HULIZA (E02)

Tak bohužel. Zajímavé špionážní nebo etické drama se z příběhu o zbytečném člověku nevyklubalo. Takže nějak nechápu PROČ. Proč natočit film o bezpáteřním hajzlíkovi, se kterým je od začátku do konce jen samá nuda? Proč se tvářit, že je to něco jako „dokument“ o sedmdesátých letech? Ne, toto opravdu není „výpověď o době“, tímto způsobem žilo 5 % lidí. I proto si nejspíš pan režisér myslel, že bude postava zajímavá. Jenže nuda zkrátka zajímavá není, ať je sebevulgárnější a sebevychcanější. A tak – proč ztrácet něčím takovým čas? To by snad byla užitečnější či zábavnější rozprava v poslanecké sněmovně, a to je hodně nízká laťka :))) (10.04.2023)

Už jsem se nějak sžil s antihrdinou Hádkem, jeho primitivismus a vtipy o nachcané klouzačce už mne neiritují. Atmosféra socialismu perfektně vystižena - chlast, zaprané záclony a pohlavní styky v sešeřelých zasedačkách. Omlouvám se herečce Kláře Melíškové, že jsem o ní napsal, že má kuní ksicht; měl jsem pocit, že je jí teď všude plno. A v obličeji mi připomíná ondatru či surikatu. (10.04.2023)

Dneska to sice bylo lepší, než první, ale running joke s chcáním klouzačky je jedna z nejtrapnějších věcí, které jsem v televizi za poslední dobu slyšel a doufám, že ho už nikdy neuslyšim. Aspoň to konečně dostává nějaký spád a smysl. Pochopitelně, přetrvává problém, že hlavní hrdina je nesnesitelné hovado. Stejně tak Pachl stále neumí rozehrát partii tak, aby bylo poznat, jestli točí dobové drama, nebo parodii. Díky tomu, že už se to vesměs točí opravdu kolem televize a dobových patálií, tak je to teda lepší, dokoukat se to dá, klenot z toho nebude. (09.04.2023)

A máme to tady. Místní komouši a dezoláti mají ze seriálu trauma, bo takhle to fakt nebolo. Alo bolo soudruzi. Mnozí srovnávají Volhu s Vyprávěj, kde bylo vše krásné a zalité sluncem, kde byli jen hodní komunisti a hodní budovači socialismu s lidskou tváří. Prostě taková komunistická pohádka. Volha to je jiný kafčo. Na nic si nehraje a ukazuje, že kdo nešel s komouši, šel proti komoušům, tedy "pracujícímu lidu". A "pracující lid" mu ukázal, zač je toho.... Takže se "plnili normy", plnili se pětiletky a desetiletky a výsledek byl na h.... Bonzovalo se, aby se mělo lépe, než soused, kradlo, protože, kdo neokrádal stát, okrádal rodinu, ve zprávách jsme viděli, že zlý západní buržoazní státy krachují a jsou tam nepokoje, nezaměstnanost, žádný nebo malý důchody, zatímco v socialistických státech byli všichni šťastní. No a kdyby někdo náhodou chtěl na vlastní kůži ochutnat zlej imperialismus, tak ho radši zastřelíme. Vždyť strana a vláda ví nejlíp, co je pro socialistický lidi nejlepší. Doufám, že se podobných seriálů bude točit víc. (16.04.2023)

Po shlédnutí druhého dílu a přečtení zdejších recenzí se domnívám, že tato minisérie bude podhodnocená. Druhá část nám nabízí nový pohled na okolí Stanislava Pekárka a jednotlivé charaktery, které se v porovnání s průměrností a tmavě šedou barvou hlavního hrdiny, postupně vybarvují podle toho, jak si okolnosti žádají. V plné kráse se nám otevírá svět tehdejšího marasmu a všudypřítomné deprese, která je podtržena jednotvárností doby. V rámci vývoje minisérie je velmi podstatný charakter Stanislava, který nás příběhem bude provázet. Nedomýšlí následky svých rozhodnutí, je vypočítavý a pomstychtivý, ambiciózní ale nepříliš schopný, žene ho vpřed pouze vidina vlastního prospěchu, není bojácný (spíše vzhledem ke své inteligenci než vzhledem ke své odvaze) a navozuje vztahy se svým okolím pouze podle toho, zda jsou nějak užiteční jemu (především pak na jeho vztahu k ženám je to evidentní). Není to tedy hrdina ani prvoplánový antagonista - ve výsledku se jedná o postavu, která diváka dokáže pobavit. (10.04.2023)