Snídaňový klub

"My všichni jsme pěkně divní. Jen to někteří z nás líp skrývají." Zajímavá generační (a vůbec ne dobová) výpověď. Sice tradičně zážitkově vybuzená, přehnaná a vyhnaná do otáček (je to prostě moc jasné, přímočaré a v podstatě naivní, takhle jasně a nalinkovaně to ve skutečnosti nefunguje - i když tu hlavní premisu, kdy se lidi v užším kontaktu mění a chovají jinak, než v sevření tlaku a konvencí, jsem sám několikrát zažil), ale funkční. Navíc je to další zapadající část skládačky do mé vysněné představy dokonalých osmdesátek. (08.09.2016)

Madison Spencerová je trinásťročná hrdinka posledného románu Chucka Palahniuka Zatratení, ktorý teraz momentálne čítam a pre ňu je snímka Johna Hughesa The Breakfast Club hollywoodský nesmrteľný film. Je mrtva a dostala sa do pekla, ktoré je podľa nej práve takou ohnivejšou obdobou tohto filmu. Mňa len tak zaujímalo, či naozaj tento film existuje, pozriem do databázy a fuckt, že hej! Vidieť to vtedy, bol by som asi z toho uveličený, ako mladá Madison, avšak teraz mi to prišlo skôr trápne smiešne. Tie ich tanečné ťahy, idiotské pozy, bota omotaná červenou šatkou.... Ale dalo sa zasmiať na vtipných hláškach, to nepopieram, ale hovorím, teraz ma to nejak minulo a navyše, ked' rozoberali svojich starých, tak som dokonca skapínal aj od nudy a teda zostanem na neutrálnych (50/50) troch hviezdičkách, pretože bolo celkom milé si sentimentálne zaspomínať na detstvo. (05.09.2012)

Ísť v sobotu do školy za trest nie je nič príjemné, zvlášť ak lavice zdieľate s niekoľkými čudákmi. Pätica študentov zdanlivo nemá absolútne nič spoločné, ale ako ubieha čas, nachádzajú spoločnú reč a hlavne spoločného nepriateľa - učiteľa, ktorý z nich pomaly začína šalieť. Výborné a vtipné dialógy sú tou najsilnejšou zbraňou filmu a niekoľkokrát som sa vážne dobre zasmial. Filmom preletí zopár songov z 80-tych rokov, takže atmosféra je ako vyšitá. Menu E. Estevez sa snažím vyhýbať, ale tu sa dá prežiť a"breakfest" som si vychutnal. 70%. (06.09.2011)

Jde o významnější film, který jsem viděl (dobrý námět) s faktoru založených s pěti v životě ztracených lidí (dětí), kteří se snaží nepřipustit k tělu (druhu schválení mezi sebe), ale zároveň najít lepší životní cestu. Příběhy jsou vážné a každý pochopí, že to každý nemá zrovna nejlehčí. Konec je dobrý, ale chtěl bych vidět, co se stane s postavami na druhý den. Chci druhý díl, stejné herce a pod lupou třeba Chechika :) (10.06.2012)

Přes zábavnou slupku a uvolněného ducha, není Breakfast club ani trochu mělký. Film zobrazuje pět jedinců, kteří jsou nuceni být společně uzavřeni po škole a kteří snad ani nemohou být odlišnější. Máme zde sportovce, šprta, rebela, královnu krásy a weirda. Na těchto prototypech pak tvůrci velmi efektivně ukazují, že každé podobné povrchní dělení je vlastně naprosto nesmyslné, protože zcela jistě je každý z nás složen z mnoha „součástek“ a naše osobnosti formuje v průběhu let mnoho zkušeností a jsou ovlivňovány mnoha faktory. Těmi mohou být rodinné zázemí, školní kolektiv, nebo sám boj s obrazem, který si o nás vytvořili druzí a který můžeme, pokud si nedáme pozor lehce přijmout za svůj. Breakfast club je tak především o hledání vlastní identity v období dospívání a všechna čest autorům za tak empatické zpracování života teenagera bez banalit, nebo zjednodušování. (20.01.2017)