Režie:
John HustonKamera:
Douglas SlocombeHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Montgomery Clift, Susannah York, Larry Parks, Susan Kohner, Fernand Ledoux, David McCallum, Rosalie Crutchley, David Kossoff, Eric Portman, John Huston (více)Obsahy(1)
Vídeňský psycholog Sigmund Freud (1856–1939) bývá nazýván otcem psychoanalýzy. Velmi zjednodušeně řečeno – vytvořil psychoterapeutickou metodu, založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Jeho osobnost se stala předmětem mnoha uměleckých zpracování. Z filmů, v nichž vystupuje, je nejznámější právě Freud (1962) amerického režiséra Johna Hustona. Jeho děj se odehrává v průběhu pěti let (1885–90), kdy se mladý lékař snažil skeptickým kolegům dokázat své teorie o vzniku některých psychických poruch a jejich léčení. Freuda ztělesnil přední americký herec Montgomery Clift, který je spolu s Marlonem Brandem a Jamesem Deanem považován za nejvýznamnějšího proponenta tzv. Stanislavského herecké metody prožitku a identifikace s postavou. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Na rozdíl od spousty hollywoodských životopisů, které vás spolehlivě uspí svým lpěním na chronologicky odvyprávěných faktech a zjednodušené emocionalitě, šli tvůrci na Freuda od lesa. „Příběhem“ je cesta Freudova poznání lidského podvědomí ilustrovaná na odhalování otcovských neuróz jeho komplikované pacientky a překvapivě i jeho vlastní (ano, i Freud byl jako dítě fixován na svou matku). Čili ve výsledku pozoruhodné a expresivní (ČB obraz a noční můry), ale také poměrně odtažité a didaktické. ()
Má vášeň pro Freuda se v tomto případě střetla s mou nenávistí vůči životopisným filmům. A nedopadlo to vůbec špatně. Děj je zde vystavěn kolem Freudových začátků a jeho střetu s pacientkou Annou O., na které postupně staví své teorie. Příjemným bonusem pak je Hustonova režie a jeho expresivní práce s formou obzvlášť ve snových sekvencí. Přestože film pěkně vypráví příběh Freuda a psychoanalýzy v plenkách a plní tak vše, co by se od podobného filmu dalo čekat, stále zde chybí něco, co by z filmu dělalo zásadní umělecké dílo. A proto je film pouze zajímavým, poučným a kvalitním filmem od režiséra mnoha geniálních žánrovek. ()
Něco málo o skrytých démonech, kteří sžírají naše duše - a něco málo o těch, kteří se rozhodli s nimi bojovat, přičemž se jedná o vyprávění hypnotizující - i když právě nejste pod vlivem hypnózy, která se právě stává plnohodnotnou součástí terapie ... barvité - navzdory černobílému obrazu, jehož odstíny naopak neobyčejně věrně dokreslují maličko zjitřenou atmosféru ... a především CHÁPAJÍCÍ a respektující - jak Sigmunda Freuda, tak i pohled prudérní doby, která logicky musela demonstrovat svůj odmítavý postoj k jeho závěrům. ()
Velice sugestivní film; především díky Goldsmithově temné hudbě a skvěle natočeným scénám snů a nevědomých fantazií v nichž jsou patrné náznaky filmového modernismu - celek nicméně zůstává v klasickém hollywoodském balení. Jako úvod do světa Sigmunda Freuda mi film posloužil výborně - pravděpodobně si sice mnohá fakta přizpůsobil a zatraktivnil, ale ve svém jádru působil věcně a seriózně. Škoda, že se snímek nedočkal pokračování vykreslujícího další roky Freudova života a vývoje jeho metody. ()
Takmer detektívne pátranie dr. Freuda po príčinach ochorení pacientov, vykazujúcich príznaky bez zjavnej súvislosti s telesnom, je podporené dramatickou hudbou, čiernobielo expresívnou linkou a tajomnými, postupne odkrývanými snovými sekvenciami. Odmietanie kolegov, neochota lekárskej obce pripustiť nové teórie a metódy liečby za pomoci hypnózy, analýzy sna a detstva môžu dať divákovi, okrem spomenutej dramatickosti aj zaujímavé poznatky o ranom období psychoanalýzy. Všeobecnejšie je trpké uvedomenie si neochoty meniť zabehané liečebné postupy psychických ochorení metódami, ktoré prinášajú parciálne výsledky, no nie sú exaktne overiteľné. ()
Reklama