní postavě mě neuvěřitelně rozčílil fakt, že Ron Howard nám představuje skrz Russella Crowea úplně jiného muže, matematika a ekonoma, než je ve skutečnosti, což ubírá na "natočeno podle skutečné události". (23.04.2005)

Po trochu nudnějším začátku, kdy nebylo moc zřejmý, jestli je ten Nash autista, nebo jen "jinej", přišel Pentagon, luštění kódů a začalo se to slibně rozjíždět. Pak nastoupil na scénu Parcher a začalo pronásledování, nejistota, léčebna a tuhle část filmu jsem opravdu hltal scénu za scénou. Dále následoval boj s nemocí a bohužel dost patosovej konec (znovupřijetí na univerzitu, propisky a samozřejmě cena, velká slova, slzy atd.) Takhle mi to vychází zhruba na 4* a ty ještě potvrzují herecké výkony; Crowe se opravdu předvedl, stejně tak perfektní Harris a Connelly, která mě překvapila nejen svým herectvím (doteď jsem s ní viděl pouze Requiem za sen). (08.11.2009)

na schizofrenii je nejhorší, že nikdy nevíte co je pravda. a při sledování tohoto snímku, se vám to bude občas stávat. režisér R.H. a většina jeho filmů patří mezi moje oblíbené. také zde se rozhodl odvyprávět příběh, který by v nás měl aspoň chvíli zůstat. v mém případě se mu to (zase) povedlo. jaký je rozdíl mezi géniem a největším géniem? jen jeden z nich hledá algoritmus definující pohyb holubů. john nash je právě ten typ génia a jeho život musí být zákonitě (pro ostatní) velká nuda. zde obdivuji R.H., jak dokázal vykreslit studentská léta a díky jemnému humoru situovanému na podstatu génia jsem byl nadšen. R.CROWE zde skvěle ztvárňuje nejdříve ,,zdravého" podivínského muže a přidává na tempu poté, když má ukázat nemocného člověka na pokraji fizických a hlavně psychických sil ( jeho výkon bych přirovnal k D.HOFFMANOVI v rain man). skvěle mu sekundují J.CONNELY a P.BETTANY. napsal bych víc, ale nezlobte se, nemám důvěru v cizí lidi..... (15.08.2005)