Úžasná paní Maiselová

Kombinace atmosféry amerických pozdních 50. let a nekorektního stand-up humoru dělají ze seriálu "The Marvelous Mrs. Maisel" neokoukanou zábavu. Roztomilá Midge je sice lehce naivní panička z vyšších vrstev, ale díky jejímu černému humoru a ostrých židovských vtipech jí to prominete. Její rodiče jsou naprosto výborní, manažerka k sežrání a celkově se toho kolem Midge děje spoustu zajímavého. Ovšem ne vždy to vyjde a i tohle je na tomhle seriálu děsně sexy. Doporučuji spíše ženám, které mají rádi sofistikovaný humor, ale klidně můžete ke sledování přizvat i mužské polovičky. Budou muset sice přetrpět pasáže s oblečením a šminkama, ale myslím, že scény na pódiu jim tohle utrpěníčko lehce vynahradí. Pro děti ne, mluví tam často jako dlaždiči. Skvěle vybalancováno. Pokračování je vkusné a kvalita neupadá, i když pár mrzení proběhlo. První série je nejgeniálnější, ve druhé se více střídá prostředí a lehce mě už nebavila linka s rodiči, ve třetí jsem cíleně přeskakovala scény, kde na pódiu celkem pravidelně a neodbytně zpívá Shy. (17.07.2021)

Famózní Rachel Brosnahan a její sympaticky úpěnlivý boj za svobodu a samostatnost v pravém slova smyslu. Snahu hlavní hrdinky je možné z určitého pohledu interpretovat i jako jeden velký a odvážný pokus o emancipaci (možná i celospolečenskou). Tou hlavní potřebou je ale spíše očista vlastní duše bez nějakých hlubších motivací ke změně nastavení tehdejší společnosti. Retro atmosféra New Yorku v pozdních 50. letech je zde opravdu velkolepá a se všemi těmi úžasně barevnými kostýmy, dobovými kulisami a velmi širokým spektrem více či méně bizarních postaviček vytváří dojem půvabného, místy roztomile ujetého a vzhledem k současné seriálové produkci i velmi sympatického a originálního počinu. Pod make-upem, barvičkami a kostýmy se tu nicméně odehrává hodně zajímavý příběh o postupné seberealizaci jedné mladé ženy, která chce víc než cokoli jiného být vskutku samostatná, nezávislá a nejspíš i uznávaná. K misogynním postojům jsem měl vždycky daleko, přesto však musím napsat, že mě podobné pokusy o zobrazení více či méně emancipovaných ženských hrdinek přinejmenším prostě nebaví. Jsem rád, že to v tomto případě ani vzdáleně neplatí. Navíc je faktem, že to celé obrovským způsobem táhne přímo Rachel Brosnahan, která ani na chvíli nepřehrává a přesně se strefuje do role té podceňované newyorské paničky, která jednou může všem vytřít zrak. Z mého pohledu se takhle výrazný ženský charakter v televizních seriálech již dlouho neobjevil (možná ještě Claire Danes v Homelandu nebo šíleně “vostrý holky“ z loňských Ostrých předmětů), což podporuje i skutečnost, že Rachel Brosnahan získala za ztvárnění Midge Maisel zcela po právu už dva Zlaté glóby. Vedle The Grand Tour je The Marvelous Mrs Maisel další výkladní skříní produkce ze stáje Amazonu. 1. řada - 90% (12.01.2019)

