Strýček Buck

Všichni dávno víme, že ještě než zůstal sám doma, Culkin byl fakt frajer. V téhle dost obyčejné umolousané komedii s povinně moralizujícími prvky vztahů dospělí vs. dospívající děti a la (Plný dům, Krok za krokem či Alf) je on tou jedinou zábavou a prostoru má bohužel málo. Předem jasně povinné rozuzlení, solidní dabing s Pragerem. (23.03.2014)

Opět zde lituji že ČSFD nemá rozmanitější hodnocení. Film si totiž čtyři hvězdy nezaslouží. Především bych vypíchl skvělou režii Johna Hughese která z toho všeho dokázala udělat sentimentální a milou zábavu pro celou rodinu. John Candy ukazuje smysl pro komedii a J. L. Kelly je víc než okouzlující herečkou. Pořád se ale nevyhnu faktu že dřívější scenáře Johna Hughese byly prostě lepší. Ještě že je tu pořád ten Sám doma :) (11.01.2020)

"Děti, kdo pustil kočku ven?" - "My žádnou nemáme!" - "Tak mazej." Nejlepší John Candy co jsem zatim viděl. Rodiče v náhle nastalé situaci hledají hlídání pro své tři děti. V nouzi jim nezbývá nic jiného než se obrátit na obrovitého samotářského strýčka, černou ovci rodiny, který ovšem nemá s výchovou dětí žádné zkušenosti. John Candy vnese do poněkud konzervativní rodiny hodně oživení. Skvělou roli zde má malý Macaulay Culkin, kterého doplňuje malá Gaby Hoffmann. Vždycky si vzpomenu, jak Culkin zírá, když vidí v kuchyni svýho strejdu obracet obří lívanec na plotně pluhem na sníh. Prostě skvělá komedie, na kterou se vždy znovu a znovu rád podívám. (07.09.2006)

Pohodová komedie na nedělní odpoledne. Nic víc, nic míň. V konečném důsledku jsou 4* malinko nadhodnocené, ale kromě uloudaného děje jsem nenarazil na vážnější nedostatek. Děti jsou supr a strýček je zde od toho, aby se staral a to taky dělá...vrtačkou, sekyrkou, golfovou holí...hold, každý má své výchovní metody :-) 70% (08.11.2008)

Pecka. John Hughes je v Evropě (a u nás speciálně) mezi širokou veřejností skoro neznámý tvůrce, jehož jméno by lidem teoreticky mohlo být povědomé maximálně ve spojení s pozicí scénáristy Sám doma, přesto patří v USA k legendám a nejlepším tvůrcům 80's. Navíc si teď z hlavy nejsem s to vybavit žádného tvůrce, který by uměl s takovou lehkostí a bez závanu trapnosti točit filmy o náctiletých. Klobouk dolů a musím říct, že je škoda, že toho nenatočil víc. To samé platí i o Johnu Candym, který tady maximálně exceluje. Uncle Buck, Breakfast Club i Ferris Bueller's Day Off jsou pak filmy, jejichž zápletky sice můžou znít naprosto tuctově, ale scénář a režie z nich činí roztomilé sondy do života americké mladé generace let osmdesátých, které rozhodně za vidění stojí. 85% (24.09.2015)