Únos

Další žalostně odvedená práce. Nebýt zde uvdedené datumy, tak divák nemá šanci poznat, že se děj odehrává v docela hluboké minulosti. Slovensko zde vypadá naprosto stejně jako dnes. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy tam jezdila o něco lepší auta. Ke zhlédnutí mě nalákal zejména plakát filmu, který nemá s filmem bohužel nic společného. Kdo nebyl s událostmi, které velmi špatně tento film vyobrazuje obeznámen před zhlédnutím, ten se jen velmi těžko v ději zorientuje. Film je špatně sestříhaný, špatně zahraný a děj je extrémně nudný. Téma hezké. Je vidět, že se slovenské politiky drží mafie pevně od samostatnosti. Bohužel zpracování bylo divácky krajně neatraktivní, chaotické a hlavně extrémně nudné. [8 %] (21.04.2024)

Ideology vs aesthetics. Úspech filmu ma teší. Je to ďalší zo slovenských filmov, ktoré v posledných rokov nalákali desiatky až stovky tisíc ľudí do kín. Dokonca na rozdiel od nich dokázal znovu otvoriť jednu veľkú tému, plniť strany denníkov, primäl ľudí diskutovať o dobe, ktoré len zdanlivo skončila a v neposlednom rade mladých dovzdelal o udalostiach, na ktoré si nemajú ako pamätať. Po stránke ideológie, či povedzme meta-roviny presahujúcej samotný film, je film Únos čisté víťazstvo. Problémom je estetika. Je fajn vidieť, že slovenskí tvorcovia vedia na svetovej úrovni nasvietiť scénu a používať kameru. Slovenská kinematografia bude kvalitná, len ak bude dostatok dobrých remeselníkov a zdá sa, že sa k tomu blížime. Únosu ale chýbajú tri veci: poriadny scenár, réžia a herci. Čengel-Solčanská vôbec nevie koncipovať scény. Vo filme vlastne žiadna ani nie je. Film je vyskladaný z krátkych "scénok" o dĺžke minúta až tri minúty, kde postavy povedia pár expozičných dialógov a nastane prestrih na ďalší podobný zlepenec záberov. Tento štýl funguje iba v jednej pasáži (výbuch auta) a i to do veľkej miery vďaka hudbe (ktorú je vo filme počuť zriedkavo). Dialógy sú preto strašne umelé, postavy sa nerozprávajú prirodzene, lebo nemajú na to priestor, keďže za minútu nastáva strih a je nutné povedať ďalšiu informáciu. Preto sa ani veľmi nečudujem mdlým výkonom hercov a ich strojenej artikulácii. Každopádne ešte bude trvať dlho, kým sa naši herci zbavia divadelného a televízneho afektu. Slabá atmosféra 90tych rokov je v porovnaním s týmto už len nepodstatnou závadou. Slovenský film má pred sebou svetlú budúcnosť, ale Čengel-Solčanská ju (asi) písať nebude. PS: Je inak paradoxné, že režisérka začínala študentským filmom Šimijé, ktorý mal úplne skvelé dialógy i herecké výkony. (11.03.2017)

Som príjemne prekvapený. Čakal som podstatne horšiu záležitosť. Film síce nefunguje v rámci nejakých hlbších presahov. Je skôr reflektujúcim počinom, ktorý chcel a musel byť vytvorený. A je to len dobre. Postavy sú funkčné, vieme sa v celom tom mecheche orientovať, hlavne ak sa priznám, že o túto tému som sa nikdy nezaujímal a tu mi bola prezentovaná prvýkrát. Dobová atmosféra bezchybná, hudba rovnako a kameraman hrá prvú ligu. Vôbec to nepôsobí Slovensky. Je to správne brutálne, ale nikdy to neprechádza do samoúčelnosti. Jediný problém čo s filmom mám, je akási chladnosť. Postavám sa nedostaneme pod kožu. Nesúcitíme s nimi. Čo je škoda. Mohlo by to mať väčší dôraz a väčší dopad. Takto zostáva už len podotknúť že Milan Mikulčík hrá o dosť lepšie ako Ingrid Timková. (03.12.2017)

Tragická adaptace významné a dodnes nevyřešené události bouřlivých devadesátek na Slovensku. Samotný námět nabízí nesčtetné možnosti, jak ho zajímavě zpracovat a vtáhnout diváka do dění, ovšem tvůrci si zvolil zřejmě ten nejhorší možný způsob a prezentují nám nudný a omezený pohled na titulní únos z pohledu několika nezajímavých postav, díky čemuž film působí zbytečně uzavřeně bez širšího pohledu na dopad události na společnost a ještě ke všemu nemá téměř žádnou hmatatelnou atmosféru či gradaci. K tomu si připočtěte několik WTF momentů a nepasující pokus o romantiku a máte před sebou skoroodpad, který zachraňuje od nejnižšího hodnocení pouze celkem povedený úvod, ve kterém máte ještě naději, že se tvůrci vydají zajímavým směrem. (08.03.2018)

Zajímavé a silné téma o divokém evropském východě v devadesátkách. Sice filmu hodně ubírá na kvalitě mizerný zpracování a dementní obsazení, ale i tak to stojí za ten čas, už jenom pro zjištění, že na Slovensku v 90. letech by chtěl žít leda ten, kdo ví, že tam žít nikdy nemusí. Jako bonus je pak skvělý pozorovat, jak se tvůrci snaží obsazovat hlavnim aktérům fyzicky podobný herce, ale do role Mečiara obsadí Maroše Kramára, sice jsou oba podobně prkenný, ale jinak z toho byl maximálně facepalm, až to plesklo. (28.09.2017)