Tits up! Totální binge-watch. Během čtyř dní jsem zkouknul všechny tři dosavadní série. Gilmorky jsem nikdy nesledoval, ale něco mi říká, že bych s nimi žádný problém neměl, ba naopak. To, jakým způsobem totiž Amy Sherman-Palladino napsala hlavní postavu Midge, je vskutku masterpiece. A co teprve ten scénář, který má během neuvěřitelně rychlých a místy uštěpačných dialogů (funguje to hlavně díky skvělé Susie a otci) a stand-upovým scénám komediální říz toho nejvyššího kalibru. Rachel Brosnahan je v roli famózní - to šílené tempo a rytmus, když promlouvá, ať už k divákům během stand-upu nebo i v normální konverzaci, musí být neskutečně těžké. Ona to ale zvládá jak nic, přitom soudě podle rozhovorů se od Midge charakterově značně liší. Skutečně výborná herečka a moje okamžitá favoritka. I když v seriálu přišlo pár dílů a především několik nepříliš šťastných naložení s vedlejšími postavami, tak právě její charisma a Midgin humor mě natolik očarovaly, že mi to vlastně bylo jedno. Stand-upové scény jsou skvělé, nekonečný šatník barevných šatů úchvatný, ale TEN charakter! Svérázná, nezávislá a zároveň ne přehnaně feministická, důvtipná, rozkošná, správně drzá a především neuvěřitelně pozitivní. Midge by nemohla být mou manželkou, ale kdybych se do ní někdy zamiloval, tak bych už asi nikdy nepřestal. Její manžel Joe je holt v zajetí až do konce života a nic s tím nemže dělat. Moc dobře mu rozumím. Seriál se navíc odehrává v 50. a 60. letech v USA, a to pro mě nikdy není krok vedle. Je až s podivem, jak málo divácké pozornosti se mu dostává, ještě že Glóby a Emmy to vnímají opačně. (13.01.2020)

Kdyby byl tenhle seriál o jeden díl kratší, možná by pak neměl problémy s tempem. Nedoporučuji tohle sjíždět najednou, pak se vám těch čtyřicet minut natáhne na hodinu. Nechápejte to špatně, jako snad všechny hrdinky od Amy Sherman-Palladino i Midge má nevyčerpatelnou zásobu vtipných odpovědí pro každou příležitost, jenže nedostala skutečně důstojného protihráče. Její manažerka Susie je obětí trapného opakovaného vtipu se zaměňováním jejího genderu (drsnější hlas, kalhoty a košile - musí být chlap, ne?) a na tak důležitou roli se prakticky nedočká žádného pokroku - jen si koupí telefon. Joel Maisel jen jeden z těch ubožáků s malým seběvědomím, se kterými opuštěné (ex-)manželky zametají už víc jak dvacet let (zdravím The First Wives Club). Pokud by ho tvůrci chtěli udělat skutečně sympatií hodným, museli by ho taky nechat dospět. A kdykoli se objeví zajímavá postava (jako Lenny Bruce), nechají ji tvůrci na několik dílů zase zmizet bez jakéhokoli vysvětlení. Zkrátka a dobře, cesta Marvelous Mrs. Maisel za vlastním životem je zábavná, v případě stand-upů i opravdu vtipná, ale taky bohužel zaplácaná hned několika hluchými místy (z dílů 3-6 si upřímně nic moc nepamatuju). Nebýt to retro z padesátých let (a skvěle udělané) a nemít vynikající Rachel Brosnahan v hlavní roli, která Midge uhraje na sympaťačku, bylo by to o poznání horší. (13.01.2018)

Nevím, jestli je to dobře, že jsem dříve než MMM viděl Gilmorova Děvčata nebo jestli je to špatně. Těch podobností je tam totiž podezřele mnoho v čele s kadencí dialogů. Ty jsou nepopiratelně kvalitně napsané, je tam ale znát (i v ději) častý anachronismus. Váhavým doporučuji si pustit nějaký sestříhaný výběr stand-up scén. Ty mě totiž přesvědčily se na seriál podívat, protože stand-up komiky mám rád a dvakrát tolik ty, kteří preferují observační/pozorovací humor - humorem je to o několik tříd výše než kratičké medailonky, které byly např. v Seinfeldovi. Co zbývá je klasické vztahové drama (zde opět bohatě stačí poznámka, že se vracíme zpět ke "gilmorkám") občas proložené krásnými záběry hodnými stříbrného plátna, kterým zdárně sekundují herecké výkony všech zúčastněných. Stejně však ale jako Gilmorova Děvčata byla o Lorelai a Rory, mohu s jistotou říct (nyní, když seriál skončil), že MMM byla podobnou měrou o Midge a Susie. A jsem moc rád, že pátá řada ukázala (vzpomněl jsem si u toho na finále Odpočívej v pokoji) jak to s nimi dopadne. A že obě dostaly šanci zazářit. Tits up! (12.02.2020)