Šakalí léta

Muzikál, jenž na mne působí spíše jako oslava hudebního vrcholu Ivana Hlase. Začínající duo Hřebejk - Jarchovský své schopnosti také ukázalo naplno až později, i když jejich styl je v tomto případě nepochybně znát. Lidský humor na pozadí krvavé doby a mládežnická rebelie způsobená rock´n´rollem. Duo Abrhám - Dejdar je viditelně z jiného hereckého světa než ostatní, možná kromě Špalka s několika kolegy...každopádně překrásná, smyslná Sylva Tománková mne dostala na věky věků...už jen kvůli ní si tento film dopřeju vždy velmi rád... (17.09.2011)

První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. (22.06.2022)

Táhněte do háje! :o). Pecka, která je prošpikována hudebními peckami, které se v mém podvědomí usídlily natolik, že už nejdou nikterak vymazat... Šakalí léta sem již viděl tolikrát, že přes to, že sem včera zachrápnul, komentovat budu s čistým svědomím. Honza Hřebejk si tímto kouskem vyšlápnul cestičku, která ho o pár let později dovedla až na úplný vrchol (Pelíšky). Škoda, že z této cesty občas nepochopitelně odbočí na scestí směr Zieleniec :o). Tento muzikál je zatím nejlepší český, který sem měl tu čest vidět. Moje obliba k němu je i dost způsobená tím, že mám prostě slabost na Martina Dej-dara, který se role R n´R rebelanta "bejbyho" zhostil nejlíp jak to šlo. Největší zásek z filmu mám, když synáček spolu s dalším po-uličníkem přinesou na tátovu párty průtokově ohřátý pifko :o). No a všechny ty nesmrtelný songy... Jojo, povedlo se to! (26.01.2011)

Tento film si s ničím nespletete. Každý ho zná, každý zná Hlasovi písně a extravagantního Bejbyho. No jo, ale to je tak všechno, sice je originální a težko zaměnitelný, ale žádná hitparáda se nekoná. Z písní vyčnívají dvě, vtipů není mnoho, příběh je jalový. S odřenými koleny tři hvězdy. "Přišel ses se mnou vyspat nebo si mám vyžehlit?" (03.07.2022)

Viděno až 15 let po svém vzniku, poněkud to neobstálo. Proboha, tohle nejsou 90., kdy to bylo natočeno, a ani konec 50., kdy se to odehrává -- to jsou 80. jako vyšitá -- tehdy to hoši patrně vymysleli. Kdyby to vzniklo nějakým způsobem za bolševika, všechny ty nedostatky by se daly odpustit, naopak by půvabu lehce napomohly. Tohle však bylo neodpustitelné -- především střih. A zmatený scénář. A falešný zpěv. A ústřední trojice bez charismatu. Takový malý český muzikál. Ale tristně malý a odporně český. (08.09.2008)