Režie:
John HustonScénář:
John MiliusKamera:
Richard MooreHudba:
Maurice JarreHrají:
Paul Newman, Richard Farnsworth, Terry Leonard, Jeannie Epper, Victoria Principal, Anthony Perkins, Ned Beatty, Matt Clark, Steve Kanaly, Francesca Jarvis (více)Obsahy(2)
V časech, kdy se odehrává tento western, byly zákon, morálka a pořádek zpovykanými evropským výmysly, které do prérie Divokého západu ještě nezavály – zde, ve městečku Vinegaroon, panoval pouze jeden zákon: oko za oko, zub za zub. Alespoň do doby, než přivandroval do hnízda chřestýšů psanec Roy Bean (Paul Newman). Ten se prohlásí za samozvaného soudce všeho na západ od řeky Pecos, kde civilizace byla dosud sprostým slovem. Royova svrchovaná nadvláda přináší své plody, ale všechno jednou končí, a ne vždy dobře… nebo snad ano? Klasický western natočil velikán žánrového amerického filmu John Huston (Maltézský sokol, Asfaltová džungle, Bílá velryba, Mustangové, Za vodou a další), který spojil síly se zářící hvězdou Paulem Newmanem (Butch Cassidy a Sundance Kid, Harper, Hazardní hráč). Naturalistická a současně nadsazená stylizace snímku se opřela o vyvážený scénář Johna Miliuse, který podobné variace propracovával v takových hitech, jako Drsný Harry, Jeremiah Johnson či Apokalypsa. Výsledkem je nezapomenutelná westernová jízda, drsná i vtipná, a v mnoha ohledech nápaditá, která diváka nenechá chladným. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (190)
Parádní western o legendě Divokého západu s parádním Newmanem v hlavní roli. Jeho postava soudce Roye Beana vstoupila do historie. Představuje všechny ideály oněch drsných časů. Co tenkrát lidé v dobách bezpráví chtěli nejvíc? Autoritu, zákon a pořádek. Bean přišel, a ačkoli pro to neměl žádné oprávnění a pramalé morální předpoklady, pravil „Já jsem zákon!“ Inu stalo se tak. _____Film dokonale balancuje na hranici humoru, napětí a romantiky. V Beanově městečku plyne život tak nějak s poklidem. Jednou za čas se vždy objeví nějaké pozdvižení, které musí soudce řešit. Ať už je to příjezd bandy zločinců, ze kterých udělá šerify, oběšení nešťastného vypravěče (kupodivu hned v začátku filmu), příjezd Zloducha Boba (ten byl nejvtipnější), prostitutek ze kterých udělal počestné ženy nebo cirkusového medvěda. Každá postavička, která vstoupila do děje, se stala po boku Beana legendární. Beanův poslední návrat, kdy se postaví proti bezpráví a rozhodne se vypráskat ze svého bývalého města bídné naftaře, je klukovským snem o hrdinství. Tento boj je i bojem za historii místa, kontinuitu vývoje a staré ideály. Nostalgický boj proti proudu času je předem marný, ale každý mu fandí. Závěrečný příjezd platonické lásky Lillie Langtry (Jakési modly všech a všeho, co divák viděl a čemu fandil.) je dojemné, smělé a nečekané zakončení. Snímek je plný skvělých hlášek a výborné hudby. Má dobovou atmosféru a silné dramatické prvky. Líbil se mi v dětství, a stále se mi líbí. Je velmi dobře vybalancovaný. 91% ()
"Jestli chtěl čestný souboj, tak měl jít jinam." Soudce Roy Bean je drsnej a zábavnej týpek. Rád se za ním vracím do Vinegaroonu, kde se netrpí dobrovolný umírání, protože lidi, co tam umírají, jsou buď zastřelený nebo pověšený. Samozřejmě spravedlivě, protože soudce je borec, kterej tvoří právo. Proto není problém vytrhat z trestního zákoníku nevyhovující paragrafy a nějaký nový tam dopsat. To mě dost bavilo. Stejně jako střílení padouchů zezadu. Tady je to správný a snad i čestný. Tak se Royi drž a já se za tebou zase někdy mrknu. ()
Once upon a time in Texas (near river Pecos) očima J. Hustona resp. J. Milliuse aneb jak to tenkrát (na divokém západě) skutečně chodilo. Anebo ne? Who knows... „Bude tu (nový) zákon, bude tu mír. A je mi jedno, koho kvůli tomu budu muset zabít“. Tak dlouho jste psancem, až vás to, (i) celkem pochopitelně, jednoho dne omrzí a vy si řeknete, proč to také nezkusit „na druhé straně barikády“. Prohlásíte se za „právo“ (resp. jeho prodlouženou ruku) a začnete jednat resp. konat. Má to však jeden háček. Nedostatek obžalovaných resp. (předem) odsouzených resp. pověšených. A tak si přizvete na pomoc partu morálně bezůhonných zástupců, kteří vám za nepatrný obnos (úplatek) ochotně viníky obstarají a donesou „až k nohám“. Ostatně takováto země, posetá psanci, plná příležitostí, k tomu přímo vybízí a zákon (v městečku Vinegaroon) mluví zcela jasně. Trest za krádež whisky....pověšení, trest za to, když nedáte soudci podíl z loupeže.....pověšení, trest za zneuctění jména (herečky) Lillie Langtry.....zastřelení a pověšení. Nezbývá (pokud si každý dosadíte „tu svou Lillie“) než souhlasně přikývnout, max dodat AMEN. Osobně mám přece jenom radši tuhle http://www.csfd.cz/film/2515-nesmiritelni/ Eastwoodovu (ryze syrovou) demýtizaci divokého západu než tuhle (lehce) cynicky humornou, byť s nadhledem Hustonovi vlastním, (kdy zejména zvolnění ve druhé polovině, snímku dvakrát neprospívá), nicméně závěrečný poker s vostrejma to u mě překlápí do nezapomenutelné roviny. Neboť, konec dobrý....všechno dobré aneb „For Texas and Miss Lillie“. P.s. Paule, souhlas, zpívat opravdu neumíš, v tom jsme zajedno. Herec „par excellence“, ale když už (žlutou) růži z Texasu, tak pouze a jedině (tu) od Waldy.... :-) p.p.s. M. Jarre umí, to bez debat! ()
Sympaticky nezávazné vypořádání se s divokým západem po svém. Bohužel, přes pohodovou odlehčenou atmosféru nesoucí se celým filmem, není na dvě hodiny vtipných momentů dostatek. A filmu chybí zásadnější dějová linie nebo nějaký motiv. A tentokrát to nezachránil ani Paul Newman (nečekal jsem, že to někdy řeknu), ale jeho věčně nalitý, podivně klátící se soudce ve mě příliš sympatií nevzbuzoval. ()
Nesmírně milý, upřímný a zároveň absurdní snímek, který posouvá pohled na westernový žánr zase o kousek dál. Nicméně Roy Bean a jeho svět si diváka omotá a už nepustí. Celý film jsem čekal, kdy se Soudce dočká své zbožňované modly Lilly Langtry, a byť očekávání bylo naplněno trochu jinak, přec dostavila se jako správná dáma - in natura. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (11)
- Režisér John Huston po celou dobu natáčení popíjel čistou vodku, což vysvětlovalo jeho hravou náladu. (Mikino00)
- Skutečný soudce Roy Bean (Paul Newman) žil v letech 1825–1903, zemřel tedy poněkud dříve, než ten filmový. (bjh)
Reklama